Aktual.: 26.10.2026 12:26
Praha – Odbory zahájily kampaň proti navrhované změně definice závislé práce neboli zaměstnání s názvem Nechci IČO! Varují před rozšířením švarcsystému. Žádají vypuštění návrhu z projednávané novely zákoníku práce a zachování současného znění. Pokud vláda jejich požadavek nezohlední, jsou připraveny k dalším krokům a tlaku. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Stanovisko ministerstva práce ČTK zjišťuje.
Novela zákoníku práce doprovází chystaný zákon o platformové práci, do něhož se promítá unijní směrnice z roku 2023. Má zaručit minimální pracovní podmínky platformových sil a ochranu jejich osobních údajů. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) opakovaně uvedl, že ČR volí minimalistické převzetí, aby se zaměstnavatelé nezatěžovali. Do předlohy pak přidal změnu definice zaměstnání, kterou předpis EU nevyžaduje. Podle studie Akademie věd by úprava přispěla ke švarcsystému. Podle agentury PAQ Research by umožnila 70 až 90 procent švarcsystému legalizovat. Týkalo by se to 50.000 až 80.000 lidí.
„To, jak už nyní často funguje práce na švarcsystém, by mělo být odstrašujícím příkladem, kterému se budou politici snažit zabránit. K tomu ostatně nabádala i evropská směrnice. Ministerstvo práce se ale rozhodlo udělat pravý opak: namísto ochrany platformových pracovníků připravilo zákon, který současná rizika těchto pracovníků rozšíří do celého pracovního trhu,“ uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.
Odbory požadují vypuštění nové definice z novely a ponechání nynějšího znění, jinak hrozí dalšími kroky. „Jsme připraveni eskalovat veřejný tlak, pokud vláda naše varování nebude brát vážně,“ dodal Středula
Při švarcsystému osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) dělají zaměstnaneckou práci na fakturu bez pracovní smlouvy. Mají nižší odvody, zaměstnavatel pojistné neplatí. Pracovník nemá placenou dovolenou či nemocenskou, v budoucnu mu hrozí nízký důchod.
Závislá práce se teď vykonává jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů, osobně a ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Od příštího roku by to bylo jménem zaměstnavatele, osobně a za nadřízenosti a podřízenosti, tedy když zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje a vydává pokyny a činnost se dělá v určené pracovní době. Platit musí všechna kritéria.
Podle odborů se může třeba stanovení pracovní doby obejít, o zaměstnání se pak jednat nebude. Pokud by se z něj do podnikání přesunulo 10.000 lidí, stát by podle ČMKOS přišel na odvodech o 2,4 miliardy korun. U 100.000 lidí by to bylo 24 miliard korun. Juchelka to opakovaně označil za strašení. Na posledním jednání sněmovního sociálního výboru řekl, že ministerstvo definici nemění, jen ji zpřesňuje podle soudních rozhodnutí.
Odbory chtějí do kampaně zapojit zaměstnance. Nabízejí jim argumenty pro vysvětlování dopadů švarcsystému, grafiku na sociální sítě i návod k debatě. Pokud by se změna zavedla, dostali by pak rady o možnostech obrany při převodu ze zaměstnání do podnikání.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}