Aktual.: 28.10.2026 22:02
Praha – Nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva dnes prezident Petr Pavel udělil při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě čtyřem osobnostem, o jedné méně než loni. In memoriam ho obdrželi gymnastka Věra Čáslavská a režisér Miloš Forman. Dále ho získaly herečka Iva Janžurová a bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová.
„Já jsem velmi šťastná, bylo to krásné. Zítra budu uvažovat, jestli si to zasloužím, dneska si to nepřipouštím, takové sebekritické uvažování. Co mi zbývá, než být vděčná a šťastná,“ řekla Janžurová.
Všichni čtyři ocenění už mají medaili Za zásluhy. Forman a Čáslavská ji obdrželi v roce 1995 od prezidenta Václava Havla. Illnerová pak v roce 2005 od Václava Klause, stejně jako Janžurová o rok později.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání, dnes večer Pavel udělil in memoriam bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, československému diplomatovi Vladimíru Vochočovi, disidentovi a prvnímu polistopadovému ministru zahraničí Jiřímu Dienstbierovi nebo historikovi, disidentovi a diplomatovi Jaroslavu Šedivému. Celkem letos toto vyznamenání propůjčil sedmi lidem, loni ocenil tři osobnosti.
In memoriam Řád TGM dnes získala také někdejší senátorka, předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Dále pak Pavel ocenil sociální pracovnici a lidskoprávní aktivistku Elenu Gorolovou, která se podle Hradu zásadně zasloužila o odškodnění žen, které byly protiprávně sterilizovány. Sedmou oceněnou druhým nejvyšším vyznamenáním je Milena Grenfell-Bainesová, jedna z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem, která se podle Hradu zasloužila o šíření jeho odkazu zejména mezi mladými lidmi.
Sedminásobná olympijská vítězka Čáslavská byla podle Hradu výraznou osobností československého olympijského hnutí a odvážnou obhájkyní svobody a úcty k člověku. Oceněna dnes byla za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti sportu a za významné proslavení vlasti v zahraničí. Za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti umění a za významné proslavení vlasti v zahraničí vyznamenání obdržel Forman, dvojnásobný držitel Oscara za nejlepší režii, jehož dílem podle Hradu prostupuje zápas jednotlivce o svobodu a důstojnost tváří v tvář autoritě a moci.
Janžurová získala vyznamenání za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti umění. Zakladatelka české chronobiologie Illnerová pak za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti vědy.
Za Čáslavskou dnes vyznamenání převzala dcera Radka Čáslavská, za Formana manželka Martina Formanová.
Diplomat Vochoč působil za druhé světové války jako konzul ve francouzské Marseille a podle Hradu s mimořádnou osobní odvahou pomohl zachránit tisíce lidí před nacistickou perzekucí. Oceněn byl za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Také Dienstbier a Šedivý vyznamenání získali za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Oba měli podle Hradu společně s již dříve vyznamenaným Lubošem Dobrovským rozhodující podíl na obnovení československé státní suverenity, a to zejména vyjednáním odchodu sovětských okupačních vojsk před 35 lety. Dienstbier i Šedivý už obdrželi medaile Za zásluhy, a to v letech 2002 a 2005.
Za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva byli oceněni i Kubera a Wagnerová. Právničku Wagnerovou Hrad označil za neúnavnou obhájkyni důstojnosti jednotlivce. Mnohaletý senátor a primátor Teplic Kubera byl podle Hradu výrazný obhájce svobody jednotlivce a vynikal mimořádnou osobní odvahou. V roce 2020, krátce po jeho úmrtí, mu tehdejší prezident Miloš Zeman plánoval udělit in memoriam Řád bílého lva. Vdova Věra Kuberová ale ocenění odmítla převzít. Dnes vyznamenání z Pavlových rukou přijala.
Medaili Za hrdinství Pavel udělil pěti lidem, třem vojákům in memoriam
Medaili Za hrdinství dnes při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě udělil prezident Petr Pavel pěti lidem, loni jich bylo osm. In memoriam ocenil za hrdinství v boji tři vojáky. Vyznamenal také pracovníka městského úřadu v Chřibské Libora Cicvárka, který letos v lednu přišel o život při ozbrojeném útoku, při němž podle Hradu navzdory vlastnímu zranění s mimořádnou odvahou zachraňoval a chránil druhé. Oceněn byl za hrdinství při záchraně lidských životů.
Za hrdinství v boji byli oceněni Milan Štěrba, Robert Vyroubal a Adrian Werner, kteří zahynuli při plnění úkolů mezinárodní mise v Afghánistánu. Štěrba zemřel při útoku sebevraha v roce 2008, Vyroubal po nájezdu vozidla na improvizovaný nástražný systém v roce 2011. Werner podlehl následkům střelného poranění z července 2011, zemřel v Česku v říjnu stejného roku.
Posledním z pěti letošních oceněných medailí Za hrdinství je Vladimír Dvořák, jeden z posledních žijících účastníků Pražského povstání, který se podle Hradu po vzoru svého otce jako skaut zapojil do protinacistického odboje a s nasazením života vykonával spojovací službu. Vyznamenán byl za hrdinství v boji.
Medaile Za zásluhy obdrželi režisér Hřebejk i spisovatelé Topol a Tučková
Režisér Jan Hřebejk, cyklista a šestinásobný paralympijský vítěz Jiří Ježek nebo spisovatelé Jáchym Topol a Kateřina Tučková dnes na Pražském hradě obdrželi z rukou prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy. Hlava státu vyznamenala také například operního pěvce Adama Plachetku a in memoriam zakladatelku centra pro dětské oběti násilí LOCIKA Petru Wünschovou. Celkem prezident udělil 35 medailí Za zásluhy, o tři více než loni.
„Vážím si toho a myslím si, že by nebylo možné, abych takové ocenění dostal, kdyby to byl úplný nonsens,“ řekl novinářům po předávání vyznamenání Hřebejk. Vnímá ho jako ocenění všech lidí, se kterými v minulosti pracoval. Tučková ocenila, že vyznamenání dostala od prezidenta, který respektuje a kultivuje demokratické hodnoty.
V oblasti umění Pavel ocenil vedle Hřebejka či Tučkové rovněž ilustrátora, hudebníka a pokračovatele výtvarného odkazu Rychlých šípů Marko Čermáka a dramatika, divadelního režiséra a spoluzakladatele Činoherního klubu Ladislava Smočka.
Ze sportovních osobností vyznamenání vedle Ježka obdržela sportovní střelkyně Kateřina Emmons a první československá profesionální fotbalistka působící v zahraničí a celoživotní průkopnice ženského fotbalu Jaroslava Rinnerová.
Za zásluhy o stát v oblasti médií a vzdělávání byl oceněn popularizátor kritického myšlení Jiří Burýšek, který podle Hradu zejména na sociálních sítích srozumitelně vysvětluje společenská témata a odhaluje manipulace, dezinformace a argumentační fauly. Za zásluhy o stát v oblasti kultury a médií byl vyznamenán první generální ředitel České televize a někdejší rektor Akademie múzických umění v Praze Ivo Mathé, a to za rozvoj veřejnoprávních médií. Za zásluhy o stát v oblasti kultury a žurnalistiky byl oceněn dramatik, scenárista a politický komentátor Karel Steigerwald.
V oblasti zdravotnictví ocenění získali pediatrička a průkopnice dětské paliativní péče Mahulena Exnerová, chirurg a průkopník transplantační medicíny Jiří Froněk, hrudní chirurg a vedoucí programu transplantace plic pro Českou a Slovenskou republiku Robert Lischke a průkopník moderní léčby srdečních arytmií Petr Neužil. „Nebýt mojí rodiny, nebýt mojí ženy a mého okolí, tak jsem to v životě nemohl dostat,“ reagoval po převzetí vyznamenání Neužil. V oblasti vědy byl vyznamenán Pavel Hobza, jehož výzkum sil utvářejících DNA a bílkoviny podle Hradu otevřel nové možnosti vývoje léčiv.
Řadu medailí za zásluhy Pavel udělil v sociální oblasti. Ocenil průkopníka zaměstnávání lidí se zdravotním znevýhodněním Vojtěcha Sedláčka, předsedkyni a ředitelku organizace Nedoklubko Lucii Žáčkovou a Kumara Vishwanathana, sociálního pracovníka, který se dlouhodobě zasazuje o důstojný život Romů a jejich soužití s většinovou společností.
Za zásluhy v oblasti charitativní a dobrovolnictví vyznamenal humanitárního pracovníka a dlouholetého velitele krizového týmu Českého červeného kříže Richarda Smejkala či manžele Katarínu a Ondřeje Vlčkovy, kteří prostřednictvím Nadace rodiny Vlčkových budují dětský hospic na pražské Cibulce a zasazují se o rozvoj péče o vážně nemocné děti. „Je to ocenění pro všechny dobrovolníky, kteří chtějí pomáhat a jsou připraveni pomáhat nejen v krizích, ale i v běžných každodenních činnostech,“ uvedl Smejkal.
V oblasti kultury, výchovy a školství prezident medaili udělil herci, režisérovi a dlouholetému vysokoškolskému pedagogovi Arnoštu Goldflamovi. „Člověk nečekal, že to bude oceněno, ta práce. Já jsem myslel, že je to taková mravenčí práce na poli divadelní a literární kultury. A najednou je tady vyznamenání,“ řekl Goldflam. V oblasti výchovy a školství ocenil prezident Sylvu Knedlovou, podle Hradu nejdéle působící učitelku v ČR, která více než 70 let zasvětila vzdělávání a výchově několika generací žáků na Zlínsku.
In memoriam Pavel ocenil Lukáše Grábla, policistu, specialistu na hloubkové potápění a účastníka mezinárodních odminovacích a záchranných misí, který zahynul při výkonu služby. Vyznamenal ho za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů. V oblasti mezinárodních vztahů in memoriam ocenil Ivana Hodáče, který byl podle Hradu významným představitelem evropského veřejného a hospodářského života i podporovatel nové generace demokratických lídrů. Za zásluhy v oblasti rozvoje občanské společnosti byl dnes vyznamenán signatář a mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek.
Mezi dalšími oceněnými jsou podnikatel a inovátor Tomáš Karpíšek, který podle Hradu vybudoval síť osobitých restaurací a podstatně přispěl k rozvoji a kultivaci současné české gastronomie, či Lenka Šťastná, zakladatelka platformy Business & Professional Women v České republice a konference Equal Pay Day a podle Hradu neúnavné zastánkyně důstojného postavení žen ve společnosti.
Vyznamenán byl i tvůrce a ředitel aplikace Záchranka Filip Maleňák. Dále Pavel ocenění udělil vědci v oblasti umělé inteligence Tomáši Mikolovovi a průkopnici systematické výuky umělé inteligence a odbornici na její využití v biomedicíně Olze Štěpánkové.
Za rozvoj moderní ochrany přírody byla medaile in memoriam udělena Tomáši Rothröcklovi, ekologovi a prvnímu řediteli Národního parku Podyjí.
Pavel při svém čtvrtém předávání vyznamenání ocenil 51 osobností, více než loni
Prezident Petr Pavel dnes při svém čtvrtém předávání státních vyznamenání u příležitosti státního svátku 28. října na Pražském hradě ocenil 51 osobností, o tři více než než loni. V roce 2024 Pavel udělil 56 vyznamenání, při svém prvním předávání státních vyznamenání v roce 2023 ocenil 62 lidí. Rekord drží Václav Havel, který v roce 1998 u příležitosti 80 let od vzniku Československa udělil řády a medaile téměř 90 osobnostem.
Pavel dnes čtyřem lidem udělil nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva. Loni jím ocenil pět osobností. Sedm lidí dnes získalo druhé nejvyšší vyznamenání, Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2025 ho dostali tři lidé. Pět lidí letos obdrželo medaili Za hrdinství, loni osm. Medailí Za zásluhy pak prezident udělil 35, loni jich bylo 32.
Předchozí prezident Miloš Zeman za své desetileté funkční období vyznamenal 394 osobností. Při posledním předávání vyznamenání ve funkci oceněním 78 mužů a žen vybočil ze svého obvyklého počtu zhruba 40 vyznamenaných
Havel mezi lety 1995 a 2002 udělil víc než 400 vyznamenání. V roce 1998 vyznamenal téměř 90 osobností, za což ho kritizoval tehdejší předseda Poslanecké sněmovny a ODS a nástupce ve funkci prezidenta Václav Klaus. Řekl tehdy, že nejvyšší státní vyznamenání se mají udělovat ročně pouze malému počtu osobností, a nikoli hned několika desítkám lidí.
Klaus pak během desetiletého působení na Pražském hradě každoročně 28. října uděloval mezi 20 a 24 vyznamenáními. Jen v den 90. výročí založení Československa v roce 2008 ocenil 28 osobností.
Státní vyznamenání v současné podobě byla ustanovena zákonem z roku 2014. Prezidenti mohou udělit či propůjčit Řád bílého lva, Řád Tomáše Garrigua Masaryka a medaile Za zásluhy a Za hrdinství. Vyznamenáni mohou být čeští občané 1. ledna a 28. října, cizinci kdykoli. Tradičně je pro oceňování vyhrazen večer 28. října.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}