Aktual.: 29.10.2026 14:34
Pardubice – V žebříčcích největších znečišťovatelů životního prostředí v Česku, které každoročně sestavuje ekologický spolek Arnika, se loni nejčastěji umisťovaly provozy z Ústeckého kraje, následované Moravskoslezským a Pardubickým krajem. Mezi významné zdroje znečištění patřily zejména elektrárny, chemičky a další průmyslové podniky. Oproti předchozímu roku vzrostlo například ohlášené množství věčných chemikálií, formaldehydu a skleníkových plynů, řekli dnes novinářům zástupci spolku.
Arnika sestavuje žebříčky od roku 2005, pracuje s údaji z Integrovaného registru znečišťování. Do registru za rok 2025 ohlásilo údaje 1233 provozů. Největším zdrojem skleníkových plynů byla elektrárna Počerady na Lounsku, která vykázala 4,2 milionu tun. Následovaly elektrárny Tušimice a Prunéřov na Chomutovsku a Ledvice na Teplicku.
Celkové množství ohlášeného formaldehydu vzrostlo na více než 22,5 tuny. Dlouhodobá expozice je spojována s vyšším rizikem některých nádorových onemocnění. Největší podíl připadl na Kronospan CR v Jihlavě, který ohlásil přibližně sedm tun.
V žebříčku styrenu a dalších karcinogenních či potenciálně karcinogenních látek se na první místo dostala společnost ACO Industries Tábor v Sezimově Ústí. Ohlásila 9,7 tuny styrenu.
U emisí rtuti do ovzduší, vody a půdy tvořily uhelné elektrárny a teplárny osm z deseti nejvýše umístěných provozů. Dohromady ohlásily 985 kilogramů rtuti. Na elektrárnu Počerady na Lounsku připadlo 242 kilogramů, na Prunéřov na Chomutovsku 183 kilogramů a na Chvaletice na Pardubicku 172 kilogramů. „Rtuť vypouštěná z elektráren do ovzduší se v životním prostředí nerozkládá a může v něm přetrvávat desítky let,“ řekla Nikola Jelínek z Arniky.
V žebříčku rtuti v emisích a odpadech byla v čele chemička Synthesia v Pardubicích s 532 kilogramy, což bylo nejvyšší množství v historii jejích hlášení. Z některých předních pozic naopak vypadla Spolana Neratovice, která v roce 2025 ukončila výrobu PVC a kaprolaktamu.
Sedm z deseti největších zdrojů kyanidů vypouštěných do vody tvořily čistírny odpadních vod. Ostravská čistírna ohlásila 676 kilogramů, třinecká 612 kilogramů. Největší množství dioxinů vykázal provoz na zpracování odpadů Gemec-Union v Ostravě-Mariánských Horách, a to 30 gramů v toxických ekvivalentech.
Množství látek poškozujících ozonovou vrstvu vzrostlo z 5,7 na 71 kilogramů. Téměř celý nárůst připadl na společnost CHS Epi v Ústí nad Labem, která vykázala 66 kilogramů.
Největší množství PFAS (věčných chemikálií), které se obtížně rozkládají, ohlásila biologická čistírna odpadních vod v Pardubicích-Rybitví, a to 44 kilogramů. To představuje přibližně dvě třetiny celkového množství vykázaného v Česku. „Čtyřiačtyřicet kilogramů PFAS vypuštěných za jediný rok je alarmující množství věčných chemických látek, které se v přírodě prakticky nerozkládají. Je nezbytné zjistit, odkud se do čistírny dostávají, zejména zda nepocházejí z průmyslového areálu v Semtíně,“ řekl Jindřich Petrlík z Arniky.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}