Aktual.: 29.10.2026 16:56
Frankfurt – Evropská centrální banka (ECB) navzdory vyšší inflaci dnes podle očekávání nechala základní úrokové sazby beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstává na 2,50 procenta. Banka o tom informovala v tiskové zprávě. Finanční trhy nyní čekají na tiskovou konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové, která začne ve 14:45. Lagardeová dnes oznámila, že k datu 7. února 2027 předčasně odstoupí z funkce.
ECB upozornila, že pokračující růst cen energií zvyšuje riziko vyšší inflace a zároveň ohrožuje hospodářský růst. Dopady cenového šoku na trhu s energiemi se teprve postupně projevují, základní inflační tlaky zatím zůstávají převážně stabilní a mzdy na situaci dosud výrazněji nereagují. Pokud však zdražování energií potrvá déle a bude výraznější, může se promítnout do cen dalšího zboží a služeb a dál zvýšit inflaci.
Centrální banka uvedla, že od jejího posledního zasedání se zpřísnily podmínky financování, což může brzdit inflaci i hospodářský růst. ECB nadále usiluje o to, aby se inflace ve střednědobém horizontu stabilizovala na dvouprocentním cíli.
„Přestože inflace v eurozóně zůstává zvýšená a evropská ekonomika vykazuje relativní odolnost, ECB se rozhodla s dalším zpřísňováním měnové politiky vyčkat. Oficiálně jde především o potřebu vyhodnotit příchozí ekonomická data, mezi řádky však můžeme číst i obavy z napětí na evropských dluhopisových trzích,“ řekl ČTK hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Rozpočtová a politická krize ve Francii podle Berky způsobila růst výnosů státních dluhopisů, což samo o sobě zpřísňuje finanční podmínky v eurozóně. Růst výnosů německých dluhopisů od zářijového zasedání ECB má podle odhadů na hospodářský růst a inflaci zhruba stejný dopad jako zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. V případě Francie je tento efekt ještě výraznější. Dluhopisový trh tak do značné míry odvádí práci za centrální banku, a to pravděpodobně výrazněji, než ECB předpokládala ve své zářijové prognóze, dodal Berka.
Lagardeová na tiskové konferenci po zasedání uvedla, že základní inflační tlaky zůstávají převážně stabilní a že mzdy na růst cen zatím výrazněji nereagují. Zároveň však upozornila, že výraznější a déle trvající šok na trzích s energiemi by mohl inflaci zvýšit a zpomalit hospodářský růst.
Pro další rozhodování budou podle Lagardeové klíčové nové údaje a ekonomický vývoj v následujících šesti týdnech, které zbývají do posledního letošního zasedání ECB. Pokud se potvrdí současné signály, které by mohly odůvodňovat zvýšení úrokových sazeb, bude podle ní směr dalšího postupu poměrně jasný. Dodala, že výnosy na dluhopisových trzích zůstanou u silně zadlužených členů eurozóny pravděpodobně vysoké, což musí ECB zohlednit.
ECB letos v červnu kvůli inflačním tlakům spojeným s konfliktem na Blízkém východě přikročila k prvnímu zvýšení úroků za téměř tři roky. Depozitní sazba tehdy vzrostla o čtvrt procentního bodu. O dalším zvýšení ve stejném rozsahu rozhodla v září, kdy také předpověděla, že inflace po delší dobu zůstane nad dvouprocentním cílem.
„V našem základním scénáři očekáváme zvýšení úrokových sazeb na prosincovém zasedání, kdy bude mít ECB k dispozici také nové makroekonomické prognózy,“ upozornil Berka. Rizikem tohoto výhledu zůstává především další vývoj dluhové krize ve Francii. Její případné prohloubení by mohlo potřebu dodatečného zpřísnění měnové politiky omezit.
Unijní statistický úřad Eurostat uvádí, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlilo na 3,8 procenta z 3,2 procenta v srpnu. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za tři roky.
Inflace v eurozóně se už několik měsíců pohybuje nad dvouprocentním cílem ECB. Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské údery na Írán, vedl k výraznému zdražování ropy a plynu. To vyvolalo vzestup inflačních tlaků po celém světě.
Depozitní sazba je ta, kterou ECB platí komerčním bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Když je tato sazba nízká, banky jsou více motivovány půjčovat peníze do ekonomiky, místo aby si je ukládaly u ECB. Depozitní sazba je pro měnové operace ECB nyní určující.
Základní úrokovou sazbou je v eurozóně sazba pro hlavní refinanční operace (MRO). Tu ECB dnes rovněž ponechala beze změny, a to na 2,65 procenta. MRO je sazba, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. Určuje tedy, kolik budou muset banky platit za vypůjčení peněz od ECB.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) v září ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, což bylo v souladu s očekáváním analytiků. Guvernér ČNB Aleš Michl upozornil, že v ekonomice převažují rizika ve směru vyšší inflace a na příštím jednání v listopadu se podle něj bude bankovní rada rozhodovat mezi ponecháním sazeb a jejich zvýšením.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}