Brambory tvoří jeden ze základů českého jídelníčku. Letos ale byla z více důvodů jejich sklizeň velmi nízká, což nejspíš povede ke zvýšení jejich ceny.
Na konci října vyšel nejnovější odhad produkce tuzemského zemědělství za letošní rok. U většiny plodin dle něj dojde ke znatelnému poklesu. „Poslední letošní odhad sklizně potvrdil nižší úrodu většiny zemědělských plodin. Jarní mrazy, sucho a vysoké teploty během vegetace vedly k poklesu hektarových výnosů, což se promítlo do nižší sklizně obilovin a řepky i plodin s pozdnějším termínem sklizně, zejména brambor, cukrovky a kukuřice. Vyšší úroda se očekává pouze u slunečnice díky větší osevní ploše,“ uvedla Dagmar Pospíšilová z Českého statistického úřadu.
Odhadovaná sklizeň brambor bude asi 582 tisíc tun, tedy meziročně o pětinu nižší, konkrétně minus 20,8 procenta. Jde o jeden z největších poklesů ze všech plodin. Například řepy cukrové by se mělo sklidit o 17,4 procenta méně, základních obilovin o 16 procent, řepky o 21,4 procenta, sóji o 13 procent méně.
Pěstitelé v současnosti prodávají konzumní brambory ve velkém za 5,50 až šest korun za kilogram. Vloni přitom byla cena poloviční.
Příčina nižší úrody
Na příčinách se shodují jak statistici, tak i další experti. Klíčové jsou v tomto případě změny počasí, které vyvolaly letos extrémy v teplotách i nedostatku vody.
„Sucho a vysoké teploty letošního léta se na úrodě brambor výrazně podepsaly. U brambor se zároveň očekává i menší velikost a nižší kvalita. Bramborám u nás neprospěly ani přívalové deště, které přišly koncem srpna a vystřídaly extrémně suché a horké období,“ potvrdila pro ČT24 analytička Asociace pro mezinárodní otázky Michaela Kožmínová.
„ Meziroční propad v úrodě brambor působí extrémně v návaznosti na loňskou sklizeň, která byla naopak rekordní. Brambor byl v Evropě přebytek, což snížilo jejich cenu. A letos se zároveň zemědělci rozhodli celkovou rozlohu polí s bramborami snížit (v ČR o necelá tři procenta, v okolních zemích i více – pozn. redakce). Tyto čím dál častější výkyvy počasí spojené se změnou klimatu ovlivňují úrodu zemědělských plodin, její předvídatelnost a v souvislosti s tím představují i riziko pro stabilní potravinové zabezpečení,“ doplnila.
Letošní počasí mělo menší dopad na brambory s krátkou vegetační dobou, tedy velmi rané a rané odrůdy pěstované hlavně v Polabí a na jižní Moravě. Brambory se tam sklízely od června, zatímco na Vysočině sklizeň začala koncem srpna.
Česko sice většinu brambor pro spotřebu dováží, ale vývoj je letos podobný i jinde. Podstatně méně brambor se sklidilo i jinde v Evropě. Jednak proto, že v mnoha státech po loňském přebytku brambor klesla rozloha osázených ploch, a navíc i tam pěstitelům škodilo sucho.
Výjimka nebo trend?
Klíčové v tomto ohledu je, zda se jedná o výjimečný výkyv, nebo zda se podmínky pro pěstování některých plodin ve střední Evropě dlouhodobě nemění k horšímu spolu s tím, jak se kontinent ohřívá v kontextu změn klimatu.
Podle dva roky staré studie právě změnu klimatu a její dopady na produkci zemědělských plodin v posledních deseti letech vnímalo 98 procent dotázaných německých pěstitelů a více než 90 procent respondentů ve Švýcarsku a Rakousku. Za nejzávažnější problém označovali sucho, ale negativní vliv měly také horko a škůdci nebo patogeny.
Vědci už dopady změn, které s oteplováním souvisejí, zkoumají delší dobu. Ti němečtí nedávno spočítali, že při vysokých emisích a bez závlahy by v zemi mohlo dojít k pokles výnosů v průměru o 18 procent, přičemž při nižších emisních scénářích by mohly být ztráty nižší. Většina úbytku by se dala kompenzovat lepší závlahou, je ale otázkou, jak ji zajistit, když součástí klimatické změny v Evropě je v posledních letech také nedostatek vody.
Složité je v tomto modelování hlavně to, o jak mnohostranný problém jde. Pěstování brambor, které tvoří jeden ze základů potravy v tuzemsku (každý Čech jich sní průměrně 70,2 kilogramu za rok), totiž nezáleží jen na teplotě, obsahu oxidu uhličitého ve vzduchu nebo dostatku vody – byť všechny tyto vlivy jsou důležité. Existuje totiž ještě celá řada dalších faktorů, které sice nevypadají tak důležité, ale změny klimatu je mohou ovlivnit. Když se například pokoušeli tuzemští experti na zemědělství modelovat, jak proměny klimatu ovlivní výskyt plísně bramborové, zjistili, že pozitivně.
Tento největší škůdce brambor z oteplení profituje ve všech budoucích scénářích, takže pro zemědělce zřejmě může být nutné, aby zvýšili nároky na včasnou ochranu porostů.