Aktual.: 30.10.2026 11:00
New York – Když americké úřady deportovali jejího kamaráda do Česka, Klára Moldová to oplakala. Překvapila ji rychlost, s jakou se ocitl zpět v rodné zemi poté, co ho imigrační agenti zadrželi před domem na cestě do práce, řekla v rozhovoru s ČTK. Pouhý den před tím se dvojice přátel v Chicagu, kde Moldová vede českou školu, sešla na českém divadelním představení. O jeho vyhoštění se z jeho textových zpráv dozvěděla následujícího dne, kdy už byl v Evropě. Mladý muž se stal jedním z Čechů, kteří na vlastní kůži pocítili tvrdou protiimigrační politiku prezidenta Donalda Trumpa.
„V tom, co měl na sobě, ho prostě poslali do Čech,“ říká Moldová o kamarádovi, který podle ní neměl v pořádku dokumenty potřebné pro legální pobyt v USA. „Takže my jsme třeba řešili, že v tom bytě zůstala kočka, kterou neměl kdo krmit,“ řekla. Její kamarád neměl možnost dojít si pro žádnou osobní věc. Kočka, kterou Moldová zachránila, na rozdíl od majitele zůstala v USA a daří se jí tam dobře.
Řada českých rodin v USA teď prožívá velký strach, řekla. „Snaží se nějak si ty papíry dát do pořádku, ale ono to v podstatě není možný, jakmile se jednou dostanete do této skupiny,“ vysvětluje s tím, že čelit hrozbě deportace je komplikovanější, pokud lidé mají v USA děti, psy, auta a domy. Moldová ví o jedné české rodině, která se ze strachu nechala dobrovolně deportovat. „Vyloženě se šli nahlásit,“ říká s tím, že dříve podobné obavy neměli. Jiné rodiny přestaly do české školy dojíždět, protože se bály, že by je po cestě mohl někdo zkontrolovat a deportovat.
Česká škola T.G. Masaryka stojí na chicagském předměstí Cicero, kde se počátkem 20. století začali usazovat čeští imigranti, kteří předtím žili v centru Chicaga, poté, co se finančně zmohli. V průběhu času se však demografie oblasti proměnila a v Ciceru dnes žijí z 89 procent hispánci. Odkazy na českou minulost zde zanikají. Donedávna zde na Čermákově ulici byla Rosického čistírna, Klasova restaurace nebo Veseckého pekárna, říká Moldová. Masarykova škola, která se zabývá výukou češtiny pro děti krajanů i dospělé, zde nyní podle ní bude poslední českou stopou.
Hispánskou oblast zasáhly razie agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE), které Trump od nástupu do Bílého domu vyslal do ulic amerických měst s cílem deportovat co nejvíce migrantů. „Zároveň to všichni vidíme, co tady žijeme, jak moc je ta ekonomie stavěná na lidech, kteří ty papíry nemají. Sekáči trávy, chůvy, uklízečky,” říká Moldová, podle které je to někdy pro Čechy doma těžké pochopit. Rodiny pracujících párů s dětmi, se mnohdy neobejdou bez pomoci. V USA totiž například není běžná mateřská a rodičovská dovolená, jako je tomu v Česku, zdůrazňuje.
Ve státě Connecticut nedaleko New Yorku má Věra Dvořák, která pracuje v technologické společnosti, podobné zkušenosti. Lidé tam mají krásné domy a zahrady a jídlo si nechávají dovážet domů. “Američani si hrozně moc věcí nechávají dělat, třeba i rozvěsit vánoční světýlka. Úklid, hlídání dětí. Strašně moc těchto prací dělají imigranti a spousta z nich tu je ilegálně nebo nějak pololegálně,” říká. Trumpovy protiimigrační zásahy jsou podle ní “populistický krok, aby, aby prostě lidé viděli, že něco dělá. A tohle je hodně vidět.” Amerika je přitom na pracovnících, kteří jsou v zemi nelegálně, postavena, a spousta služeb by bez nich kolabovala, míní.
Lidé se podle ní nyní bojí zmiňovat, že jsou v USA nelegálně, a to i uvnitř české a slovenské komunity. “Jedná se zejména lidi, kteří tu přetáhli víza, to znamená, že zůstali déle, než měli dovoleno, a kteří tu už mají vybudovaný celý život. Vědí, že kdyby je vyhostili, znamenalo by to minimálně desetiletý zákaz vstupu zpátky,” vysvětluje. Dvořák zná několik matek, které jsou v podobné situaci a velmi je to trápí. Nemohou děti vzít na dovolenou do Česka a navštívit tam rodinu. “V podstatě jsou na tom jako emigranti za dob komunismu,” dodává.
Vít Miller, který do USA odešel za komunismu a od té doby žije v Minnesotě, současnou americkou migrační politiku vnímá jako jeden z Trumpových úspěchů. “Země, která nemá hranice, který jsou uznávané, taková země nemá moc budoucnost. To, že se sem navalilo nevím kolik milionů lidí z celýho světa, které jsme pak z našich daní museli podporovat tady, to pro mě není program na úspěch,” říká elektrotechnický inženýr v důchodu, který se přiklání k republikánům.
“Samozřejmě nikdo nemá rád, když vytahují děti ze škol,” říká Miller o zásazích imigračních agentů. Ale když jsou tam nějací borci, kteří mají kriminální rejstřík plný různých násilností a oni se je snaží vyštípat, tak to zase lidem asi tolik nevadí,” dodává.
Cesta k americkému občanství pro Millera podle jeho slov nebyla složitá. Z komunistického Československa odešel v 80. letech a získal azyl ve Spojených státech. O pět let později už měl americký pas. “Protože jsem byl hodnej. Já jsem nedělal žádnej bordel,” říká.
Nyní je získat azyl v USA téměř nemožné, jelikož k němu Trump od nástupu do Bílého domu zásadně omezil přístup. Lucia Kollárová, která pochází ze Slovenska a v New Yorku se živí jako imigrační právnička, říká, že zná řadu Čechů a Slováků, kteří do USA uprchli a nyní se staví proti migraci. „Všichni dostali azyl. A dostali azyl proto, že už nemohli v Československu žít kvůli komunismu nebo kvůli režimu. A je velmi smutné, že teď nerozumí tomu, že ti lidé nemohou žít ve svých zemích,” říká právnička, jejíž klienti pocházejí převážně z Latinské Ameriky.
Kollárová zároveň poukazuje na to, že počet příchozích migrantů je nyní mnohem vyšší než v minulosti. „To by se mělo nějak regulovat. Ale nevím, co se dá regulovat pro lidi, kteří jsou už tady v Americe. Dá se to regulovat pro ty lidi, kteří přicházejí,“ uvádí. Imigrační systém podle ní opravdu potřebuje reformu. Souhlasí také s tím, že lidi, kteří spáchali trestné činy, by neměli v USA být. “Ale většina lidí tu prostě žije svůj život, vychovává děti. Někteří lidé platí daně,” říká o migrantech bez dokumentů.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}