Aktual.: 30.10.2026 11:15
Praha – Tři čtvrtiny Čechů mají zkušenost s tím, že jim nástroje umělé inteligence (AI) poskytly zavádějící či chybné odpovědi. Informacím vygenerovaným AI přitom důvěřuje polovina Čechů a Češek, jen 16 procent si správnost informací vždy ověří. Vyplývá to z říjnového průzkumu bezpečnostní společnosti Eset mezi 1042 respondenty. Většina Čechů a Češek podle průzkumu již využívá nástroje jako ChatGPT, Copilot, Gemini nebo Claude a míra využívání těchto nástrojů roste se vzděláním. Nejvíce tyto nástroje využívají mladší ročníky a lidé z Prahy.
Jen polovina respondentů ví podle průzkumu o tom, že jim AI může poskytnout odkaz na neexistující nebo dokonce škodlivé webové stránky. Třetina lidí s AI chatboty sdílí své fotografie nebo videa. Čtvrtina lidí pak s nimi sdílí informace o svém zdravotním stavu – 13 procent popisuje svůj psychický stav a obtíže a 12 procent sdílí dokonce své lékařské zprávy a jiné zdravotní informace.
Míra deklarované důvěry je ale podle Esetu v kontrastu s tím, jakou mají lidé zkušenost s chybami, které AI nástroje generují. Tři čtvrtiny respondentů se totiž již setkaly s tím, že jim AI minimálně jednou poskytla chybné informace.
„AI chatboti nám přitom mohou poskytnout vyloženě škodlivou informaci. Útočníci dnes dokážou ukrýt do webového obsahu škodlivé instrukce v různorodé podobě. Chatboti pak při plnění vašeho dotazu nebo úkolu mohou takový obsah zpracovat, což může ovlivnit výslednou odpověď. Riziko je pak ještě větší v případě, kdy využíváte agentní AI, která umí plnit zadané úkoly prakticky bez vašeho dohledu,“ uvedl analytik Esetu Jakub Tomanek.
Nejčastěji si pomocí AI nástrojů lidé vyhledávají informace, nechávají si vysvětlit složitá témata, vypracovávat úkoly nebo tvořit text. Není ani neobvyklé, že s chatboty konzultují svá osobní rozhodnutí nebo své zdraví, uvedl.
Podle výzkumu se lidé nejvíce bojí toho, že AI zneužije jejich vlastní hlas a podobu (44 procent) nebo napodobí hlas známého či příbuzného (41 procent). Lidé se pak dále obávají, že AI bude figurovat ve vzniku podvodných e-shopů a webových stránek nebo se podílet na přípravě personalizovaných phishingových zpráv v e‑mailech či v SMS.
Umělá inteligence není podle ředitele České asociace AI Lukáše Benzla databáze ověřených faktů, ale technologie, která na základě dostupných dat vytváří pravděpodobné odpovědi. Ty mohou být podle něho velmi přesvědčivé, a přesto chybné.
„Lidé by měli být obezřetní zejména při práci s informacemi o zdraví, financích nebo bezpečnosti a důležitá tvrzení si ověřovat z důvěryhodných zdrojů. Zároveň ale není řešením AI odmítat. Potřebujeme rozvíjet digitální a AI gramotnost, aby lidé rozuměli nejen tomu, co tyto nástroje dokážou, ale také tomu, kde se na ně nemohou bezvýhradně spolehnout,“ podotkl Benzl.
Výsledky průzkumu podle generální ředitelky Creative Docku Gabriely Teissing ukazují, že adopce AI postupuje rychleji než schopnost lidí kriticky vyhodnocovat její výstupy. To je důležité nejen pro jednotlivce, ale i pro firmy, které AI zavádějí do svých procesů.
„Přínos této technologie spočívá v úspoře času a efektivnější práci, nikoli v tom, že za nás převezme odpovědnost za rozhodování. Firmy by proto měly zaměstnance učit, jak s AI pracovat, kdy její výstupy ověřovat a kde jsou její limity. Klíčová bude schopnost kombinovat rychlost a možnosti umělé inteligence s lidským úsudkem,“ dodala Teissing.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}