Aktual.: 30.10.2026 14:38
Praha – Severské modely financování veřejnoprávních médií mají společnou výhodu, že představují víceleté finanční rámce a nepodléhají každoročnímu schvalování jako státní rozpočet. Shodli se na tom mediální odborníci oslovení ČTK.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním setkání s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem připustil jinou formu financování mimo státní rozpočet a poplatky. Podle Chudárka by šlo o některý ze severských modelů. Ty jsou v každé zemi rozdílné.
Švédi a Finové mají podle experta Filipa Rožánka ze serveru DigiZone účelové daně odvozené od zdanitelných příjmů (Švédi jedno procento, Finové 2,5 procenta). Norové a Dánové uplatňují slevy na poplatníka v daňovém přiznání a pak posílají médiím peníze z rozpočtu. „Společné je víceméně to, že jde o víceleté finanční rámce, ve Švédsku aktuálně na osm let, v Norsku a Dánsku jsou to standardně čtyřletá období,“ uvedl.
Podle Jana Potůčka ze serveru Médiář finský i švédský model představují dobrou pojistku před zneužitím situace, kdy vláda rozhoduje o příjmu veřejnoprávní televize a rozhlasu při každoročním schvalování státního rozpočtu. Vybrané prostředky jdou přes daňový úřad na zvláštní účet mimo rozpočet. „Nejsem si ale jistý, jak by to přijala veřejnost a zejména voliči hnutí ANO a SPD, jimž bylo slíbeno zrušení poplatků a nyní by museli nově platit speciální daň, a to ještě za všechny ekonomicky aktivní členy domácnosti,“ podotkl.
„Smyslem těchto víceletých rámců je, aby přesahovaly volební období aktuální vlády nebo parlamentu a nebylo možné je měnit podle toho, jestli politiky naštvalo zpravodajství,“ doplnil Rožánek. Obecně podle něj nelze přejímat jeden model z cizí země a doufat, že bude u nás fungovat stejně. V každé zemi má financování svůj politický, společenský a kulturní kontext.
Minulý týden prošel prvním čtením ve sněmovně návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů na změnu financování veřejnoprávních médií z poplatkového systému na příspěvek ze státního rozpočtu. Navrhovaný příspěvek je zhruba o 15 procent nižší, než letos ČT a ČRo vyberou na poplatcích. Celkem by ČT měla dostat 5,7 miliardy a ČRo 2,065 miliardy ročně. Pro televizi to znamená o jednu miliardu méně než letos a pro rozhlas snížení o 400 milionů. Koalice argumentuje, že zrušení poplatků slíbila svým voličům a má jej v programovém prohlášení.
Návrh kritizují zástupci obou médií i opozice. Podle nich jde vedle omezení financí o zestátnění veřejnoprávních médií a ohrožení jejich nezávislosti. Navíc poukazují na to, že poplatkový systém v Česku velmi dobře funguje. Iniciativa zaměstnanců ČT a ČRo Veřejnoprávně vyhlásila na úterý 3. listopadu jednodenní stávku.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}