Aktual.: 30.10.2026 10:59
Praha – Letité snahy šlechtického rodu Lichtenštejnů o navrácení majetku na českém území dospěly do další fáze. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) stanovil termín ústního projednání lichtenštejnské mezistátní stížnosti, a to na 9. února příštího roku. České ministerstvo spravedlnosti o tom informovalo na webu. Lichtenštejnové v ČR usilují o tisíce hektarů zemědělské i lesní půdy a řadu památek včetně Lednicko-valtického areálu. Hodnota tohoto majetku se odhaduje na nejméně 30 miliard korun.
„Nařízení ústního jednání představuje u mezistátních stížností obvyklý procesní postup. Předmětem jednání bude posouzení přijatelnosti a odůvodněnosti mezistátní stížnosti. Konkrétní otázky, kterým se jednání bude věnovat, zašle soud stranám před jeho konáním,“ sdělilo ministerstvo. Doplnilo, že zasedání se uskuteční před sedmičlenným senátem štrasburského soudu.
Lichtenštejnsko se na ESLP obrátilo v roce 2020 s několikasetstránkovou stížností, která vycházela ze sporu o zhruba 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan. Podle stěžovatelů Česko porušilo vůči lichtenštejnským občanům několik článků Evropské úmluvy o ochraně lidských práv – právo na soukromí a rodinný život, právo na ochranu majetku či zákaz diskriminace. Podle následných vyjádření kanceláře českého vládního zmocněnce přišlo Lichtenštejnsko od té doby s novými námitkami včetně porušení práva na spravedlivý proces před českým Nejvyšším soudem. Požadovalo také právě ústní projednání věci.
Mezistátní stížnosti nebývají u ESLP časté, soud se v drtivé většině zabývá stížnostmi jednotlivců. Spor Lichtenštejnska a Česka se týká majetku vyvlastněného lichtenštejnskému vládnoucímu rodu po druhé světové válce. Podle Lichtenštejnska následně české soudy pochybily, když přijaly argument československých úřadů z roku 1945, na jehož základě byl majetek zkonfiskován podle takzvaných Benešových dekretů.
Československé poválečné úřady zaujaly stanovisko, že lichtenštejnský kníže František Josef II. se přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se za války i choval. Podle Lichtenštejnů však bylo vyvlastnění neoprávněné, protože kníže nebyl německé národnosti, nikdy se za Němce neprohlásil a navíc byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu.
Česko a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě, hlavně na Moravě. Vedle Lednicko-valtického areálu vlastnil zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}