Aktual.: 1.11.2026 13:05
Praha – Změna financování České televize a Českého rozhlasu i způsob jejího projednávání ve Sněmovně ostře dělí nejen vládu a opozici, ale také jejich příznivce. Tři čtvrtiny voličů vládních stran si myslí, že navrhované snížení rozpočtu obou veřejnoprávních médií po zrušení poplatků je správné, zatímco 71 procent stoupenců opozičních uskupení plánované škrty odmítá. Ukázal to průzkum agentury NMS pro server Novinky. Konal 26. a 27. října, pár dní po vyostřeném nočním jednání v dolní parlamentní komoře.
„Téma reformy veřejnoprávních médií se vyostřilo prakticky přes noc a u vládních voličů pozorujeme, že se semknuli kolem svých stran,“ uvedla politická analytička NMS Tereza Friedrichová. Vládní většina zařadila zrušení poplatků na jednání Sněmovny a hlasováním ji v sobotu 24. září nad ránem poslala do dalšího legislativního procesu, což vyvolalo bouřlivé reakce opozice i protesty části veřejnosti.
Vláda a opozice jsou podle průzkumu rozděleny ve všech otázkách týkajících se změny financování i způsobu projednávání novely v Poslanecké sněmovně. Shoda nepanuje ani u snížení rozpočtu České televize a Českého rozhlasu. Koalice počítala s tím, že ze státního rozpočtu by obě média dostávala ročně celkem asi o 1,4 miliardy korun méně, než nyní vyberou na poplatcích. Ve hře je ale podle premiéra Andreje Babiše (ANO) i jiný model financování.
Průzkum se ptal respondentů také na to, zda je podle nich cílem vládní reformy zvýšení vlivu kabinetu na vysílání. I tady se odpovědi rozdělily napůl, když 44 procent dotázaných s tímto tvrzením rozhodně nebo spíše souhlasí, 42 procent pak rozhodně či spíše nesouhlasí. Oproti květnu nastal u této otázky významný posun, hlavně mezi voliči vládních stran. Tehdy 32 procent stoupenců Motoristů uvedlo, že cílem reformy rozhodně není zvýšit vliv na vysílání. Nyní se jejich podíl zvýšil na 40 procent. Mezi voliči ANO bylo v květnu 36 procent těch, kteří ve vládní reformě médií neviděli posílení vlivu kabinetu na vysílání, nyní už je jich 47 procent. „Po nočním jednání a ostré kritice opozice se z reformy tak trochu stal symbol sporu vlády s opozicí a vládní voliči ji začali silněji hájit,“ uvedla Friedrichová.
Voliči vládních stran přitom považují téma poplatků za důležité, nikoliv však zásadní. Zásadní je pouze pro pětinu voličů ANO, dalších 36 procent příznivců tohoto hnutí považuje věc za důležitou, ovšem ne prioritní. Pro 15 procent voličů SPD jde o zásadní téma, dalších 41 procent jej vnímá jako důležité, nikoliv prioritní. U Motoristů vidí věc jako klíčovou dokonce pouhá dvě procenta.
Ještě méně důležitá je reforma médií pro stoupence opozičních stran a hnutí. Například jen 15 procent voličů Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, vidí téma jako zásadní a 16 procent jako důležité. „Opoziční voliči reformu chápou jako útok na nezávislost médií a demokracii a vadí jim i způsob, jakým ji vláda prosazuje,“ dodala analytička NMS.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}