Aktual.: 2.11.2026 14:05
Praha – Nová koncepce výstavby české armády odráží omezené možnosti jejího rozvoje kvůli výši plánovaných výdajů na obranu. Ty jsou však vzhledem k bezpečnostní situaci a potřebě odstranit dlouhodobé nedostatky nedostatečné, shodují se experti, které oslovila ČTK. Dohnat podfinancování armády v krátkém čase bude podle nich náročné. Strategický dokument má dnes schvalovat vláda.
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý ČTK řekl, že pozdější růst financování neumožní jednoduše dohnat odkládaný rozvoj. Vojenský analytik Jiří Vojáček má výhrady také k termínům zavádění protidronové a protiraketové obrany.
„Ten dokument je napsaný dobře, správně. Jsou tam definovány hrozby, rizika, jsou tam definovány cíle výstavby, co k tomu armáda potřebuje,“ uvedl Šedivý. Koncepci hodnotí lépe než předchozí. Za zásadní problém však označil nahromaděný deficit armády a nedostatečné prostředky, tedy peníze na jeho odstranění i další rozvoj.
Nová armádní koncepce počítá s výdaji ve výši dvou procent hrubého domácího produktu až do roku 2030. Materiál dále uvádí, že plánované financování umožní pouze omezený rozvoj vybraných schopností.
Plánované financování podle Šedivého nestačí na souběžné dokončení mechanizovaných brigád, modernizaci jejich zabezpečení a rozvoj vzdušných sil včetně protivzdušné, protiraketové a protidronové obrany. Za mylnou považuje představu, že pozdější navyšování rozpočtu umožní všechny odklady dohnat. „Armáda potřebuje mít dlouhodobý, stabilní výhled ve všech segmentech, včetně teda toho financování,“ řekl.
V příštích čtyřech letech rozpočtový rámec umožní především pokračovat v již smluvně zajištěných projektech, například v pořizování letounů F-35 či tanků. Prostor pro další potřebný rozvoj a strukturální změny však Šedivý považuje za nedostatečný. Upozornil také na nutnost rozšířit kasárna a ubytovací prostory pro plánované zvýšení počtu profesionálních vojáků na 32.000.
Aktualizovaná armádní koncepce vznikla s dvouletým předstihem mimo jiné proto, že bylo potřeba reagovat na nové spojenecké závazky přijaté v loňském roce.
„Přestože na ní zjevně bylo zejména ze strany ministra Jaromíra Zůny (za SPD) vykonáno mnoho práce a některé body nesou zjevné stopy dřívějších Zůnových koncepcí, jsou oblasti, které vyvolaly spíše otázky,“ uvedl Vojáček. Jako příklad uvedl růst výdajů, který je v současné geopolitické situaci považován za nedostatečný.
Dále jsou překvapující termíny protidronové obrany, nejvíce analytika udivily malé ambice v protiraketové obraně, kterou podle něj premiér Andrej Babiš (ANO) označuje za jednu z nejdůležitějších armádních schopností. Přesto byla posunuta až za rok 2030.
Předchozí koncepci s výhledem do roku 2035 schválila vláda Petra Fialy (ODS) v roce 2023, obvykle se dokument přepisuje každé čtyři až pět let. Jedná se o strategický dokument, který určuje rozvoj a priority armády a také její připravenost na možný ozbrojený konflikt.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}