Diplomaté se obávají, že pokud Kongres po volbách omezí Trumpovy možnosti prosazovat domácí politiku, mohl by se více zaměřit na zahraniční záležitosti, kde má jako vrchní velitel amerických ozbrojených sil volnější ruce.
„Prezidenti, kteří ztrácejí vliv a blíží se ke konci svého mandátu, obvykle kombinují ventilování frustrace se zahraničněpolitickým dobrodružstvím,“ uvedl pro Politico jeden z vysoce postavených evropských bezpečnostních činitelů. Rovněž poznamenal, že výpady proti NATO podle něj dlouhodobě patří k Trumpovu pohledu na svět.
Jedním z hlavních důvodů k obavám je připravovaná revize rozmístění amerických sil v Evropě, jejíž dokončení se očekává do konce roku. Pokud Trumpovi Kongres znemožní prosazovat domácí politiku, mohl by podle tří diplomatů rozsah stahování amerických vojáků výrazně rozšířit, aby si upevnil podporu mezi svými příznivci z hnutí Make America Great Again (MAGA).
Evropská bezpečnost jako součást dohody s Putinem
Podle Oany Lungescuové, bývalé hlavní mluvčí NATO, by Trump mohl také podmínit další vojenskou přítomnost Spojených států na starém kontinentu tím, že evropské země přijmou mírovou dohodu o Ukrajině podporovanou Washingtonem.
„Existuje riziko, že všechny tyto věci – revize rozmístění amerických sil, Ukrajina i evropské bezpečnostní uspořádání – budou nějakým způsobem považovány za součást mnohem širší dohody s Putinem. To by vytvořilo pro evropskou bezpečnost velmi nebezpečnou situaci,“ uvedla Lungescuová pro Politico.
Trump by podle diplomatů mohl také omezit americké příspěvky do společného rozpočtu NATO, přiškrtit aliancí podporovaný program PURL, který zajišťuje nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, a ještě více prohloubit vztahy s Ruskem.
Pokud by šéf Bílého domu k takto rozsáhlým krokům skutečně přistoupil, spojenci by podle Jennifer Kavanaghové z institutu Defense Priorities jen těžko nahrazovali některé schopnosti americké armády – od elektronického boje přes protivzdušnou obranu a zpravodajskou podporu až po doplňování paliva za letu.
„Trump pro NATO udělal víc než kdokoli jiný“
Bílý dům však podobné obavy odmítá. Olivia Walesová, zástupkyně tiskové mluvčí Bílého domu, uvedla, že „prezident Trump udělal pro NATO více než kdokoli jiný“. Poukázala přitom na dohodu spojenců o zvýšení výdajů na obranu do roku 2035 na pět procent HDP, posílení americké vojenské přítomnosti v Grónsku i Trumpovu snahu ukončit válku na Ukrajině.
Trump však podle Walesové nadále trvá na tom, že spojenci by měli Spojené státy více podpořit během války s Íránem. Zároveň prohlásila, že se prezident nikdy nesmíří s „řízeným úpadkem Západu“ a bude dál prosazovat americké zájmy doma i v zahraničí.
Obavy spojenců zapadají do širšího obrazu rostoucího napětí mezi Evropou a Spojenými státy. To se ještě prohloubilo poté, co Washington Ukrajině přerušil přístup k satelitním službám Starlink, a také v souvislosti se sbližováním Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. K tomu došlo jen několik týdnů před volbami.
Demokraté by podle očekávání měli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a mohli by ovládnout také Senát. Trumpova osobní popularita navíc klesla na nejnižší úroveň od začátku jeho působení v politice.