EK: Černá Hora je připravena na vstup do EU, Ukrajina musí zrychlit

K předběžnému uzavření zbývajících kapitol je nutný souhlas členských států EU. Černá Hora si klade za cíl stát se 28. členským státem Evropské unie v roce 2028. Vstup do EU vyžaduje, aby přístupovou smlouvu ratifikovalo všech 27 současných členských zemí.

„Poprvé od roku 2011, kdy EU uzavřela přístupová jednání s Chorvatskem, je nyní Evropská unie v situaci, kdy může brzy uzavřít jednání s další kandidátskou zemí – Černou Horou,“ stojí v prohlášení komise. „Svědčí to o trvalém úsilí Černé Hory posouvat se vpřed na evropské cestě a zavádět reformy nezbytné k tomu, aby se členství v EU stalo skutečností,“ dodává EK.

Unijní exekutiva mluví v případě Černé Hory o „pozoruhodném pokroku“. Země dosud prozatímně uzavřela 21 vyjednávacích kapitol z celkových 33. Komise podle nejmenovaného unijního zdroje nyní odešle do Rady EU, která zastupuje členské státy, poslední technické dokumenty. Následně očekává do konce prosince dokončení přístupových jednání. Do jara 2027 pak očekává dokončení přístupové smlouvy a v červnu její podepsání.

„Země se blíží do závěrečné fáze přístupového procesu,“ uvádí komise. Dodává nicméně, že klíčové zůstává i nadále trvalé reformní úsilí a široký politický konsensus.

Ukrajina musí zrychlit reformy, Moldavsko je napřed

Ukrajina musí zrychlit tempo reforem, pokud chce splnit svůj cíl uzavřít přístupová jednání s EU do konce roku 2028, uvedla EK. Kyjev by se přitom mohl v přístupových jednáních fakticky oddělit od Moldavska, s nímž dosud postupoval souběžně. Moldavsko totiž v procesu přistoupení postupuje rychleji, vyplývá ze zprávy.

„Ukrajina zůstává navzdory výzvám způsobeným ruskou agresí odhodlána pokračovat na cestě ke vstupu do EU a za uplynulý rok otevřela čtyři tematické vyjednávací bloky,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy. Podle hodnocení EK země splňuje podmínky pro otevření zbývajících dvou tematických bloků. Očekává se, že by se tak mohlo stát do konce letošního roku.

„Ukrajinská vláda naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028,“ stojí ve zprávě. „Komise je odhodlána tento ambiciózní cíl podpořit, domnívá se však, že k jeho dosažení je nutné zrychlit tempo reforem,“ dodává text.

Ukrajina za poslední rok pokračovala v pokroku v klíčových sektorových reformách. Podle komise zůstává účinný také její systém boje proti korupci a specializované protikorupční instituce nadále fungují celkově nezávisle a efektivně. Nyní by se Kyjev měl zaměřit především na další posílení právního státu, fungování demokratických institucí a reformu veřejné správy. Komise zdůrazňuje také nutnost plnit akční plán týkající se národnostních menšin.

U Moldavska považuje komise ukončení přístupových jednání v roce 2028 za realistické, jestliže země bude i nadále pokračovat v reformách. Moldavsko podle EK dosáhlo za poslední rok největšího pokroku ze všech kandidátských zemí, a to navzdory přetrvávajícím hybridním hrozbám a vnějším tlakům. Otevřelo čtyři ze šesti vyjednávacích tematických bloků (klastrů) a významně pokročilo v reformě justice, boji proti korupci a slaďování právních předpisů s unijním právem. Dobrý pokrok zaznamenalo ve 28 z celkem 33 vyjednávacích kapitol.

Dalším krokem je otevření čtvrtého a pátého tematického bloku, o němž musí rozhodnout členské státy v Radě EU, stejně jako tomu je v případě Ukrajiny.

EK kritizuje Srbsko za stagnaci v přístupových jednáních, nová vláda je šance 

EK kritizuje Srbsko za nedostatek pokroku v přístupových jednáních. Nová vláda, která vzejde z nedávných parlamentních voleb, má však podle komise šanci tento trend zvrátit.

EK ve zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU konstatuje, že Srbsko nedosáhlo v rozhovorech „žádného podstatného pokroku“. Týká se to mimo jiné slaďování Srbska s unijní zahraniční a bezpečnostní politikou, které podle komise „zůstalo na nízké úrovni“.

V parlamentních volbách v Srbsku z 25. října jednoznačně zvítězila kandidátka studentského hnutí nad koalicí dlouholetého vůdce země Aleksandara Vučiče, kterému kritici vyčítají autoritářské sklony. Pod jeho vedením sice Srbsko deklarovalo vstup do EU za svůj strategický cíl, zároveň však udržovalo úzkou spolupráci s Ruskem a Čínou. Kritici v době jeho vlády opakovaně upozorňovali na úpadek vlády práva v zemi.

„Parlamentní volby v Srbsku poskytly nově zvolené vládě silný mandát k provádění reforem. Pokrok na cestě k přistoupení k EU bude záviset na úsilí nastupující vlády zvrátit negativní trendy,“ uvádí komise.

Srbsko pod Vučičovým vedením přes opakované naléhání EU odmítalo mimo jiné zavést protiruské sankce za invazi Moskvy na Ukrajinu. Reformy potřebné k členství v EU prakticky neprovádělo.

Nová vláda studentského hnutí bude podle EK muset prokázat „jasné a jednoznačné odhodlání k hodnotám EU“ a také snahu o sladění své zahraniční a bezpečnostní politiky a dobré sousedské vztahy a jejich normalizaci.

EU tlačí na Srbsko a Kosovo, které v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Bělehradu, aby normalizovaly své vztahy. Tento proces v posledních letech ustrnul a napětí mezi oběma sousedy naopak spíše rostlo.

Zahraničněpolitický program, který v uplynulých dnech zveřejnilo studentské hnutí, ve většině oblastí navazuje na Vučičovu politiku: prosazuje vojenskou neutralitu Srbska, odmítá nezávislost Kosova a chce zachovat tradiční partnerství s Ruskem bez zavádění sankcí. EU označuje za nejvýznamnějšího hospodářského partnera Srbska a chce prohlubovat spolupráci s evropskými státy a institucemi, výslovně se však nehlásí k členství v EU.

Evropská komise v souběžných hodnotících zprávách ocenila Černou Horu, která dosud předběžně uzavřela 21 z 33 přístupových kapitol a při souhlasu členských států by mohla zbývající uzavřít do konce letošního roku. Albánie podle EK pokračuje v reformách, jejich úspěšné uvádění do praxe však vyžaduje „inkluzivní politický dialog“. Vyzvala tak k jednání mezi vládou dlouholetého premiéra Ediho Ramy a částmi občanské společnosti, které se už řadu měsíců účastní protivládních demonstrací.

U Severní Makedonie kritizuje EK neprovedení slíbených ústavních změn a nedostatečné posilování právního státu. Bosna se podle komise od členství stále více vzdaluje, zpráva si všímá zesílené nacionalistické rétoriky a protiunijních postojů v době před letošními všeobecnými volbami. Kosovo kvůli dlouhé institucionální krizi pozastavilo reformy, komise však ocenila pokrok v boji proti organizovanému zločinu a sladění zahraniční politiky s EU.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}