Aktual.: 5.11.2026 17:17
Trenčín (Slovensko) – Země visegrádské čtyřky by mohly v budoucnu spolupracovat při využívání českých letounů L-39 Skyfox, pokud se prokáže jejich účinnost při obraně proti dronům. Společně by mohly zajišťovat například výcvik či logistiku. Novinářům to po summitu V4 ve slovenském Trenčíně řekl český prezident Petr Pavel.
„Pokud se prokáže, že ten letoun skutečně má vysokou přidanou hodnotu v boji proti rychlým dronům, pak určitě stojí za diskusi v rámci V4 pobavit se o tom, že bychom vytvořili skupinu států, které budou sdílet výcvik, logistiku a další otázky,“ řekl Pavel.
Letoun Skyfox z produkce Aera Vodochody je podle Pavla určen především k výcviku a lehké bojové podpoře. „V poslední době se ale ukazuje, že by mohl být užitečný také při zachycování rychlých dronů,“ dodal.
Právě kvůli možnosti využití v této roli podle prezidenta nejprve proběhla jednání s Ukrajinou, kde by bylo možné schopnosti letounu nejrychleji ověřit v praxi.
Pavel uvedl, že parametry letounu přitahují zájem dalších zemí. Zmínil například Arménii, přičemž některá jednání jsou podle něj již v pokročilé fázi a další státy nákup zvažují.
Český letecký průmysl podle něj může navázat na dlouhou tradici vývozu cvičných letounů do zahraničí.
Dnes český premiér Andrej Babiš oznámil, že Česko prodalo Srbsku šest těchto strojů.
Nákup skyfoxů oznámila v říjnu Arménie, dříve si je objednalo Maďarsko či Vietnam. Babiš v polovině září uvedl, že Česko osm nových letounů Skyfox nabídne Bulharsku. Dnes hovořil rovněž o tom, že nabídku předal polskému premiérovi Donaldu Tuskovi, letoun ČR podle něj nabízí také Slovensku.
Pavel vyzval k jednotnějšímu postupu Evropy při jednáních o míru na Ukrajině
Prezident Pavel po summitu visegrádské čtyřky na Slovensku vyzval k jednotnějšímu evropskému postupu při jednáních o míru na Ukrajině. Mezi prezidenty podle něj panovala téměř úplná shoda v otázce jednání o míru. Pavel to řekl na společné tiskové konferenci po společném plenárním zasedání.
Podle českého prezidenta nejsou mezi hlavami států zásadní rozdíly v názorech na zajištění míru na Ukrajině, na potřebu neodměňovat agresora ani na dodržování sankčního režimu. Pavel nicméně upozornil, že jednání o konci války již probíhají v různých formátech, aniž by byl dostatečně koordinován evropský postup.
Evropa se podle něj musí aktivně podílet na rozhodování o otázkách, které se bezprostředně týkají její bezpečnosti, tedy i těch o Ukrajině. V nadcházejících diskusích v různých evropských formátech by proto mělo být podle Pavla vyjasněno, jakou pozici bude Evropa zastávat, kdo ji bude při vyjednávání zastupovat a jaký bude další postup.
Nedostatečná koordinace podle Pavla oslabuje důvěryhodnost Evropy v očích Ruska i dalších partnerů. Veřejnost navíc může kvůli nejednotnému postupu nabývat dojmu, že evropští představitelé nic nedělají.
Prezidenti Česka, Polska, Maďarska a hostitelského Slovenska Petr Pavel, Karol Nawrocki, András Baka a Peter Pellegrini ve společné deklaraci z letošního summitu V4 vyjádřili podporu Ukrajině bránící se ruské agresi a zdůraznili význam pokračující politické, finanční, humanitární, ekonomické a vojenské i další pomoci při respektování zájmů jednotlivých členských států EU a jejich obranných a bezpečnostních politik.
Dvoudenní summit prezidentů V4, které nyní předsedá Slovensko, dnes v Trenčíně končí. Hlavními tématy jednání bylo rozšiřování EU, podpora Ukrajiny a dostupnost energií. K zasedání se dnes připojila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Česko podle Pavla podporuje rozšiřování EU jako strategický krok k posílení stability regionu, připravena na něj však musí být, kromě zájemců o členství, také samotná unie. V energetice prezident upozornil na riziko prohlubování závislosti na dovozu strategických surovin ze zemí, které nejsou spolehlivými partnery. Zdůraznil, že státy V4 by dokáží v evropských debatách prosazovat společné zájmy a konstruktivní řešení, nikoli se pouze vymezovat proti navrhovaným opatřením.
Prezident Pavel navrhuje obdobu Marshallova plánu pro poválečnou Ukrajinu
Evropa by měla předem připravit rozsáhlý plán poválečné obnovy Ukrajiny, který by mohl fungovat podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce. Pomohl by stabilizovat zemi, předcházet migračním vlnám a usnadnit její budoucí vstup do Evropské unie. Novinářům to po summitu V4 řekl prezident Pavel.
Evropské země se soustředí především na ukončení války, zatímco problémům, které mohou nastat po jejím skončení, nevěnují podle Pavla dostatečnou pozornost. Upozornil například na statisíce lidí, kteří několik let bojovali, mají vojenský výcvik a přístup ke zbraním, ale po válce pro ně nemusí být uplatnění.
„V okamžiku, kdy bude válka u konce, tak sice nastane určitě obrovská úleva, ale vyvstane taky spousta problémů, o kterých dneska vůbec nemluvíme a na které nejsme nijak připraveni,“ řekl Pavel.
Evropa by podle Pavla proto mohla využít zkušenosti s Marshallovým plánem, který po druhé světové válce pomohl obnovit evropské hospodářství. „Dáme tím také jasnou zprávu i ruské straně, že s Ukrajinou to myslíme vážně,“ dodal český prezident.
Plán by podle prezidenta mohl současně přispět k přípravě Ukrajiny na členství v Evropské unii, pokud by se jeho realizace řídila postupy běžnými v EU.
Pavel připomněl, že Evropa letos poskytla přibližně 70 miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině i zajištění běžného fungování státu. Tyto peníze by podle něj bylo možné mimo jiné soustředit do společného systému financování obnovy, do kterého by se mohly zapojit také další demokratické země, například Japonsko či Jižní Korea.
Zároveň by tak podle prezidenta mohla v otázce obnovy vzniknout jednotná koordinace. „Vyhnuli bychom se duplikacím, vyhnuli bychom se různým pokušením o korupci, ať už na straně ukrajinské nebo na straně přispěvatelů. Celý ten proces by mohl být výrazně efektivnější, než je to dosud,“ uvedl Pavel.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}