Téměř 90 milionů lidí, kteří museli opustit své domovy, žije v zemích stále více ohrožovaných suchem, povodněmi a extrémními vedry. Vyplývá to z nové zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Organizace před klimatickým summitem COP31 podle agentury Reuters upozornila, že změna klimatu nejen zhoršuje životní podmínky uprchlíků, ale také komplikuje jejich návrat domů. Vyzvala proto k navýšení finanční pomoci nejohroženějším oblastem.
Podle zprávy UNHCR žijí téměř tři čtvrtiny lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, v zemích vystavených závažným klimatickým rizikům. Patří mezi ně například Afghánistán nebo Bangladéš. Dokument, zveřejněný před klimatickou konferencí OSN COP31 v turecké Antalyi, upozorňuje na vzájemné působení ozbrojených konfliktů, nuceného vysídlování a změny klimatu, píše Reuters.
„Přizpůsobení se změně klimatu je v nestabilních oblastech a regionech zasažených vysídlováním otázkou přežití,“ uvedl zástupce vysokého komisaře UNHCR pro operace Anton Leis Garcia. „Potřebujeme, aby finance určené na klimatická opatření směřovaly ke komunitám, které je nejvíce potřebují,“ dodal.
Zpráva například přibližuje osud súdánské uprchlice, která v červnu 2023 uprchla před boji ve městě al-Fášir do uprchlického tábora Farchana na východě Čadu. Někdy se i celý týden nedostane k pitné vodě. Kvůli stále větším vedrům navíc vysychají okolní říční koryta, takže za vodou musí chodit čím dál delší vzdálenosti.
Změna klimatu komplikuje návrat uprchlíků domů
UNHCR rovněž varuje, že změna klimatu stále více komplikuje návrat vysídlených lidí do jejich domovských zemí. Jen v první polovině roku 2026 směřovaly více než dvě třetiny návratů uprchlíků do států silně ohrožených klimatickými extrémy. Navrátilcům tak hrozí, že budou muset své domovy znovu opustit.
Příkladem je Sýrie, kam se v poslední době vrátily téměř čtyři miliony vysídlených lidí. Ti se však potýkají s rostoucím nedostatkem vody a nepravidelnými srážkami. Květnové záplavy podél řeky Eufrat navíc poškodily obytné domy a přinutily další tisíce lidí k odchodu.
Situace se má podle UNHCR dále zhoršovat také v subsaharské Africe. Do roku 2050 by se každá třetí uprchlická osada v regionu mohla potýkat s nebezpečně vysokými teplotami po dobu nejméně sta dní v roce. To představuje vážné riziko pro zdraví obyvatel i jejich možnosti obživy.
V některých uprchlických osadách v Etiopii, například v Helaweynu, by nebezpečná vedra mohla přetrvávat více než dvě stě dní ročně. Vzrostlo by tak riziko úpalů a předčasných úmrtí.
„Uprchlíci mají často omezený přístup k možnostem ochlazení, vodě a spolehlivým zdrojům energie, což jim ztěžuje ochranu před nebezpečně vysokými teplotami,“ upozorňuje zpráva.
Organizace rovněž varovala, že očekávaný mimořádně silný klimatický jev El Niño by mohl v řadě zemí přijímajících uprchlíky ještě zhoršit dopady klimatických extrémů a přimět další obyvatele k opuštění domovů.
Ve východní Africe by rozsáhlé povodně mohly do konce letošního roku vyhnat z domovů až tři miliony lidí v Somálsku, Keni, Jižním Súdánu a Ugandě.
V oblasti Sahelu hrozí, že kombinace sucha, povodní a ozbrojených konfliktů vyostří soupeření o nedostatkové přírodní zdroje. Některé části Asie zase čelí zvýšenému riziku sucha, záplav a tropických cyklonů.
Na boj s dopady změny klimatu chybějí miliardy
UNHCR proto vyzval vlády a finanční instituce, které se účastní klimatického summitu COP31, aby navýšily finanční prostředky na přizpůsobování se změně klimatu. Podle organizace totiž do nestabilních zemí a států zasažených konflikty směřuje pouze přibližně deset procent financí určených na klimatická opatření.
Na nedostatek prostředků upozornila také další zpráva OSN zveřejněná ve středu. Podle ní bohaté země poskytují výrazně méně peněz, než kolik rozvojové státy potřebují, aby se dokázaly přizpůsobit dopadům změny klimatu.
Ročně je přitom zapotřebí 305 miliard dolarů (zhruba 6,6 bilionu korun). Extrémní projevy počasí jsou navíc stále častější a intenzivnější, připomíná Reuters.
Klimatická konference OSN COP31 se uskuteční od 9. do 20. listopadu 2026 v turecké Antalyi. Na summitu se sejdou zástupci téměř dvou stovek zemí, aby jednali o snižování emisí skleníkových plynů, financování klimatických opatření a pomoci zemím nejvíce ohroženým změnou klimatu. Vrcholné setkání světových lídrů je naplánováno na 11. a 12. listopadu.