Čínská komunistická strana potvrdila vyloučení 33 vysoce postavených funkcionářů, včetně bývalých členů politbyra a špiček armády. Na plenárním zasedání ústředního výboru chyběla více než čtvrtina jeho původního složení. Čtrnáct let trvající protikorupční kampaň Si Ťin-pchinga tak stále výrazněji prosazuje také stranickou disciplínu a politickou loajalitu. Čistky zároveň vyvolávají otázky o jejich dopadu na fungování státního aparátu i armády.
Čínská komunistická strana pokračuje v rozsáhlých personálních čistkách. Na konci října potvrdila vyloučení 33 vysoce postavených funkcionářů, mezi nimiž jsou bývalý člen politbyra Ma Sing-žuej, někdejší místopředseda Ústřední vojenské komise Čang Jou-sia nebo bývalý vysoce postavený generál Liou Čen-li.
Rozsah personálních změn naznačuje také účast na plenárním zasedání 20. ústředního výboru, které se v Pekingu konalo od 26. do 29. října. Z původních 376 řádných a náhradních členů zvolených v roce 2022 se jednání zúčastnilo pouze 279.
Chyběla tak více než čtvrtina původního složení. Podle Reuters šlo o nejvyšší míru absence v období po Mao Ce-tungovi. Ne všichni nepřítomní však byli postiženi čistkami, připomíná agentura.
Plénum zároveň schválilo další „zpřísnění stranické disciplíny“ a stanovilo termín 21. sjezdu na druhou polovinu roku 2027. Ten bude důležitý také pro personální obměnu nejvyššího vedení. Všeobecně se očekává, že Si bude usilovat o své čtvrté (historické) funkční období v čele strany.
Boj proti „kádrům s dvojí tváří“
Si zahájil rozsáhlou protikorupční kampaň krátce po svém nástupu do čela Komunistické strany Číny v roce 2012. Korupci tehdy označil za jednu z největších hrozeb pro samotné přežití strany a její schopnost vládnout. Kampaň se zaměřila jak na vysoce postavené představitele, označované jako „tygři“, tak na běžné úředníky a stranické kádry, které nazývá „mouchy“.
Její rozsah postupně narůstal. Podle údajů čínských kontrolních orgánů, které citovala australská stanice ABC, bylo od nástupu Siho potrestáno za údajná provinění související s korupcí nejméně 7,9 milionu členů strany a úředníků.
Jen v roce 2025 úřady disciplinárně potrestaly 983 tisíc lidí, což bylo zhruba o deset procent více než o rok dříve, připomíná The Wall Street Journal (WSJ). Tato čísla zahrnují různé druhy disciplinárních provinění a nelze je tak zaměňovat za počet lidí pravomocně odsouzených za korupci.
Postupně se ale mění i samotný charakter kampaně, který přesahuje rámec boje proti korupci, píší CNN a BBC. Stále častěji se zaměřuje také na úředníky, kteří údajně nedostatečně plní pokyny vedení, vyhýbají se odpovědnosti nebo upřednostňují vlastní zájmy před rozhodnutími ústředí.
Si pro takové představitele používá označení „kádři s dvojí tváří“ – lidé, kteří veřejně deklarují loajalitu, ale ve skutečnosti stranická rozhodnutí nerealizují, vysvětluje BBC.
Analytici proto upozorňují, že se protikorupční kampaň postupně stala také nástrojem upevňování politické kontroly, a to především v kontextu volby generálního tajemníka, která proběhne za rok. Chong Ja Ian z Carnegie China v rozhovoru pro BBC upozornil, že rozsah čistek může záviset spíše na tom, nakolik se Si cítí politicky jistý, než pouze na skutečném rozsahu korupce.
Komunistická strana Číny je dnes nepochybně disciplinovanější při provádění instrukcí shora, ale vnitrostranický teror současně dusí iniciativu zdola, řekl ČT24 sinolog Martin Hála. „Systém tak stále více spoléhá na neomylnost svého nejvyššího vůdce s omezenou možností korekce jeho případných přehmatů. A velký vůdce nedělá malé chyby,“ uvedl.
Si odstraňuje i vlastní spojence
Na současné vlně čistek je pozoruhodné také to, že nepostihuje pouze představitele spojené s předchozími mocenskými garniturami. Mezi odstraněnými jsou i lidé, které Si do vysokých funkcí sám dosadil a kteří byli dlouhodobě považováni za jeho spojence, upozorňuje WSJ.
Nejvýraznějším příkladem je generál Čang Jou-sia. Byl místopředsedou Ústřední vojenské komise a patřil k nejvýše postaveným představitelům čínské armády.
Oba – Si i Čang – pocházejí z rodin někdejších revolučních veteránů, jejichž otcové byli blízkými přáteli. Čang byl dlouhodobě považován za jednoho z prezidentových nejbližších vojenských spolupracovníků. Přesto se letos stal terčem vyšetřování a následně byl vyloučen ze strany.
Spolu s ním byl odstraněn také generál Liou Čen-li. Mezi dalšími vyloučenými jsou bývalý stranický šéf oblasti Sin-ťiang Ma Sing-žuej, někdejší vysoký diplomat Liou Ťien-čchao nebo bývalý ministr průmyslu Ťin Čuang-lung. Čínské úřady u jednotlivých případů zpravidla uvádějí pouze závažné porušení stranické disciplíny a zákonů, podrobné důkazy ale nezveřejňují.
Právě případ Čanga Jou-sia vyvolává otázky, proč prezident odstraňuje i lidi z vlastního mocenského okruhu. Analytici zmiňují vedle skutečné korupce také snahu rozbít nezávislé mocenské sítě a zajistit, aby si jednotliví politici nebo velitelé nevytvářeli vlastní centra vlivu. Bez podrobnějších informací o jednotlivých vyšetřováních ale nelze určit, jakou roli sehrál který z těchto motivů.
Si Ťin-pching se od svých předchůdců v čele strany z období Teng Siao-pchingových reforem liší v pohledu na rizika koncentrace moci a s tím související korupce, uvedl Hála. Podle něho čínský vládce soudí, že strana žádnou vnější kontrolu nepotřebuje a dokáže se se svými „nešvary“ vypořádat sama prostřednictvím přísné stranické disciplíny. Tu zajišťuje, či spíše vynucuje Ústřední disciplinární komise prostřednictvím prakticky permanentních čistek, které připomínají jakousi novodobou stranickou inkvizici (včetně některých vyšetřovacích metod), míní sinolog.
Armádní velení zůstalo jen se dvěma členy
Výrazně se personální zásahy projevily v čínské armádě, uvádí The Guardian. Její nejvyšší velitelský orgán, Ústřední vojenská komise, měl po stranickém sjezdu v roce 2022 sedm členů.
Po sérii vyšetřování a personálních změn v něm zůstali pouze Si a generál Čang Šeng-min. Ten má na starosti především disciplinární dohled nad armádou a na říjnovém plénu byl povýšen do politbyra. Stal se tak jediným vojenským představitelem tohoto elitního stranického orgánu, upozorňuje WSJ.
Čistky zasáhly také regionální vojenská velitelství, námořnictvo, pozemní síly, letectvo a raketové síly, které mají na starosti mimo jiné čínský jaderný arzenál.
Analýza amerického think tanku CSIS z února 2026 evidovala od roku 2022 celkem 36 generálů a generálporučíků, kteří byli oficiálně zasaženi čistkami – byli vyloučeni ze strany nebo odvoláni z funkcí. U dalších 65 důstojníků existovalo podezření, že se stali terčem čistek nebo vyšetřování. CSIS do této skupiny zařadil i důstojníky, kteří zmizeli z veřejného života a nebylo možné potvrdit jejich osud.
Rozsah zásahů podle Reuters otevírá otázku, zda si Čína neoslabuje vlastní připravenost vést válku. Země přitom současně zintenzivňuje modernizaci ozbrojených sil a posiluje vojenské rozmístění v okolí Tchaj-wanu i ve sporných částech Východočínského a Jihočínského moře.
Čang Jou-sia byl podle Reuters nejvýše postaveným čínským vojenským představitelem s přímými bojovými zkušenostmi. Získal je během čínsko-vietnamského konfliktu, který začal čínskou invazí v roce 1979. Ta představovala poslední rozsáhlou pozemní válku, do níž se čínská armáda zapojila.
Reuters uvádí, že čínská armáda i přes personální změny pokračuje v testování zbraní a stále komplexnějších cvičení. Současně ale analytici upozorňují, že rozsáhlé personální otřesy mohou komplikovat náročnější operace, například případný útok na Tchaj-wan.
Loajalita, nebo výkonný státní aparát?
Důsledky rozsáhlých čistek se nemusí omezovat pouze na armádu. Podobný problém může nastat také v civilní státní správě. Pokud se úředníci obávají, že za chybné rozhodnutí mohou přijít o funkci, mohou začít upřednostňovat formální plnění příkazů před vlastní iniciativou, shrnuje WSJ.
Podle údajů citovaných deníkem WSJ bylo navíc v prvních devíti měsících roku 2026 potrestáno přibližně 131 tisíc lidí za provinění související s „nečinností, neuváženým jednáním nebo klamáním“ při plnění politických úkolů.
Analytik Benjamin Hillman z Australian National University pak pro The Washington Post varoval před povrchním plněním požadavků vedení ze strany úředníků, které může nahrazovat skutečnou iniciativu.
Na tento rozpor upozorňují také analytici Neil Thomas a Joseph Torigian, které oslovila americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR. Podle nich může příliš přísná disciplína vést k přehnané opatrnosti, protože místní úředníci budou raději vyčkávat na pokyny z Pekingu, než aby sami přicházeli s vlastním řešením problémů.
Riziko nečinnosti úředníků připouštějí i samotní čínští představitelé. Zástupce vedoucího stranického organizačního oddělení Huang Ťien-fa podle agentury AP uvedl, že někteří funkcionáři nejednají nebo s rozhodováním otálejí. Příčinou podle něj může být nedostatek motivace, obavy z problémů nebo nedostatečné schopnosti.
Z čínské strany nicméně zaznívají argumenty, že čistky armádě pomáhají. „Odstranění korupčních prvků posiluje, nikoli oslabuje, politické základy, soudržnost a celkovou bojovou účinnost ozbrojených sil,“ uvedl předseda čínského think tanku Global Governance Institution Tchien Š‘-čchen v rozhovoru pro Reuters.
„Čistky postihují nejen korupci jako takovou, ale i jiné disciplinární prohřešky, jako třeba nedostatečný zápal pro politiku generálního tajemníka. Pro něj je to současně pohodlný nástroj k likvidaci potenciálních odpůrců či konkurentů. Tím celý proces paradoxně přispívá ke koncentraci moci v rukou nejvyššího stranického vedení a Si Ťin-pchinga osobně, takže se Čína vrací do situace, které chtěl původně Teng Siao-pching po Kulturní revoluci zabránit svými opatrnými politickými reformami,“ uvedl Hála.
Zde se ale skrývá jeden z hlavních paradoxů současného způsobu vládnutí. Si chce vytvořit disciplinovanější a výkonnější aparát, který bude důsledně plnit jeho rozhodnutí. Pokud však požadavek loajality přeroste v obavu ze samostatného rozhodování, může být výsledkem opak.
Příprava na další období Si Ťin-pchinga
Současná vlna čistek přichází zhruba rok před 21. sjezdem Komunistické strany Číny, který se má uskutečnit ve druhé polovině roku 2027. Na něm se bude volit nové stranické vedení a všeobecně se očekává, že Si bude usilovat o své čtvrté pětileté období v čele strany.
Rozsáhlé zásahy vytvořily řadu volných míst nejen ve vojenském velení, ale také v politbyru a ústředním výboru, uvádí ABC. Si tak bude mít při příštím sjezdu významný vliv na výběr nové generace stranických představitelů.
Nejasná zůstává také otázka budoucího nástupnictví. Zatímco předchozí čínští vůdci postupně připravovali možné nástupce, u Siho není jasné, kdo by jej jednou mohl vystřídat. CNN upozorňuje, že současný čínský vůdce nemá zjevného nástupce, což představuje odklon od dosavadní praxe.
Další koncentrace moci kolem Siho sice může posilovat jeho současné postavení, zároveň však může v budoucnu vytvořit podmínky pro vážnější mocenské vakuum, varuje analytik Chong Ja Ian z Carnegie China v článku BBC.
Hlavní otázkou tak zůstává, zda se současnému vůdci podaří vytvořit disciplinovanější a současně výkonnější stát. Pokud totiž budou jeho představitelé stále více závislí na osobních rozhodnutích jednoho člověka a budou se obávat samostatného jednání, může Čína postupně oslabovat instituce, na kterých stojí její vlastní moc.