Američtí demokraté, kteří ve volbách ovládli obě komory Kongresu, se chtějí kromě jiného zaměřit i na rusko-ukrajinskou válku, od čehož si Kyjev slibuje větší americkou pomoc. Ta je nyní na nule, veškeré vojenské vybavení financuje Evropa. Nové složení Kongresu se ale ujme úřadu až v lednu, výsledky voleb tak nyní na situaci na Ukrajině pozitivní vliv mít nebudou – využít je naopak může šéf Kremlu Vladimir Putin a nabídnout prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, který na ukončení konfliktu tlačí, svou „mírovou dohodu“.
„Co pro nás znamenají výsledky amerických voleb? Vždy věříme a doufáme, že jakékoli změny budou k lepšímu. Proč? Protože během jakýchkoli voleb, zejména ve Spojených státech, slyšíme určité signály. Od demokratů zaznívaly signály, že pokud zvítězí, bude pro ně důležité zaměřit se kromě domácích otázek také na válku v Evropě, tedy na válku Ruska proti Ukrajině,“ řekl Zelenskyj ve čtvrtek v rozhovoru s televizí ZFD.
Ukrajinský prezident doufá, že pokud dojde k silné finanční podpoře jeho země či k poskytování zbraní, donutí to ruského vládce Vladimira Putina zamyslet se nad tím, zda má smysl v agresivní válce pokračovat.
V úterních volbách, které se konaly v půlce funkčního období republikánského prezidenta Donalda Trumpa, získali demokraté většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
„Před volbami se mluvilo o tom, že pokud demokraté získají obě komory Kongresu, byl by to (pro Ukrajinu) nejpozitivnější výsledek, a to z toho důvodu, že by mohli protlačovat legislativu, která by byla pozitivní pro ukrajinskou stranu a zároveň by mohli tlačit i na ukončení války na Blízkém východě, což by se také velmi pozitivně podepsalo na situaci ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová.
„Mnoho demokratů se soustředí na domácí záležitosti. Ukrajina je však tématem, v němž může strana prokázat jednotu – na rozdíl od Izraele, který ji rozděluje – a kde je stále možný přístup napříč politickým spektrem,“ sdělil listu Le Monde bývalý ukrajinský ministr zahraničních věcí Pavlo Klimkin.
Pravomoci amerického Kongresu
Kongres může pořádat slyšení, předvolávat představitele výkonné moci nebo kontrolovat státní pokladnu. Server Le Monde píše, že senátoři by mohli požadovat transparentnost v jednáních mezi vyslanci Bílého domu a Kremlem. „Uvidíme větší dohled ze strany Kongresu a politika USA se stane předvídatelnější,“ doufá expert z ukrajinského think tanku Prism Oleksandr Kraiev.
Vítězství demokratů dle Le Monde znovu vzbudilo naděje zejména na zablokování dohody o naftě, kterou Trump sjednal s Putinem na začátku října. Kongres může rovněž zvážit hlasování o nových protiruských sankcích, přičemž může sázet na demokratickou většinu schopnou přehlasovat prezidentovo veto.
Současný šéf Bílého domu totiž v polovině října pozastavil uplatňování rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice s tím, že „je to v národním zájmu Spojených států“. Učinil tak prostřednictvím exekutivních příkazů, jimiž může Kongres obejít. Tento způsob prosazování svých postojů aplikuje už od svého prvního funkčního období. Není však jediným americkým prezidentem, který tak činil.
Časová prodleva nahrává Rusku
„Zahraniční politika Trumpovy administrativy je jako auto jedoucí po dálnici,“ domnívá se výzkumný pracovník nezávislého think tanku Centrum pro evropskou reformu James Green. „Kongres má možnost toto auto zpomalit, možná ho donutit zapnout blinkr, ale bude pro něj velmi obtížné změnit celkovou trasu v příštích dvou letech,“ míní Green.
Americký Kongres se navíc ujme úřadu až v lednu 2027. „Než se o něčem rozhodne, bude to trvat další týdny a měsíce. Ukrajina je nyní ve velmi těžké situaci. Rusové spoléhají právě především na tuto časovou prodlevu, že to bude zkrátka dlouho trvat, než se něco v americké politice vůči Ukrajině změní,“ poznamenala redaktorka Deníku N Petra Procházková.
„Rusové chtějí využít především letošní zimy k tomu, aby Ukrajinu maximálně zdecimovali. Intenzitou útoků a eskalací, kterou teď vidíme vlastně z obou stran, je jasné, že Rusové se snaží Ukrajinu co nejvíce zatlačit do kouta, aby do těch mírových jednání vstoupila jako slabší hráč. Myslím si, že následující týdny a měsíce tedy výsledek voleb ve Spojených státech nebude mít žádný vliv,“ uvedla Procházková.
Procházková dále poznamenala, že Spojené státy nyní nepomáhájí Ukrajině vůbec. „Veškerá pomoc, která fungovala za prezidenta (Joea) Bidena, byla po příchodu prezidenta Trumpa do funkce zrušena. Američané pouze vedou obchody, jejich zbrojaři obrovsky vydělávají na rusko-ukrajinské válce, protože za veškerou vojenskou podporu platí evropské státy,“ připomněla.
„Nervózní Kreml“
„Často se mluví o tom, že se zpožďují dodávky amerických zbraní na Ukrajinu, tedy ty zbraně, které jsou nakupovány evropskými spojenci. Ukrajinci doufají, že možný větší tlak demokratů by mohl spíše přispět Ukrajině než Rusku, protože je vidět, že Donald Trump se v posledních měsících spoléhal na komunikaci spíše s ruskou stranou a vycházel ji vstříc,“ uvedla zpravodajka ČT Stomatová s odkazem na dieselovou dohodu.
Trump je pro Putina klíčovým partnerem, který s ním na rozdíl od Joe Bidena oficiálně jedná, řekl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. „Dá se říci, že z pohledu Moskvy Donald Trump slyší některé její argumenty pro to, aby dosáhla svých úspěchů v rusko-ukrajinské válce,“ dodal s tím, že si nemyslí, že ovládnutí amerických voleb demokraty je pro Kreml dobrá zpráva.
„Obrazně řečeno, můžeme pozorovat jakési zděšení v očích Rusů. Kreml je určitě nervózní, určitě nepředpokládal, že volby dopadnou tak zdrcující porážkou republikánů, potažmo Trumpa, který je jeho hlavním spojencem v celém západním světě a na kterého spoléhají,“ myslí si Procházková.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak prohlásil, že „zajištění ‚ruských zájmů na Ukrajině‘ nemůže být závislé na vývoji ve Spojených státech po úterních volbách do Kongresu“.
„Rusové na volby reagují velice zdrženlivě, vyjadřují naději, že ta jednání budou pokračovat, protože oni chtějí jednat především s Američany, nikoliv s Evropany,“ dodala Procházková.
Kushnerovy cíle a jednání v Abú Dhabí
The Conversation zmiňuje i další aspekt prohry Trumpových republikánů. Podle listu hrozí, že by se Putin mohl pokusit zneužít Trumpovu domácí pozici a nabídnout nějakou dohodu, která by americkému prezidentovi, jenž opakovaně vyjádřil touhu získat Nobelovu cenu za mír, umožnila prohlásit se za vítěze.
Trumpův vyjednavač a zeť Jared Kushner zároveň ve čtvrtek nastínil pět cílů pro širší evropský bezpečnostní rámec před plánovanými mírovými rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem v Abú Dhabí, které se budou konat příští týden pod záštitou USA.
„Naším cílem je vyvinout praktická opatření, která řeší bezpečnostní obavy všech stran, sníží riziko budoucího konfliktu a vytvoří stabilnější a předvídatelnější bezpečnostní prostředí,“ napsal Kushner na síti X.
„Každá země si ponechá pravomoc nad svou vlastní bezpečností a spojenectvími a žádná země nebude mít právo veta nad suverénními rozhodnutími jiné země,“ stojí rovněž v Kushnerově příspěvku. Kyiv Post píše, že tato část je obzvláště významná pro Ukrajinu, jejíž ambice vstoupit od NATO Moskva dlouhodobě odmítá.
Kushner rovněž zdůraznil, že NATO bude i nadále hrát klíčovou roli v kolektivní obraně Evropy a že navrhovaný rámec bude vycházet ze stávajících institucí, nikoli je nahrazovat.
Redaktorka Deníku N Procházková k nadcházejícím jednáním v Abú Dhabí uvedla, že je důležité, že se po dlouhé době znovu ukrajinská a ruská delegace sejdou. „Evropa tam zastoupena není, ale já bych řekla, že to budou takové ‚oťukávací rozhovory‘,“ řekla Procházková s odkazem na to, že Rusové zase posílají Vladimira Medinského, což je „slabší diplomat, který zatím v rozhovorech nic nepředvedl“.
„Půjde tedy o to, že se rozhovory obnoví a teprve od těch dalších kol, pokud se je podaří uskutečnit, bych očekávala nějaké konkrétnější výsledky,“ uzavřela Procházková.