Dezinformace se neomezují pouze na sociální sítě a propagandistické weby. Jejich dosah sahá mnohem dál než k těmto známým kanálům a nenápadně ovlivňuje naše vnímání světa. Dokonce i něco tak zdánlivě neškodného, jako je nastavení jazyka ve smartphonu, může uživatele vtáhnout do ruské informační bubliny, informuje lotyšský rozhlas.
Lotyšsko se již několik let aktivně snaží omezovat šíření ruské propagandy a dezinformací v informačním prostoru, mimo jiné blokováním přístupu k webovým stránkám a zákazem retransmise ruských televizních kanálů. To však neznamená, že se sdělení kremelských propagandistů k obyvatelům Lotyšska již nedostávají. Do společnosti stále pronikají, často způsoby, které si v každodenním životě ani neuvědomujeme.
Jednou z těchto nečekaných cest může být zdánlivě prostá volba – nastavení jazyka mobilního telefonu.
Nejprve se podívejme na technickou stránku věci. Na každém mobilním telefonu si uživatel může zvolit jazyk, ve kterém se zobrazují nabídky, nastavení, oznámení a další pokyny. Jinými slovy jde o jazyk, ve kterém vidíme a používáme funkce telefonu, tedy jazyk uživatelského rozhraní.
Toto nastavení ovlivňuje také jazyk, ve kterém uživatelé dostávají obsah na internetu a v nainstalovaných aplikacích.
Jinými slovy, pokud si člověk zvolí jako jazyk uživatelského rozhraní lotyštinu, dává tím najevo, že chce na internetu a v aplikacích přednostně zobrazovat obsah v lotyštině.
Lotyština však u telefonů Apple iPhone mezi jazyky uživatelského rozhraní vůbec není k dispozici.
To znamená, že člověk, který nerozumí anglicky ani žádnému z dalších dostupných jazyků, je nucen zvolit ruštinu. Uživatel iPhonu se tak čistě z technických důvodů dostává také do ruskojazyčného informačního prostoru, kde se zvyšuje riziko, že narazí na propagandu a dezinformace.
Jak se to projevuje v praxi? Pokud je webová stránka dostupná v ruštině, zobrazí se její obsah právě v tomto jazyce. Vysvětlil to také odborník na kybernetickou bezpečnost a zakladatel Centra digitální bezpečnosti Elvis Strazdiņš.
„Riziko je ještě vyšší, když člověk navštíví stránku, na kterou narazil v lotyštině, otevře ji a zjistí, že lotyština není dostupná a na výběr je pouze ruština a angličtina. Ve výchozím nastavení se mu pak může zobrazit obsah v ruštině namísto angličtiny,“ uvedl Strazdiņš.
To se týká například Wikipedie. Při čtení o historických událostech, geopolitice nebo konfliktech v její ruskojazyčné verzi se uživatelé mohou setkat s informacemi, které se liší od těch dostupných v lotyšské nebo anglické verzi, protože články často upravují uživatelé z Ruska.
Platformy jako YouTube a TikTok navíc rovněž zohledňují jazyková nastavení zařízení. Uživatelům se proto mohou v jejich doporučeních častěji zobrazovat videa z kremelských propagandistických kanálů a od dalších proruských tvůrců obsahu.
Je třeba také upozornit, že i při sledování zdánlivě neškodného zábavního obsahu v ruštině mohou uživatelé v komentářích narazit na účty botů a trollů z Ruska, kteří šíří dezinformace a propagandu.
V Litvě se díky zpřístupnění litevštiny v iPhonech snížilo riziko, že se uživatelé dostanou do informačního prostoru podporovaného Kremlem.
„To se podařilo v roce 2024. Apple přidal do iPhonů litevštinu. Jde o první baltský jazyk, který byl do tohoto operačního systému zařazen (…). Podrobnosti neznáme, ale pravděpodobně je to výsledek jejich práce na sociálních sítích, v parlamentu i v celém informačním prostoru. Boj za litevštinu je důležitý pro náš stát, naši bezpečnost i všechno ostatní. Apple proto pravděpodobně zareagoval a tento jazyk přidal. Podrobnosti neznáme a podobný přístup bychom měli uplatnit i v případě lotyštiny,“ domnívá se Strazdiņš.
Pokud se to podařilo prosadit představitelům malého jazykového společenství, jako jsou Litevci, mělo by být možné dosáhnout podobného řešení i v Lotyšsku. Strazdiņš se domnívá, že k tomu bude nutné aktivně prosazovat toto téma v politické agendě.
„V každém případě za to musíme bojovat. Musíme o tom všude hlasitě mluvit. Je zřejmé, že to funguje. Musíme toto téma otevřít v parlamentu. Možná bychom měli prohlásit, že pokud nebude do iPhonů přidána lotyština, odmítneme tato zařízení v parlamentu používat. Možná bychom o tom měli mluvit ještě hlasitěji? Možná bychom měli taková zařízení přestat používat ve všech institucích? Třeba se nám tímto způsobem jednou podaří prosadit přidání lotyštiny,“ uvedl Strazdiņš.
Jak se z této pasti dostat vlastními silami
Dokud tento problém zůstává v Lotyšsku nevyřešený, musí se jeho obyvatelé s technologickou pastí vypořádat sami. Jak na to?
Dosud jsme hovořili o nastavení, které určuje jazyk, v němž používáme chytré telefony. Existují však i další, méně známá nastavení, která nám umožňují určit, v jakých jazycích chceme zobrazovat internetový obsah.
Jak vysvětlil Strazdiņš, na iPhonech lze toto nastavení upravit v sekci „Preferované jazyky“, kde si uživatelé mohou seřadit jazyky podle svých preferencí. Na první místo mohou zařadit lotyštinu, na druhé angličtinu a na třetí další jazyk. Webové stránky a aplikace se pak budou nejprve pokoušet zobrazovat obsah v lotyštině, a pokud nebude dostupná, použijí další jazyk v pořadí.
Přestože je tento postup poměrně složitý, v současnosti představuje jediný způsob, jak zajistit, aby se lidé, kteří neovládají angličtinu, a proto si jako jazyk rozhraní iPhonu volí ruštinu, nevědomky neocitli v ruskojazyčné informační bublině.
Článek napsala Anete Bērzkalneová, LSM.lv redakcija (LSM_RU), poprvé byl publikován 6. listopadu 2026 v 07:57 (SEČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.