Aktual.: 11.11.2026 19:46
Kyjev – Česko by mohlo Ukrajině dodat 16 letounů Skyfox, řekl dnes novinářům český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. V zemi, která se brání ruské invazi, je na dvoudenní podnikatelské misi. Čtyři skyfoxy už byly podle něj v minulosti potvrzeny, nyní jednal s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým o dodání dalších 12 strojů.
„Z toho jednání mám velmi dobrý pocit, k tomu jednání vzal pan premiér (Koreckyj) ještě ministra energetiky Denyse Šmyhala a rovněž ministra pro dopravu Mykolu Kalašnyka,“ uvedl Havlíček.
Ukrajina měla v minulosti zájem o lehké bitevníky L-159 ALCA z výzbroje české armády a s českou stranou o věci jednala. Letadla ukrajinští obránci chtěli využít k boji proti dronům, jež ruská armáda prakticky každou noc vysílá na ukrajinské cíle.
Vláda premiéra Andreje Babiše nakonec předání těchto strojů odmítla s tím, že je vojáci potřebují. Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč minulý měsíc ČTK řekl, že to už je uzavřená věc. V této souvislosti však zmínil právě možné dodávky letounů L-39 Skyfox.
Aero Vodochody v současnosti vyrábí přibližně 12 cvičných proudových letounů L-39 Skyfox ročně. Podle dřívějšího vyjádření vedení společnosti může výrobní kapacitu zvýšit až na 18 strojů ročně. Firma dosud prodala více než 40 těchto letadel a její výroba je podle údajů ze září letošního roku zakázkami vytížena do druhého čtvrtletí 2027.
Pro Ukrajinu by byla zřejmě určena zatím vyvíjená protidronová verze s označením Drone Hunter. Ta má sloužit především k ničení nepřátelských bezpilotních prostředků, a to s výrazně nižšími provozními náklady než při nasazení klasických stíhacích letounů. Aero již představilo konfiguraci vybavenou elektrooptickým zaměřovacím systémem a raketnicemi pro 70milimetrové řízené střely. Na jejich integraci a testování spolupracuje mimo jiné s belgickou společností Thales. Drone Hunter zatím nebyl operačně nasazen a jeho schopnosti musí potvrdit další zkoušky.
Aero Vodochody od roku 2021 vlastní převážně maďarští investoři spolu s českou zbrojařskou skupinou Omnipol. Největším jednotlivým akcionářem je po letošních změnách podnikatel Oszkár Világi s nepřímým podílem přibližně 48 procent. Omnipol rodiny Richarda Hávy drží 24 procent, maďarský státní zbrojní holding N7 dalších 15 procent a zbývajících 13 procent připadá na maďarského podnikatele Zsolta Hernádiho.
Havlíček jednal se šéfem Lvovské oblasti o těžbě plynu a zdravotnictví
eský ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček jednal se šéfem vojenské správy Lvovské oblasti Maksymem Kozyckým o rozšíření těžby plynu ze strany českých firem na Ukrajině a možném zapojení českých firem do stavebních prací a technologických dodávek pro lvovskou nemocnici. Ministr to řekl novinářům během podnikatelské mise na Ukrajině, na které ho doprovází asi 50 českých firem. O rozšíření těžby plynu pro české firmy chce ve středu jednat také s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým i s vicepremiérem a ministrem energetiky Denysem Šmyhalem.
„Jednali jsme zaprvé o další spolupráci v oblasti těžby, protože například česká společnost MND je ve Lvovské oblasti aktivní. Máme zájem, aby rozšířila své působení i na ostatní části Ukrajiny, a o tom budu jednat i s ukrajinským premiérem a ministrem energetiky,“ uvedl Havlíček s tím, že na jednání s Koreckým bude usilovat o licenci k další těžbě pro MND.
S Kozyckým ale Havlíček podle svého vyjádření řešil především to, jak se bude vyvíjet těžba plynu ze strany MND ve Lvovské oblasti. Společnost na ukrajinském trhu působí od roku 2014 a za zásadní rozhodnutí označuje to, že po ruské invazi v únoru 2022 na Ukrajině zůstala.
„My bychom byli rádi, aby se pokračovalo v těžbě a aby se to ještě rozšířilo na další části Ukrajiny a abychom se dostali ze stovek metrů kubických až třeba k miliardě metrů kubických plynu. Ve finále by se tento plyn mohl využívat i pro Českou republiku,“ doplnil Havlíček.
S Kozyckým ale mluvil i o projektech ve zdravotnictví. „Představil jsem mu (Kozyckému) ale i další významné projekty, které zde máme, mimo jiné pro nás velmi významný projekt, a to dodávání technologií místní nemocnici,“ řekl Havlíček.
Lvovská městská rada nedávno vypsala výběrové řízení pro soukromé subjekty na výstavbu chirurgického oddělení tamní nemocnice. Podle Havlíčka by se české firmy mohly podílet i na stavební části. Díky unijnímu finančnímu programu Nástroj pro Ukrajinu (Ukraine Facility) mají české firmy šanci dodávat produkty za desítky milionů eur do této nemocnice.
Nadcházející jednání s ukrajinskými představiteli se budou týkat převážně byznysu, infrastruktury, technologií a budoucí rekonstrukce Ukrajiny. Ministr navštíví dvě až tři města, setkat by se měl se zástupci tamních regionálních správ. Podnikatelé se zúčastní dvou podnikatelských fór.
Bilance zahraničního obchodu mezi oběma zeměmi byla podle MPO mezi lety 2023 a 2025 pro Česko kladná. Na Ukrajinu loni vyvezli čeští exportéři zboží za asi 63,2 miliardy korun, Ukrajina do tuzemska vyvezla zboží za 38,8 miliardy. Oproti roku 2023 export na Ukrajinu vzrostl o 40,9 procenta. Ukrajina je tak podle Tomáše Kopečného z Hospodářské komory pro české firmy stále významnějším trhem.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}