Němečtí poslanci schválili reformu zpravodajských služeb. V reakci na nové hybridní hrozby posiluje jejich pravomoci doma i v zahraničí. Spolková zpravodajská služba (BND) bude nově moci například zasáhnout už v době kybernetického útoku ze zahraničí proti jeho původci v jiné zemi. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) dostane nové pravomoci při odposlouchávání či vstupech do obydlí podezřelých.
Návrh reformy představil ministr vnitra Alexander Dobrindt už v polovině srpna. Uvedl tehdy, že Německo změní své zpravodajské služby v opravdové tajné služby. Řekl rovněž, že návrh zákona je odpovědí na aktuální ohrožení Německa, které čelí špionáži, sabotážím a dalším hybridním útokům s cílem zemi destabilizovat.
Pravomoci německých civilních tajných služeb – vnější BND a vnitřní BfV – byly dosud ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi značně omezené. Byl to mimo jiné důsledek zneužití tajných služeb nacisty ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století. Podle německých politiků bylo ale načase německé zpravodajce vybavit podobnými možnostmi, jaké mají jejich zahraniční kolegové.
Pro návrh v pátek zvedlo ruku 309 poslanců, proti se postavilo 190 a 71 se jich zdrželo. Podle schváleného zákona budou moci tajné služby poprvé v určitých situacích i aktivně zasahovat. Například BND má mít napříště možnost v době kybernetického útoku za zahraničí zasáhnout proti jeho původci.
Rozšířené pravomoci i zvýšená kontrola
Agenti BfV budou pak moci například za určitých podmínek vniknout do cizího bytu, aby třeba vyměnili součásti výbušného zařízení za neškodný prášek. Zatýkání či otevřené prohledávání objektů zůstává v pravomoci policie.
Jádrem reformy je posílení pravomocí tajných služeb v on-line prostoru. Cílem je také snížit závislost na informacích od partnerských tajných služeb.
Udělení nových pravomocí doprovodí i zvýšená kontrola a dohled nad službami. Vzniknout má nové grémium složené z bývalých soudců, které bude některé kroky tajných služeb předem posuzovat.
Kritiku části opozice, že se vláda snaží narušit oddělení policie a tajných služeb a zakládá „novou tajnou policii“, ministr vnitra Dobrindt odmítl. Německo je podle něj v hledáčku teroristů, extremistů a cizích mocností a cílem reformy je posílit demokracii.
Německo je v posledních letech stále častěji terčem špionáže, sabotáží a hybridních útoků. Například na počátku srpna našel zaměstnanec východoněmeckého letiště Lipsko/Halle u ukrajinských letadel dron s výbušninou. Rozbuška byla ale podle všeho vadná. Německo ze zodpovědnosti za pokus o útok obvinilo ruské tajné služby. Moskva to odmítla.