Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
Raketový systém Starship odstartoval z kosmodromu Starbase na jihu Texasu poblíž města Brownsville. Přibližně 27 minut po startu dosáhla jeho horní část oběžné dráhy Země, uvedla společnost SpaceX. Následně začala vypouštět 26 družic internetové sítě Starlink. Šlo o druhý testovací let Starship, při kterém raketa přepravovala funkční satelity určené k provozu na oběžné dráze.
Nosný stupeň Super Heavy se však z dosud nejasných příčin nevrátil na kosmodrom. Místo toho zamířil k předem určenému bodu nad Mexickým zálivem, kde se krátce vznášel a následně explodoval těsně nad mořskou hladinou.
Klíčový test návratu na Zem
Hlavním cílem mise zůstává návrat horní části raketového systému. Starship má podle plánu během přibližně 22 hodin absolvovat čtrnáct obletů Země a v sobotu odpoledne místního času přistát na kosmodromu Starbase.
Při návratu má loď využít vlastní motory a přistávací mechanismus s dvojicí mechanických ramen, která ji zachytí u startovací věže. Pokud se manévr podaří, půjde o první úspěšný návrat horní části Starship na místo startu.
Podle SpaceX by takový úspěch představoval zásadní průlom ve vývoji spolehlivého a rychle opakovaně použitelného raketového systému. Právě možnost opakovaného využívání jednotlivých částí má podle Muskových plánů výrazně snížit náklady na kosmické lety.
Společnost už v minulosti třikrát úspěšně zachytila nosný stupeň Super Heavy pomocí ramen startovací věže. Naposledy se jí to podařilo v březnu 2025.
Páteční start byl patnáctým testovacím letem Starship od roku 2023. Při předchozí misi v září se raketa poprvé dostala na oběžnou dráhu i s nákladem družic, přestože během letu došlo k vypnutí několika motorů. Let, který měl původně trvat deset hodin, skončil přibližně po třech hodinách. Horní část Starship tehdy dopadla neporušená do Tichého oceánu, kde následně začala hořet.
Musk očekává, že SpaceX bude v první polovině roku 2027 schopna uskutečňovat starty Starship každý týden.
Spolupráce s NASA
Vývoj Starship je důležitý také pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), píše Reuters. Ten v roce 2021 vybral systém jako lunární přistávací modul pro program Artemis, jehož cílem je návrat astronautů na Měsíc. Na vývoj rakety NASA dosud přispěl přibližně 3,2 miliardy dolarů (zhruba 67 miliard korun). Samotná SpaceX do projektu investovala nejméně patnáct miliard dolarů.
NASA a SpaceX předpokládají, že Starship dopraví astronauty na měsíční povrch do roku 2028. Podle některých analytiků a odborníků z kosmického průmyslu však zbývá překonat několik zásadních technických překážek, které mohou plánovaný termín posunout. Mezi nejdůležitější patří ověření přečerpávání paliva mezi loděmi Starship na oběžné dráze. Právě tato technologie je nezbytná pro uskutečnění letů za hranice oběžné dráhy Země.
Na vývoji lunárního přistávacího modulu pro NASA pracuje také společnost Blue Origin podnikatele Jeffa Bezose. Její modul Blue Moon by se měl v příštím roce společně se Starship a lodí Orion zúčastnit mise Artemis III, při níž se mají testovat spojovací manévry na oběžné dráze Země. Samotná přistání astronautů na Měsíci mají následovat v dalších misích programu Artemis.