Zbraněmi ostatně zachrastila Česká národní banka. Minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta, aby očekávané zrychlení inflace zbrzdila. Na možné další zdražování se připravuje také vláda. Co všechno v příštím roce zdraží a jak to zasáhne rozpočty domácností a firem?
Od Hormuzu až do českých obchodů
Za současnými inflačními tlaky stojí především konflikt na Blízkém východě, který narušil dopravu Hormuzským průlivem. Úžinou mezi Íránem a Ománem před válkou procházela zhruba pětina světové spotřeby ropy a ropných produktů a významná část dodávek zkapalněného zemního plynu.
Omezení přepravy vyvolalo prudký růst cen energetických surovin. Česko přitom nechrání ani skutečnost, že většinu ropy a plynu nenakupuje přímo v Perském zálivu. Ceny se vytvářejí na mezinárodních trzích.
Nejrychleji se zdražení projevilo u pohonných hmot. Vedle toho je ropa základní surovinou pro výrobu plastů a chemikálií. „Zemní plyn je současně zdrojem energie i surovinou pro výrobu čpavku,“ vysvětluje ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček. Vyšší náklady se podle něj přenášejí do cen dusíkatých hnojiv a mohou zvýšit výdaje zemědělců v příští sezoně.
Proč se vyšší náklady zatím v cenách neprojevily? Firmy mají zásoby, dlouhodobé smlouvy a část zdražení zatím hradí ze svých marží. „Naše odhady ukazují, že vyšší ceny pohonných hmot se v ostatních cenách v ekonomice začínají s větší intenzitou promítat až zhruba po půl roce,“ upozorňuje analytik Komerční banky Martin Gürtler. Zdražování navíc může pokračovat i poté, co ropa nebo plyn zlevní.
Zdražování začíná v továrnách
Zatímco na cenovkách v obchodech se vyšší náklady projevují se zpožděním, do průmyslu už dorazily. Podle Českého statistického úřadu v září meziročně vzrostly ceny chemických látek a přípravků o 15,1 procenta, pryžových a plastových výrobků o 5,3 procenta a základních kovů o 6,3 procenta. Zdražování v těchto odvětvích se přitom může postupně promítnout také do cen dalšího zboží.
„Největší tlak je patrný u základní organické chemie navázané na ropu a primární benzin, tedy u olefinů a aromátů, a dále u polymerů a technických pryskyřic,“ vypočítává Souček. Narušení dopravy přes Hormuz navíc omezilo dostupnost některých surovin a část asijských výrobců snížila export, aby uspokojila vlastní trhy.
Dražší chemické suroviny mohou postupně zasáhnout i ceny běžného zboží, od plastových potřeb pro domácnost a obalů přes pneumatiky až po kosmetiku a drogerii. Podle listopadové analýzy společnosti myCEPPI zdražují na evropském trhu polyolefiny už osm týdnů, polystyren a PVC čtyři týdny. Výrobci přitom kvůli vysokým nákladům omezují produkci.
Cenové tlaky se nevyhýbají ani dřevozpracujícímu průmyslu. Podle ČSÚ byly v září meziročně o 11,8 procenta dražší také dřevo a dřevěné výrobky, což může postupně prodražit výrobu nábytku.
Další náklady přidává doprava. Pohonné hmoty představují podle Vojtěcha Hromíře, generálního tajemníka sdružení ČESMAD Bohemia, přibližně 25 až 35 procent nákladů na nákladní vozidlo. Zdražení nafty z 33 na 50 korun za litr tak při spotřebě 30 litrů na sto kilometrů zvyšuje palivové náklady o 4,20 koruny na kilometr bez DPH.
Dopravci je postupně přenášejí na zákazníky, například prostřednictvím palivových doložek. „Dá se říct, že zvýšení ceny nafty do cen pro spotřebitele v průběhu měsíců a třeba i jednoho nebo dvou roků doputuje,“ upozorňuje Hromíř.
Podle společného šetření Svazu průmyslu a dopravy a ČNB podniky očekávají, že jim v příštím roce výrobní vstupy zdraží o 3,73 procenta, zatímco oni zvýší prodejní ceny o 3,25 procenta.
„Z toho vyplývá, že zřejmě neplánují přenést nadměrné náklady do svých prodejních cen v plném rozsahu,“ vysvětluje Pavlína Žáková, ředitelka Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Varuje však, že pokud nákladový tlak přetrvá, firmy budou muset zdražovat výrazněji, což může dál zvýšit inflaci.
Dražší nákupy, vyšší účty za energie
Právě potravinářství ukazuje, jak obtížné může být promítnout zdražování do konečných cen. Zatímco výrobcům rostou náklady, některé výrobky na pultech paradoxně zlevňují.
Typickým příkladem jsou mléčné produkty. Na evropském trhu je přebytek syrového mléka, jeho výkupní ceny klesají a řetězce se předhánějí ve slevách. Mlékárnám však zdražují energie, práce či obaly.
„Některé produkty se už dnes prodávají pod výrobními náklady a tuto ztrátu nesou primárně zpracovatelé a zemědělci,“ upozorňuje mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Období levných mléčných výrobků však nemusí trvat dlouho. Potravináři očekávají, že se rostoucí náklady příští rok promítnou do jejich cen. Zdražit může také pečivo, maso či skleníková zelenina. Některé pekárny už na jaře kvůli drahé dopravě zavedly palivové příplatky. Ceny hovězího navíc tlačí vzhůru nedostatek skotu a silná zahraniční poptávka. „Máme obavy z příštího roku, protože ceny masa mohou dále růst,“ říká Zemánek.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza upozorňuje také na zdražování obilí, cukru a rostlinných olejů, které může prodražit pečivo, cukrovinky či další potraviny. Změny nákupních cen se podle něj do obchodů zpravidla promítají se zpožděním tří až šesti měsíců.
Vedle nákupů potravin zatíží rodinné rozpočty také vyšší účty za energie. ČEZ od ledna zvýší ceny elektřiny a plynu přibližně 1,6 milionu zákazníků se smlouvami na dobu neurčitou.
Silová elektřina u běžné sazby D02d zdraží o 330 korun za megawatthodinu včetně DPH, plyn o 180 korun. Domácnost se spotřebou tří megawatthodin elektřiny tak zaplatí ročně zhruba o tisíc korun více, rodina s vysokou spotřebou plynu může připlatit přes 5700 korun.
Ceny některých produktů už letos zvyšovaly také innogy, E.ON či Pražská energetika. Podle Komerční banky by elektřina pro domácnosti měla v roce 2027 zdražit v průměru o tři procenta, plyn o čtyři a teplo o pět procent.
Další riziko představuje nadcházející zima. Evropské zásobníky plynu jsou naplněné méně než v předchozích letech a dlouhotrvající mrazy by mohly ceny znovu vyhnat vzhůru.
Drahé energie dusí průmysl
Zatímco domácnostem drahé energie ukrajují z rodinných rozpočtů, průmyslovým podnikům komplikují soupeření se zahraniční konkurencí. Zvlášť těžce dopadají na energeticky náročné provozy, které často musí soupeřit s výrobci platícími za elektřinu a plyn výrazně méně.
„Při takto vysokých cenách je pro tuzemské firmy stále těžší obstát v konkurenci,“ upozorňuje Pavlína Žáková ze Svazu průmyslu a dopravy. Svaz proto požaduje další pomoc průmyslu, například podporu cen silové elektřiny.
Zdražování zasahuje také stavebnictví. Stavební materiály byly podle ČSÚ v září meziročně dražší o 6,9 procenta. Wienerberger už na jaře zvýšil ceny plastového potrubí, zatímco cihly a pálenou krytinu letos nezdražoval. Pro rok 2027 však připravuje nové ceníky.
„Zemní plyn nakupujeme s dlouhodobým výhledem na několik let dopředu. Krátkodobé výkyvy na trhu se proto do našich nákladů nepromítají okamžitě ani v plné výši,“ vysvětluje jednatel Wienerbergeru Petr Magda. Na vysoké ceny energií a komplikace s dodávkami asfaltu upozorňuje také Svaz podnikatelů ve stavebnictví.
Na riziko dalšího zdražování reaguje i vláda. Ministr průmyslu Karel Havlíček v pondělí oznámil schválení krizového plánu, který počítá se snížením regulované složky cen elektřiny pro domácnosti i firmy a se zastropováním cen u výrobců. Opatření by se aktivovala až po překročení předem stanovené cenové hranice, kterou ministr zatím neupřesnil.
Obavy ze scénáře 2022
Česká národní banka předpovídá průměrný růst spotřebitelských cen o 3,2 procenta, ministerstvo financí o 3,1 procenta a Komerční banka o tři procenta. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel upozorňuje, že během roku může inflace vystoupat až ke čtyřem procentům.
Přesto se zatím nerýsuje opakování cenového šoku z let 2022 a 2023, kdy inflace dosáhla 15,1, respektive 10,7 procenta. Podniky mezitím investovaly do energetických úspor a Evropa je lépe připravena na výpadky dodavatelů. „Rok 2027 bude z hlediska inflačního růstu nepříjemný, ale nebude to jako v letech 2022–2023. Takhle vysokou inflaci mít nebudeme,“ tvrdí Šindel.
Ani mírnější inflace ovšem neznamená návrat k dřívějším cenám. Pro domácnosti tak bude rozhodující, zda jejich příjmy porostou rychleji než výdaje.