Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
„Vývoj společnosti od roku 1989 i současný demokratický režim hodnotí nejpozitivněji vysokoškolsky vzdělaní, následovaní obyvateli Prahy a větších měst a mladší generací. Nejkritičtěji vnímají polistopadový vývoj lidé s nižším vzděláním a lidé starší 60 let – z nich se jen zhruba polovina domnívá, že se česká společnost má alespoň trochu lépe,“ uvedl Kantar. Podle agentury je zdaleka nejsilnějším faktorem vzdělání, které do značné míry určuje, jak lidé na tato dvě období nahlížejí.
Mnohem pozitivněji hodnotí současný demokratický režim voliči současných opozičních stran. „Společenskou situaci vnímá oproti období před rokem 1989 jako mnohem lepší více než sedmdesát procent voličů STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a téměř šedesát procent voličů Pirátů. Mezi voliči ANO je to jen pětina, avšak oproti listopadu 2024 u nich klesl podíl těch, kteří situaci vnímají jako horší,“ přiblížila agentura.
Zdaleka nejméně spokojeni jsou voliči SPD. Současnou situaci považuje podle průzkumu za horší než před rokem 1989 osmapadesát procent z nich, což je bezkonkurenčně nejvíce mezi voliči všech stran. „Za zmínku stojí také fakt, že jen o málo lépe (než voliči SPD) hodnotí současnou situaci nevoliči. I mezi nimi převažují ti, kteří se přiklánějí k tomu, že v období před rokem 1989 jsme se jako společnost měli lépe než dnes, nad těmi, kdo vidí situaci opačně,“ doplnil Kantar.
Podle respondentů se zlepšily zejména pracovní příležitosti a možnosti
Od roku 1989 se podle respondentů zlepšily především pracovní příležitosti a možnosti. Shoduje se na tom více než polovina oslovených. Zlepšení téměř polovina dotazovaných (45 procent) zaznamenala i v ekonomické situaci země. „V ostatních oblastech však většina obyvatel vnímá vývoj negativně. Nejhůře je hodnocena dostupnost bydlení, kde zhoršení pociťují více než dvě třetiny lidí. Zhoršily se také mezilidské vztahy, kriminalita, sociální jistoty i korupce,“ dodala agentura.
I v tomto případě hodnotí polistopadový vývoj pozitivněji než zbytek populace lidé s vysokoškolským vzděláním, mladší generace a Pražané. Oceňují hlavně lepší pracovní příležitosti a možnosti. Nejmladší generace (18 až 29 let) také výrazně častěji vidí zlepšení v sociálních jistotách i v mezilidských vztazích.
„Opačný pól tvoří nejstarší generace a lidé s nižším vzděláním: zlepšení pracovních příležitostí potvrzuje jen třetina z nich. Největší propast se přitom otevírá u ekonomické situace země – u lidí s nejnižším vzděláním ji za lepší považuje pouhá čtvrtina,“ popsal Kantar.
Voliči ANO a SPD jsou spolu s nevoliči při hodnocení polistopadového vývoje v konkrétních oblastech mnohem kritičtější než voliči opozičních stran a ve většině aspektů i ve srovnání s voliči Motoristů. „Podle velké většiny z nich se od roku 1989 zhoršila situace ve všech sledovaných oblastech, od pracovních příležitostí přes ekonomickou situaci země po dostupnost bydlení,“ podotkla agentura s tím, že velká většina voličů opozice a Motoristů se naopak shoduje, že od roku 1989 došlo ke zlepšení v oblasti pracovních příležitostí. Pozitivně také hodnotí vývoj ekonomické situace země. Na zlepšení v oblasti sociálních jistot se ovšem shodne už jen polovina z nich.
Obava vyjádřit své názory
Poslední téma této vlny průzkumu se týkalo svobody vyjadřování. Téměř dvě třetiny respondentů si myslí, že se dnes lidé při vyjadřování svých názorů alespoň trochu obávají, přičemž sedmnáct procent z nich uvádí, že se obávají velmi. Jen třetina lidí je přesvědčena, že se Češi dnes svůj názor vůbec nebojí dát najevo.
„Největší svobodu ve vyjadřování názorů pociťují lidé s vysokoškolským vzděláním a občané ve věku 30–44 let. Naopak nejvíce těch, podle kterých se lidé alespoň trochu obávají své názory vyjadřovat, najdeme mezi obyvateli s nižším vzděláním, mezi staršími šedesáti let a ve velkých městech s výjimkou Prahy,“ přiblížil Kantar.
Analýza pohledem volebních preferencí podle agentury ukazuje, že největší obavu o svobodné vyjadřování názorů mají voliči vládních stran. Podle více než dvou třetin voličů ANO a Motoristů se lidé v současnosti alespoň trochu obávají vyjádřit svůj názor. Mezi voliči SPD tento názor sdílí dokonce 89 procent. „Naopak voliči opozičních stran jsou v tomto směru optimističtější – podle více než poloviny z nich se dnes lidé vůbec neobávají projevit svůj názor,“ dodal Kantar.