Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
Pohled těžařů, energetiků i podnikatelů v mnoha oborech se stále více otáčí k hlubinám oceánů. Zatímco na souši už lidstvo významnou část zdrojů vyčerpalo, na dnech moří a oceánů jich stále ještě zbývá dost – zejména na těch nejhlubších, kam se lidé doposud jen těžko dostávali, ale současně tam je díky příhodným podmínkám vysoká koncentrace vzácných kovů.
Klíčovým pojmem jsou v hlubokomořské těžbě takzvané polymetalické konkrece. Jde o malé útvary, někdy nepravidelné, jindy pravidelné, kde jsou koncentrované nejrůznější zdroje. Mezi těmi nejvyhledávanějšími konkrecemi jsou mangan, nikl, kobalt nebo měď.
Nový výzkum ale teď prokázal, že tyto usazeniny slouží jako domovy pro sice drobné, ale ekologicky velmi důležité organismy. Případná těžba by mohla tyto systémy narušit, varovali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopisu Scientific Reports.
Konkrece, které se nacházejí v Tichém a Atlantickém oceánu, mají spousty štěrbin a pórů, jež nabízejí jedinečné úkryty pro celou řadou specializovaných organismů. Vznik polymetalických konkrecí trvá miliony let, ale komerční těžba by tato unikátní místa navždy zničila, varují autoři studie.
Miliony let evoluce zničené během hodin
Polymetalické konkrece leží na dně v hloubkách mezi čtyřmi až šesti kilometry pod hladinou. Tmavé hrudky oxidů železa a manganu o velikosti pěsti rostou extrémně pomalu v průběhu milionů let – často jen o několik milimetrů za milion let. Vědci zkoumali, kdo obývá drobné trhliny a dutiny těchto konkrecí.
Tato práce je první, která popsala, že trhliny uvnitř těchto konkrecí jsou dost velké na to, aby poskytovaly útočiště živočichům menším než jeden milimetr. A žije jich tam nečekané množství. Analýza 244 konkrecí odhalila celkem 4139 jednotlivých živočichů. V každé žilo v průměru sedmnáct jedinců, v jedné ale vědci našli 245 exemplářů podmořského života.
Byly to všechno organismy, které jinak vědci ze dna oceánů neznají – ochrana usazenin jim zřejmě nabídla unikátní podmínky. Počet živočichů byl v konkrecích sice nižší než v okolním sedimentu, ale podle vědců byl přesto velmi důležitý pro celkové fungování ekosystému.
Těžba přináší rizika
Výsledky výzkumu mají podle autorů důležité společenské dopady. Vzhledem k tomu, jak pomalý je vývoj konkrecí, vedla by jejich těžba ke ztrátě tohoto jedinečného biotopu a veškerého života s ním spojeného.
Jedním z příkladů, na který vědci upozorňují, je jednobuněčný druh Thurammina, který se v konkrecích vyskytuje obzvláště často. Tento druh se zdá být dokonale přizpůsoben chráněným prostorům uvnitř. Pokud by byly konkrece vytěženy, neexistovala by pro tyto specializované obyvatele žádná náhrada. Taková ztráta by byla v geologickém časovém měřítku trvalá, protože konkrece, jak je naznačeno výše, potřebují k obnově miliony let.
„Komerční těžba může vést k nezvratné ztrátě dosud nepopsané a jedinečné biologické rozmanitosti spojené s konkrecemi. To je třeba zohlednit při environmentálním řízení hlubinné těžby,“ doporučují autoři s ohledem na to, že není možné popsat, jak by zničení ekosystému ovlivnilo širší oceán – interakce doposud nejsou dostatečně probádané.

