Aktual.: 16.11.2026 17:07
Brusel – Evropa má vůči Moskvě jasné požadavky, uvedla dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Rusko podle ní musí respektovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní spojence. Moskva nesmí získat právní uznání okupovaných ukrajinských území, musí nést odpovědnost za válečné zločiny a zaplatit za způsobené škody, dodala Kallasová po konci jednání ministrů zahraničí zemí EU. Evropa podle ní rovněž požaduje návrat deportovaných ukrajinských dětí a ukončení ruských sabotážních a kybernetických útoků v Evropě.
„Příměří musí mít přednost před mírovou dohodou. Teprve poté můžeme diskutovat o čemkoli dalším,“ uvedla šéfka unijní diplomacie. Ministři podle ní dnes na jednání hovořili jednoznačně: Evropa nepotřebuje novou bezpečnostní architekturu, potřebuje obnovit tu, kterou už má. „Rusko porušilo všechny smlouvy, ke kterým se zavázalo,“ zdůraznila Kallasová.
Jedním z hlavních témat dnešního jednání byla právě situace na Ukrajině, vystoupil také ukrajinský ministr Andrij Sybiha. Česko na jednání zastupoval náměstek ministra Jiří Brodský.
„Bohužel stále nic nenasvědčuje tomu, že by se Moskva připravovala na mír,“ poznamenala Kallasová. „Rusko na bojišti uvázlo na mrtvém bodě, přichází o rekordní počty vojáků a Moskva přesto dál stupňuje útoky na ukrajinské civilisty,“ dodala. EU podle ní poskytne Ukrajině další vybavení před nadcházející zimou, jde zejména o stovky generátorů a rovněž nouzové přístřešky.
Kallasová zdůraznila, že Evropská unie nadále zvyšuje tlak na Rusko a přijala další sankce vůči ruským osobám a subjektům. „Ministři dnes důrazně vyzvali ke zpřísnění vízové politiky a k tomu, aby ruští sportovci nemohli soutěžit na sportovních akcích pořádaných v Evropské unii. Pokud Rusko sází na naši únavu, bude zklamáno,“ dodala.
Kallasová označila ruské požadavky za záminku k pokračování války
Rusové podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové znovu předkládají požadavky, které vznesli už před začátkem invaze v roce 2022, a přidávají k nim další. Jde o jasnou záminku k pokračování války, uvedla Kallasová před začátkem dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie zdůraznila, že před dalším jednáním o Ukrajině je třeba dosáhnout příměří a vidět ústupky ze strany Ruska. Evropa se zároveň musí připravit na odpověď na maximalistické požadavky Moskvy.
„Příměří je nezbytný předpoklad pro zahájení jakýchkoli dalších jednání. V tuto chvíli ho však nevidíme. Naopak Rusko situace dále eskaluje,“ uvedla Kallasová. Rusové podle ní nadále útočí na infrastrukturu: železnice, mosty i energetická zařízení s cílem způsobit civilnímu obyvatelstvu co největší utrpění a přimět tak Ukrajince, aby se vzdali ještě před nadcházející krutou zimou.
Evropa má podle Kallasové vytvořenou bezpečnostní architekturu, k jejímž principům se Rusko zavázalo v řadě mezinárodních dohod, včetně Závěrečného aktu z Helsinek z roku 1975 a Budapešťského memoranda z roku 1994. „Problémem je, že Rusko tyto závazky nedodržuje. Proto potřebujeme vidět jasné ústupky z ruské strany, které zaručí, že se jimi bude řídit,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
Podobně se vyjádřil i litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys. Evropské země by se podle něj neměly nechat vtáhnout do diskusí s Ruskem o budoucí podobě evropské bezpečnostní architektury, dokud nebude na Ukrajině uzavřeno příměří. „Nepotřebujeme žádnou další bezpečnostní architekturu, jednu už máme. Pravidla fungují, problém je ale v tom, že je Rusko porušuje,“ řekl Budrys novinářům. Další debata by podle něj Moskvě poskytla příležitost získat nové výhody.
Šéfka unijní diplomacie rovněž zmínila, že evropští ministři zahraničí připravili seznam maximálních požadavků, kterými chtějí odpovědět na stejně maximalistické požadavky Ruska. Moskva se podle ní snaží přenést odpovědnost za další postup v jednáních na Evropu a tvrdí, že jí Evropané nic nenabídli. „Najednou se očekává, že něco nabídneme my, přestože válku rozpoutalo Rusko. Ono je agresorem a Ukrajina obětí. Jestliže chceme dosáhnout spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině i v Evropě, potřebujeme, aby ústupky přišly z ruské strany,“ prohlásila Kallasová.
Rusové při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, které proběhly minulý týden v Abú Zabí, představili dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicích z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Rovněž žádali zákaz dalšího rozšiřování NATO a ukončení jeho vojenských aktivit ve východní Evropě. Moskva tak podle NYT v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
NATO v roce 1997 vyzvalo Česko, Polsko a Maďarsko k zahájení přístupových rozhovorů. Země se členy aliance staly v roce 1999. Další země střední, východní a jihovýchodní Evropy následovaly v několika dalších vlnách rozšíření.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
