Spojené státy varovaly Madagaskar před prohlubováním vazeb s Moskvou. Po loňském převzetí moci armádou Rusko dodává africké zemi zbraně a na ostrově působí jeho polovojenské Africké síly. Vliv Kremlu prosakuje také do informační a kulturní sféry. Sílící ruský vliv na africkém kontinentu je znát především ve vojenském sektoru, přináší ale spíše smíšené výsledky, jak ukázala zkušenost zemí Sahelu. Moskvě se navíc nedaří konkurovat Evropě a Číně v oblasti obchodu a investic.
Zástupce velitele Velitelství ozbrojených sil USA pro Afriku (AFRICOM), generálporučík John Brennan, upozornil, že strategická poloha Madagaskaru v Indickém oceánu z něj činí důležitý bod pro světový obchod. Varoval před takzvaným „sahelským modelem“, který podle něj hrozí rozdmýcháním nestability napříč celým kontinentem.
Mali, Burkina Faso a Niger – země ovládané vojenskými juntami – v posledních letech omezily vztahy se západními partnery a v boji proti džihádistickým skupinám se obrátily na Moskvu, přičemž své bývalé západní partnery obvinily z neschopnosti zastavit džihádisty.
Madagaskar prohloubil vazby s Kremlem poté, co se v tomto ostrovním státě loni v říjnu chopila moci armáda. Plukovník Michael Randrianirina, bývalý velitel elitní armádní jednotky CAPSAT, stanul v čele země po státním převratu a masových protestech, které přiměly tehdejšího prezidenta Andryho Rajoelinu uprchnout ze země. Rusové nyní dodávají zemi zbraně a místní síly cvičí ruští vojenští instruktoři.
„Máme obavy, že Rusko chce (sahelský model) rozšířit i do dalších částí kontinentu,“ řekl podle serveru BBC News minulý týden Brennan novinářům. „Madagaskar leží na mimořádně důležitém místě stejně jako Mosambik, a nechceme, aby se tyto modely uplatnily právě v těchto dvou zemích,“ dodal.
Význam Mosambického průlivu
Brennan také vyjádřil obavy ohledně bezpečnosti v Mosambickém průlivu, který odděluje Mosambik a Madagaskar od pevninské Afriky a je důležitou trasou pro mezinárodní lodní dopravu a obchod.
Podle generálporučíka je zásadní zabránit ozbrojencům spojeným s Islámským státem v severním Mosambiku a dalším „nepřátelským aktérům“ v tom, aby ohrožovali námořní činnosti. Vodní cesta je stále důležitější v době částečných blokád Hormuzského průlivu a Báb al-Mandabu v důsledku konfliktů na Blízkém východě. Lodě plující přes Rudé moře a následně přes Mys Dobré naděje proplouvají přímo Mosambickým průlivem.
Brennan v této souvislosti uvedl, že ačkoli si africké země „mohou svobodně vybrat partnery“, měly by si uvědomit „rizika s tím spojená“. Přístup Moskvy v Sahelu a východní Africe popsal jako „z velké části neúčinný“ a varoval, že by mohl region dále destabilizovat, pokud by se opakoval i jinde. „Skutečnými motivy“ Ruska jsou podle názoru USA mimo jiné „kontrola přírodních zdrojů a zasahování do suverenity“.
Madagaskar na Brennanovy komentáře veřejně nereagoval, prezident Randrianirina však nedávno zopakoval svou podporu silnějším vazbám mezi Ruskem a africkými zeměmi. Letos v únoru, tedy několik měsíců po převzetí moci, navštívil Randrianirina osobně Moskvu. Byla to první oficiální návštěva madagaskarského vůdce za téměř půl století.
Randrianirina při setkání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem uvedl, že srdečně vítá ruskou přítomnost na Madagaskaru „v sociální oblasti, zdravotnictví, vzdělávání, ale i v energetice, uhlovodících, rozvoji infrastruktury a samozřejmě ve vojenské oblasti“.
Role Afrického sboru
Zpráva švýcarské investigativní organizace Inpact z konce září zdůrazňuje roli ruského polovojenského Afrického sboru, oficiálního nástupce žoldnéřské Wagnerovy skupiny, v rozšiřování ruského vlivu na Madagaskaru od doby, kdy se Randrianirina v říjnu 2025 chopil moci vojenským převratem.
„Africký sbor dorazil na Madagaskar v prosinci 2025, pouhé dva měsíce po převratu. Od té doby, stejně jako v Rovníkové Guineji a Konžské republice, tento vztah zahrnoval poskytování bezpečnosti klíčovým politickým vůdcům, stejně jako dodávky zbraní a vojenský výcvik, ale nezahrnoval rozsáhlé aktivní boje, jako je tomu v Mali,“ poznamenal analytik Peter Bofin, který se ve společnosti ACLED specializuje na jihovýchodní Afriku.
Podle prezidentského úřadu bylo údajně po celém ostrově rozmístěno 140 ruských instruktorů. Členové Afrického sboru se často objevují na veřejných akcích na Madagaskaru, upozornil Bofin. Jeden z velitelů nedávno v rámci státního vysílání rádia hovořil o životě ve službě v zahraničí, další zástupci Afrického sboru zase promluvili na slavnostním ceremoniálu na Univerzitě v Antananarivu.
Zatímco občanská společnost na Madagaskaru odsuzuje nedostatek reforem a erodování svobod a lidskoprávní organizace Amnesty International varuje před „svévolným zatýkáním“, část ostrovní populace vnímá posílení spolupráce s Moskvou se značnou skepsí.
„Naším problémem je přístup k vodě a elektřině. Madagaskar je ostrov. Divíme se, proč nám posílají tanky (obrněná vozidla) – to není priorita. A proč najímají ruské žoldáky, když máme vlastní madagaskarské vojáky?“ řekl serveru France 24 jeden z místních obyvatel, který si přál zůstat v anonymitě.
Madagaskarský Kolektiv občanů a občanských organizací (CCOC) prostřednictvím své generální tajemnice Hony Radertové rovněž vyzval k „mnohem větší transparentnosti“ v této záležitosti. „Nerozumíme této militarizaci,“ řekla France 24 Radertová. „Co ji ospravedlňuje? Je to skutečně priorita vzhledem k rozvojovým potřebám obyvatelstva? V současné době neexistuje jasné vysvětlení ruské přítomnosti ani hromadění armády,“ podotkla.
Generální koordinátorka sdružení Liberty 32 Seta Deraová rovněž označila spolupráci s Kremlem za „neprůhlednou“. „Partnerství s Ruskem je jedna věc, ale dohody musí být transparentní. Jsme znepokojeni. Zpochybňujeme, co se za tyto dary dává, a také jejich skutečný účel – jak přesně budou tyto zbraně použity.“
Ekonomický i kulturní vliv
Rozšíření ruského vlivu na ostrově nicméně přesahuje vojenský a obranný sektor, přičemž se dotýká i kulturní a ekonomické sféry. Během summitu Rusko–Afrika minulý měsíc podepsaly Antananarivo a Moskva hned několik dohod o spolupráci v oblasti obrany, cestovního ruchu a obchodu.
„Rusko si zajistilo místo v celostátním rádiu a v současné době probíhá proces akvizice několika soukromých mediálních společností,“ řekl dříve France 24 Thierry Vircoulon, výzkumný pracovník Centra pro subsaharskou Afriku Francouzského institutu mezinárodních vztahů (IFRI).
Začátkem letošního března byla také založena nová proruská politická strana „Vlastenecké probuzení sjednoceného Madagaskaru“. Ta slouží jako politické křídlo organizace Přátelé Ruska na Madagaskaru, která působí jako klíčový prostředník ruského vlivu v mocenských kruzích země.
Ruské úřady také podepsaly smlouvu o otevření Ruského domu v Antananarivu. Tyto domy vznikají pod dohledem vládní agentury Rossotrudničestvo, kterou některé západní úřady považují za zástěrku pro zpravodajské služby a špionáž.
Madagaskarští úředníci navíc povolili otevření pobočky ruské tiskové agentuře Africká iniciativa, což je informační portál, který zdánlivě funguje jako tisková agentura, ale někteří pozorovatelé se domnívají, že jde o hlásnou troubu ruské propagandy.
„Říjnový převrat (na Madagaskaru) Rusku poskytl příležitost k posílení vlády prezidenta Randrianiriny a otevřel dveře ke strategickému postavení v regionu: strategické, vojenské a ekonomické vazby s Madagaskarem poskytnou Rusku přítomnost v západním Indickém oceánu,“ podotkl Bofin.
Expert připomněl třeba lednové rozhodnutí Randrianiriny zrušit moratorium na nové těžební licence. „Rusko se pravděpodobně snaží konkurovat Spojeným státům, které v srpnu oznámily financování projektu těžby vzácných zemin,“ soudí analytik.
Předmětem diskuse je také výstavba nových ruských ropných zásobníků na Madagaskaru, který donedávna dovážel veškeré palivo z Ománu. Ruské úřady zřejmě také hodlají najmout pracovníky z Madagaskaru do montážního závodu v Ruské federaci s názvem Alabuga, který vyrábí drony pro ruskou válku proti Ukrajině, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Vojenské vazby na další státy Afriky
Snahy Moskvy o prohloubení vztahů s Antananarivem přicházejí v době, kdy širší úsilí Ruska o navazování ekonomických a vojenských vazeb napříč Afrikou přináší smíšené výsledky. Toto úsilí sahá nejméně deset let do minulosti, kdy ve Středoafrické republice začal působit vůdce wagnerovců Jevgenij Prigožin a vybudoval tam rozsáhlé a nesmírně výnosné obchodní impérium, poznamenalo Rádio Svoboda.
Prigožinovi žoldnéři byli najati k zajištění bezpečnosti vlády Středoafrické republiky a výcviku jejích ozbrojených sil. Na oplátku Prigožin získal přístup ke zlatu, diamantům, dřevu a dalším lukrativním přírodním zdrojům.
Poté, co Prigožin zinscenoval neúspěšnou vzpouru proti ruskému ministerstvu obrany a v srpnu 2023 zahynul při podezřelé letecké nehodě, byly jeho podniky rozděleny a převzaty soukromými podnikateli. Rozdělena byla i Wagnerova skupina, přičemž její jednotlivé kontingenty převzaly různé vojenské operace.
Jeden z kontingentů převzalo ruské ministerstvo obrany a přejmenovalo jej na zmíněný Africký sbor. Ve Středoafrické republice části Prigožinových podnikatelských aktivit stále fungují a ruští vojáci zastávají nejvyšší funkce ve vládních bezpečnostních složkách, upozorňuje RFE/RL.
V konflikty zmítané Libyi Rusko podpořilo vzbouřeného polního velitele Chalífu Haftara a vybudovalo si tam nenápadnou přítomnost. V některých částech Sahelu však Africký sbor nedosáhl takových úspěchů, jaké by si Moskva představovala, protože útoky džihádistických skupin pokračují i přes ruskou vojenskou přítomnost.
V Mali zaplnil kontingent Afrického sboru prázdné místo, které vzniklo po odchodu francouzských jednotek vytlačených po vojenském převratu. Ruští vojáci tam ale utrpěli četné ztráty po útocích povstaleckých skupin.
V Nigeru se jednotky Afrického sboru letos v srpnu podílely na potlačení vzpoury. V Burkina Fasu se ruští příslušníci zaměřili na ochranu vlády během politické nestability.
Ruský personál se také podílí na střežení zhruba tisíce tun nigerského koncentrátu uranové rudy, který nigerské úřady zabavily v dole vlastněném Francouzi a snaží se ho prodat a vyvézt. Tento koncentrát už měsíce leží na mezinárodním letišti v Niamey, hlavním městě Nigeru.
Jde o zdroje i kontrolu migrace
Švédská agentura pro obranný výzkum identifikovala k začátku letošního října nejméně 57 ruských vojenských a bezpečnostních dohod zahrnujících 39 afrických zemí, ačkoli mnohé z nich jsou v praxi omezené. Jiné usnadňují výcvik a přístup k vojenské infrastruktuře.
„Tyto země disponují značnými ložisky nerostů, jako je zlato a uran. Prostřednictvím nich je možné ovlivňovat jižní hranice Evropy, a to i v otázkách migrace a regionální bezpečnosti. Pokud jde o Libyi, tato země je důležitým logistickým uzlem pro spojení se Sahelem a střední Afrikou. Zboží lze přes Libyi snadno dodávat do zemí bez přístupu k moři,“ uvedla pro stanici Deutsche Welle (DW) Irina Filatovová z Univerzity v Kapském Městě.
Rusko je stále jedním z největších dodavatelů zbraní do afrických zemí, a to i přesto, že ruský export v průběhu války s Ukrajinou klesl. Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) odhaduje podíl Moskvy na africkém trhu v letech 2021 až 2025 na 15 procent, což ji řadí na třetí místo za Spojené státy (19 procent) a Čínu (17 procent).
Užší vojenské vazby s Kremlem s sebou však nesou i rizika. Amnesty International zdokumentovala případy Afričanů údajně naverbovaných do ruské armády podvodem, nátlakem a ekonomickými obtížemi. Organizace uvedla, že okolnosti v mnoha případech představovaly obchodování s lidmi. Rusko takové počínání popírá.
Snaha o vymanění z izolace
Kreml se snaží rozšířit svůj seznam spojenců a vliv v Africe v době, kdy se jeho válka s Ukrajinou protahuje a země čelí kromě západních sankcí také značné izolaci. Afrika, která je domovem téměř 1,6 miliardy lidí, má přitom stále větší vliv na globální scéně. Jejích 54 států tvoří největší hlasovací blok v OSN, poznamenala agentura AP.
Putin se na nedávném, v pořadí už třetím summitu Rusko–Afrika snažil vykreslit Moskvu jako lepšího partnera pro Afriku než Západ, který obvinil z vykořisťování, koloniálního přístupu a zneužívání dluhu k brzdění rozvoje.
Rusko podle něj nabízí jiný model spolupráce, který oběma stranám umožňuje prosperovat prostřednictvím užších vazeb v obchodě a technologiích. „Naše podnikání se nezabývá predátorským, neokoloniálním vykořisťováním přírodních a lidských zdrojů,“ řekl podle americké stanice CNN Putin a dodal, že ruské společnosti podporují vytváření pracovních míst a daňové příjmy na místní úrovni.
Dvoudenního setkání se v říjnu zúčastnily delegace ze 48 z 54 afrických zemí. Specialista na africkou politiku v Evropské radě pro zahraniční vztahy Will Brown podotkl, že snímky Putina po boku afrických lídrů mohou mít ve skutečnosti větší význam než to, na čem se politici na summitu dohodli, protože je mohou ruské vlivové sítě využít k utváření vnímání v Africe a širším globálním Jihu.
Africké vlády si však nevybírají jen mezi Moskvou a Západem. Tighisti Amareová, ředitelka Afrického programu v think tanku Chatham House, nazývá jejich přístup „diverzifikovanou neangažovaností“: udržování vazeb s několika partnery spíše než závazek k jednomu táboru.
Jejich důvody se liší, sdělila CNN Amareová. Někteří hledají bezpečnostní podporu, jiní chtějí zemědělské dodávky, investice do energie nebo diplomatickou podporu. Podle Browna mnoho vlád také využívá mezinárodní konkurenci k zajištění svých zájmů a lepších nabídek od západních partnerů.
Ruský obchod zaostává za Evropou a Čínou
Politické a bezpečnostní přítomnosti Ruska v Africe přitom neodpovídá objem jeho vzájemného obchodu s tímto kontinentem, podotýká CNN. V roce 2025 se tento obchod odhadoval na 27 miliard dolarů (599,37 miliardy korun), což je méně než cíl 40 miliard dolarů (887,94 miliardy korun) vytyčený Moskvou před sedmi lety.
Obchodní nerovnováha přetrvávala i v roce 2026, kdy Rusko během prvních osmi měsíců roku vyvezlo do Afriky zboží v hodnotě 14 miliard dolarů (310,78 miliardy korun), zatímco dovoz dosáhl pouze 3,2 miliardy dolarů (71,04 miliardy korun), upozornila stanice al-Džazíra.
Putin nyní vytyčil nový cíl ve výši více než 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Čína a Evropská unie jsou ale pro Afriku mnohem významnějšími obchodními partnery. Bilaterální obchod mezi Čínou a Afrikou dosáhl v roce 2025 přibližně 348 miliard dolarů (7,72 bilionu korun), zatímco obchod mezi EU a Afrikou činil zhruba 395 miliard dolarů (8,77 bilionu korun), píše CNN.
Fidel Owusu, ghanský expert z Geopolitické zpravodajské služby (GIS) v Lichtenštejnsku, poznamenal, že ruská ekonomická přítomnost v Africe není tak významná jako u Číny, Spojených států, Indie nebo jiných tradičních mocností, jako jsou Francie a Británie. „Pokud se podíváte na objem obchodu a druh investic, v poslední době si některé střední mocnosti, jako jsou Turecko a Spojené arabské emiráty, vedou mnohem lépe než Rusko,“ řekl odborník stanici DW.
Jednou z oblastí, kde se Rusku podařilo navázat silnější obchodní vazby, je zemědělství. Putin uvedl, že Rusko v prvních devíti měsících roku 2026 vyvezlo do Afriky 13 milionů tun zemědělských produktů, a zdůraznil dodávky hnojiv.
Roste také rusko-africká spolupráce v oblasti energií, ačkoli různé projekty ještě nebyly dokončeny. Ruská státní jaderná společnost Rosatom kupříkladu staví jadernou elektrárnu v Egyptě.
„Egypt a Alžírsko jsou pro Rusko klíčovými partnery (v Africe). Egypt v tomto ohledu hraje důležitou roli. Ruští diplomaté a obchodní zástupci se snaží rozšířit vztahy s dalšími zeměmi, zejména s Tanzanií a Etiopií, ale zatím bez znatelného úspěchu,“ řekl DW Ivan Klyszcz z Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS) v estonském Tallinnu.
„Západní země nadále dominují ve strategicky důležitých oblastech, jako je těžba surovin, finance a energetický sektor, i když jejich politická přítomnost v regionu klesá,“ uvedla pro DW Beverly Ochiengová, hlavní analytička společnosti Control Risks, senegalské poradenské společnosti pro globální rizika a strategické zpravodajství.
Podle ní bude Rusko intenzivněji soutěžit o přístup ke kritickým nerostným zdrojům a energetickým projektům v regionu. „Vidíme to u lithiových projektů v Mali i u jaderných iniciativ na celém kontinentu,“ konstatovala analytička.
Z vrcholné schůzky z konce října nakonec vyplynulo společné prohlášení, dohoda o civilní umělé inteligenci a akční plán Rusko–Afrika na období 2027 až 2029. Komise Africké unie a Rusko rovněž podepsaly plán spolupráce zahrnující bezpečnost, obchod, energetiku, zemědělství, zdravotnictví, vzdělávání a technologie.
Komise uvádí, že se jedná o rámcovou, nikoli právně závaznou dohodu. Podle Amareové bude pokrok záviset na tom, zda závazky získají finanční prostředky, jasnou institucionální odpovědnost a termíny.
Putinovi se sice daří Africe dvořit, podle Browna ale mnoho afrických vlád „hraje velmi obratně“ a nachází způsoby, jak „drsné“ mezinárodní prostředí využít ve svůj prospěch. Rozšiřují tak své možnosti a tlačí na zavedené partnery, aby zlepšili své nabídky.
Nový systém přeshraničních plateb
Moskva na summitu představila také platformu vyvinutou ruskou firmou A7, jež slibuje rychlejší mezinárodní platby, konverze měn a transakční poplatky již od 0,3 procenta, informoval server Business Insider Africa. Nový systém přeshraničních plateb africkým vládám a podnikům má podle Putina znemožnit případnou blokaci finančních toků.
Západní sankce totiž omezily přístup Ruska k částem mezinárodního bankovního systému a Moskva hledá jiné způsoby, jak uskutečnit obchod. Šéf Kremlu označil nový systém za pohodlný způsob, jak mohou firmy přesouvat peníze mezi konvenčními a digitálními měnami, aniž by se musely spoléhat výhradně na tradiční přeshraniční bankovnictví. Řekl, že by také mohl umožnit transparentní transakce, které budou v souladu s mezinárodním právem.
Africký dovozce by kupříkladu mohl prostřednictvím platformy platit zahraničnímu dodavateli a dodavatel by obdržel dohodnutou měnu přímo na svůj bankovní účet. A7 uvádí, že platby provádí v amerických dolarech, eurech, čínských juanech a dirhamech Spojených arabských emirátů.
A7 rozšiřuje svou přítomnost v Africe navzdory novým sankcím USA uvaleným na společnost a její síť od 1. října 2026. Americké ministerstvo financí obvinilo společnost z pomoci klientům s obcházením sankcí a z transakcí spojených s Íránem. Společnost A7 označuje omezení za nezákonná a tvrdí, že nadále bez přerušení zpracovává platby za legitimní ruský dovoz a vývoz spotřebního zboží a komodit.
