Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
Přední akademičtí výzkumníci ve zprávě vypracované pro mezinárodní konferenci Innovation for Cool Earth Forum organizovanou japonskou vládou vyzývají technologické firmy a politiky k maximální opatrnosti.
Studie uvádí, že pokud se vesmírná datová centra masivně rozšíří, nejvýraznějšími světelnými body na noční obloze by se na většině planety mohly stát právě družice s těmito zařízeními namísto hvězd. Zároveň vědci zdůrazňují další riziko – pokud by tyto technologie začaly využívat ozbrojené síly USA, mohla by se vesmírná datová centra v budoucnu stát terčem v potenciálních konfliktech. Hypotetické tisíce datových center obíhajících Zemi rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu by představovaly rostoucí riziko srážek a vzniku nebezpečného vesmírného odpadu. Ačkoli by tato centra využívala solární energii, obrovské množství startů raket potřebných k jejich vynesení na oběžnou dráhu by produkovalo skleníkové plyny.
Hlavní autor studie David Sandalow z Kolumbijské univerzity Axiosu řekl, že dopady vesmírných datových center nejsou zcela zřejmé. „Pokud k tomu má dojít, mělo by se to dít pomalu a opatrně. Nemůžeme jich tam jen tak poslat obrovské množství a čekat, co se stane. Rizika jsou velká,“ uvedl Sandalow.
Ambiciózní projekty
Navzdory těmto obavám ale investoři a technologické firmy do budoucích vesmírných datových center masivně investují. Podle analytické společnosti Quilty směřovalo do tohoto sektoru v roce 2025 zhruba 197 milionů dolarů (4,4 miliardy korun). Letos tato částka vzrostla už na 1,11 miliardy dolarů (24,4 miliardy korun).
Velkým podporovatelem je Elon Musk. Jeho společnost SpaceX požádala o povolení pro síť jednoho milionu satelitů pro datová centra, uvádí nadace Secure World Foundation. Projekty Starcloud a Project Sunrise firmy Blue Origin pak počítají s 88 tisíci, respektive 51 600 satelity, které ponesou datacentra. Ředitel výzkumu ve společnosti Quilty Space Caleb Henry nicméně upozornil, že firmy si často registrují více satelitů, než kolik jich ve skutečnosti vypustí, aby nemusely povolení později navyšovat.
Plány Elona Muska také byly častokrát mnohem ambicióznější než výsledek. Potvrdilo se to například u systémů podzemních tunelů pro automobily, nadzvukových vlaků Hyperloop, které měly jezdit rychlostí až 1300 kilometrů za hodinu, nebo hranatého elektromobilu Cybetruck, jehož konec kvůli nízké poptávce Musk oznámil před týdnem.
