Česká republika by se měla snažit pořídit další systémy protivzdušné obrany co nejdříve a nečekat až do roku 2030, řekl premiér Babiš po pondělním jednání s dosluhujícím izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje za jednu ze svých priorit.
Však také do Izraele nevyrazil Andrej Babiš zrovna nalehko. Na třídenní pracovní cestu s ním odletěli ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) a ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Výpravu doprovází také náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč.
Hlavním tématem je právě protivzdušná obrana a izraelské technologie, které by mohly v budoucnu chránit české území. „My jsme na ten termín čekali dlouhou dobu,“ vysvětloval Babiš ještě před odletem. „Pro nás je nejdůležitější, abychom našim občanům zabezpečili pokrytí naší země, kdyby se nedej bože něco stalo,“ dodal.
Jenže právě v tom, jaký izraelský štít by Česko potřebovalo, se objevuje zásadní otazník.
Babiš totiž opakovaně skloňuje především slavný systém Iron Dome, tedy tzv. Železnou kopuli. Ta je ale určena hlavně k zachytávání raket krátkého doletu a minometných granátů. Proti balistickým raketám, o jejichž nebezpečí premiér hovoří, slouží jiné technologie, např. systém Arrow. S výrobci tohoto systému se již Babišova delegace v pondělí v Izraeli setkala.
Jaký systém má Babiš na mysli?
„Já se domnívám, že tady dochází ke zmatení pojmů. Celá řada politiků, ale i lidí, kteří komentují obranu, často používá výraz Iron Dome jako zkratku pro všechny izraelské systémy protivzdušné obrany, i když to tak v reálu není,“ upozornil pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.
„Obávám se, že tady to vzniklo podobně, protože jsem od pana premiéra slyšel několik výroků. Někdy zmiňoval Iron Dome, jindy systém Arrow. Ten už ale dává smysl vzhledem k tomu, v jakém kontextu ho zmiňoval – tedy v souvislosti s obranou proti balistickým raketám,“ doplnil.
Podle něj právě systém Iron Dome, který je tak často v této debatě skloňován, pro české podmínky nedává smysl.
„Pokud jde o systémy protivzdušné obrany určené proti balistickým raketám, tak určitě má smysl se bavit s Izraelem, protože má v tomhle směru dlouhodobé zkušenosti a skvělé technologie,“ dodal Mikulecký.
Česko už přitom od Izraelců nakupuje – a to SPYDER, tedy mobilní systém protivzdušné obrany krátkého až středního dosahu, určený k ničení letadel, vrtulníků či střel s plochou dráhou letu. Ten ale podle Mikuleckého nepokrývá všechny bezpečnostní hrozby.
Kdyby přišel útok z Ruska či „zatoulaný“ dron jako v některých jiných zemí NATO, není systém efektivní. „Obrana proti dronům je na něj příliš drahá a ochranu proti balistickým raketám systém SPYDER prostě neumí,“ upozornil.
Za pozornost by podle něj tak při vyjednávání s Izraelci stál např. laserový Iron Beam jako provozně levný prostředek pro ochranu důležitých objektů proti dronům nebo systémy David’s Sling nebo Barak které mají schopnosti proti balistickým raketám.
Během nynější návštěvy Izraele Babiš připomněl, že jeho předchozí vláda v roce 2021 uzavřela kontrakt právě na zmiňované izraelské systémy SPYDER, jejichž dodání se nyní dokončuje. Sám premiér nicméně uznává, že tyto systémy dokážou zasahovat letadla a drony, nikoliv však rakety.
Izrael má jiné starosti
Otazník visí nad samotným načasováním Babišovy návštěvy. Izrael se po parlamentních volbách ocitl v politickém patu. Dosavadní premiér Benjamin Netanjahu nemá jistou pozici, jeho blok získal jen 53 ze 120 mandátů.
Sestavením nové vlády pověřil prezident Jicchak Herzog jeho politického rivala Gadiho Eisenkota, který nyní hledá podporu pro většinu. Babiš se ale setká jak s Netanjahuem, tak s prezidentem Herzogem i samotným Eisenkotem.
Přijíždí tak vyjednávat o dlouhodobých obranných projektech v době, kdy není vůbec jisté, kdo bude mít v Izraeli za několik týdnů politickou odpovědnost.
Mikulecký ale upozorňuje, že cesta byla pravděpodobně naplánovaná dlouho dopředu. „Pokud by výstupem mělo být zásadní jednání s předsedou vlády, tak mně to taky nedává úplný smysl. Nicméně Izrael je demokratická země. Ti lidé, se kterými budou jednat na odborné úrovni, zůstávají. Takže tam je v zásadě jedno, v jaké době to je,“ řekl Aktuálně.cz.
Otázkou je ochota Izraele své technologie prodávat. Izraelci např. odmítli Iron Dome poskytnout Ukrajině, která čelí mnohem bezprostřednější raketové hrozbě. Podle Mikuleckého ale obě země nelze jednoduše srovnávat.
„Česká republika dlouhodobě vystupuje jako země, která se k Izraeli staví realisticky, někdo by možná řekl až proizraelsky. Naproti tomu Ukrajina i dodnes podporuje hlasování rezolucí, které v OSN probíhají proti Izraeli,“ vysvětlil.
Dodal, že Izrael má poměrně vysokou ochotu své zbraňové systémy prodávat a připomněl např. německý nákup systému Arrow 3.
Nejdražší zakázka v dějinách
Pokud by se Česku skutečně podařilo v Tel Avivu pořídit špičkový systém protiraketové obrany Arrow 3, nešlo by o žádnou drobnou investici. „Byla by to jedna z nejdražších akvizic v historii České republiky, v maximální konfiguraci by mohla dosáhnout úrovně pořízení stíhaček F-35,“ upozorňuje Mikulecký.
Za důležité proto považuje, aby se o konkrétním řešení rozhodovalo v otevřeném tendru a porovnaly se technické schopnosti i pořizovací a provozní náklady.
„Z veřejných výroků předsedy vlády vyplývá, že by nemělo jít o uzavření nákupu, ale o vyjednávání, aby se izraelští dodavatelé mohli účastnit nějakého tendru. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to jen dobře,“ uvedl.
Analytik zároveň upozorňuje na jednu zásadní podmínku: domácí výrobu munice. „U systému protivzdušné obrany by mělo být podmínkou, že na území České republiky bude probíhat stoprocentní výroba interceptorů. V případě konfliktu totiž může být dodavatelská země sama ve válce nebo v konfliktu, který má pro ni vyšší prioritu. Je proto nutná stoprocentní soběstačnost, pokud jde o munici. Tohle by měla být podmínka jakéhokoli tendru,“ zdůraznil.
Babiš tak může z Izraele otevřít cestu k další spolupráci, konkrétní nákup ale zatím není na stole. A zatímco bude premiér na Blízkém východě jednat o ochraně českého nebe, doma se bude řešit i jeho nepřítomnost na Národní třídě.
Kvůli cestě totiž vynechá letošní připomínku 17. listopadu, stejně jako čtyři jeho ministři. Babiš už dříve uvedl, že ho to mrzí, zároveň ale doufá, že jeho nepřítomnost „třeba přispěje k uklidnění vyhrocené situace“.
Cesta navíc přichází jen den po demonstraci na pražské Letné, kde se podle organizátorů sešlo až 450 tisíc lidí. Protest spolku Milion chvilek pro demokracii mířil především proti plánovaným změnám financování České televize a Českého rozhlasu.
