Klíčová postava běloruské opozice z roku 2020 a politický vězeň Sjarhej Cichanouski se vrátil ke svým aktivitám na sociálních sítích. Už na nich nekritizuje pouze běloruský diktátorský režim, ale i samotné Bělorusy a také svou ženu Svjatlanu, která roli hlavy opozice po zatčení Cichanouského převzala. Podle tamního politologa současná situace vyhovuje běloruské vládě, která „občas přikládá pod kotel“.
Sjarhej Cichanouski se po více než roce po propuštění z vězení vrátil ke svým aktivitám před zatčením – na svém YouTube kanálu s názvem Země pro život znovu publikuje videa. V nich nekritizuje už jen běloruský režim, v jehož čele stojí dvaasedmdesátiletý diktátor Alexandr Lukašenko, ale samotné Bělorusy, kteří v zemi zůstali, a rovněž ty žijící v zahraničí.
„Bělorusové, kteří jsou v Bělorusku, žijí tiše, mlčí a mnozí dokonce litují, že kdy volili jednotného kandidáta. Většina Bělorusů žijících v zahraničí se stala apolitickými, usadili se, dostali nové občanství, povolení k pobytu a tak dále. Už pracují, splácejí půjčky a je nepravděpodobné, že by odešli (z jejich nové země, pozn. red.),“ cituje Cichanouského ruskojazyčný list Deutsche Welle (DW).
„Kdo je Svjatlana Cichanouská?“
Cichanouského kritika pak zamířila ještě jedním směrem, a to k jeho ženě Svjatlaně a její kanceláři. „Kdo je Svjatlana Cichanouská? Byla to ‚technická kandidátka‘, pro kterou hlasovali všichni Bělorusové, kteří byli proti Lukašenkovi. Procento, které Svjatlana Georgijevna získala, bylo zanedbatelné, protože ji nikdo ani neznal. Věděli, že je manželkou blogera, skutečného kandidáta Sjarheje Cichanouského,“ prohlásil Cichanouski.
Centrální volební komise v prezidentských „volbách“ v roce 2020 započítala Lukašenkovi 80,1 a Cichanouské 10,1 procenta hlasů. Řada lidí takovému závěru neuvěřila, mimo jiné s ohledem na dílčí výsledky na různých místech, které ukazovaly dramaticky odlišná čísla.
Cichanouská se později prohlásila vítězkou voleb a proti oficiálnímu výsledku podala stížnost. Při tom ji však podle jejích slov zadrželi představitelé bezpečnostních složek a donutili ji odjet do Litvy. České ministerstvo zahraničí označilo „volby“ za nesvobodné a nedemokratické, podobně jako další země.
Reakce současné lídryně
Cichanouská se k současným výrokům svého manžela nejprve odmítala vyjadřovat, začátkem listopadu ale v rozhovoru s DW sdělila, že nesouhlasí se Sjarhejovým „ponižujícím stylem komunikace“ a že ji jeho nová rétorika překvapila a urazila.
„Tato situace je pro mě těžká. Chápu, že mé mlčení trvalo dlouho a společnost očekává nějaké odpovědi, ale není to pro mě snadné. Osoba, která mě kritizuje, je koneckonců můj manžel, ať už je náš vztah jakýkoli, je otcem mých dětí a je pro mě velmi těžké tyto dvě věci oddělit,“ poznamenala Cichanouská.
Cichanouská v rozhovoru s DW znovu přiznala, že k roli lídryně přišla „náhodou“. „Pro něj (Cichanouského, pozn. red.) je důležité, aby nebyl ‚nahodilým člověkem‘. A tím ani není, byl cílevědomý a obětoval se,“ pokračovala.
„Nelze však podceňovat práci jiných lidí, kteří nebyli tak významní ani tak nápadní – aktivitu novinářů, obhájců lidských práv, občanských organizací. To, čeho jsme za šest let dosáhli – někomu se to možná bude zdát jako nic, ale já to vidím jinak –, je výsledkem práce nás všech,“ dodala Cichanouská.
Cichanouski byl před „volbami“ klíčovou postavou, která tehdy dokázala mobilizovat Bělorusy. Na svém YouTube kanálu publikoval videa z cest po tamních regionech a vysílal opoziční akce. Na jaře 2020 už byl populární po celé zemi a oznámil, že bude ve „volbách“ kandidovat – to však Centrální volební komise nedovolila.
K zadržení Cichanouského došlo v květnu 2020 a byl překvapivě propuštěn až v červnu minulého roku po setkání zvláštního vyslance USA Keitha Kellogga s Lukašenkem v Minsku. S Cichanouským se na svobodu tehdy dostalo dalších třináct politických vězňů.
Cichanouski na tiskové konferenci pár měsíců po propuštění prohlásil, že nebude zpochybňovat politickou autoritu své ženy či se vměšovat do práce její kanceláře. Místo toho se chtěl stát „samostatným politikem“.
Nová realita
Hned po propuštění Cichanouski vyhlásil sbírku na 200 tisíc eur (asi 4,9 milionu korun), která měla „zasadit silný úder Lukašenkovu režimu“. Z výsledku byl opozičník zklamán – požadovanou sumu se vybrat nepodařilo. Server Meduza píše, že se Sjarhej nejprve nemohl smířit s tím, že Bělorusové už nejsou tak aktivní jako v roce 2020, a že „potřeboval hodiny vysvětlování a rozhovorů o tom, proč se situace změnila“, popsala jeho žena.
Rovněž se ukázalo, že Cichanouski není připravený na Svjatlanino okolí. S poradci své ženy se rychle pohádal s tím, že s ním „nepočítají“. Na veřejnost se poté dostaly informace, že Sjarhej nedovolil Cichanouské zúčastnit se rozhovoru CNN v New Yorku, který jí domluvil její tým. V dalším případě se Cichanouski nedostavil na předávání Magnitského ceny, jelikož mu kancelář jeho ženy nepomohla s vízem. Obě epizody však Sjarhej zakončil smířlivým tónem a zdůraznil, že svou ženu „respektuje a miluje“, zmiňuje Meduza.
Cichanouski se dostal do konfliktu také s jedním z největších nezávislých běloruských listů s názvem Naša Niva. Ten informoval, že Cichanouski oslavil své narozeniny „ve velkém stylu“ v Los Angeles, kde nyní žije. Cichanouski se proti tvrzení listu ohradil a spor dále eskaloval.
Politolog: Cichanouski může získat nové příznivce
Cichanouski je nespokojený, že jeho žena získává status a vliv a on, opravdový hrdina roku 2020, dostává pouze kritiku, myslí si běloruský politolog Jurij Drakochrust. Ten zmínil také opozičníkovu myšlenku na „Sjednocenou kancelář demokratických sil“. Cichanouski navrhuje, že členem by byl on, Svjatlana a další lídři opozice a protestů z roku 2020.
Drakochrust považuje Cichanouského myšlenku za nerealistickou. „Zdá se, že tento návrh byl předložen s cílem zdiskreditovat Svjatlanu Cichanouskou a její kancelář. Přitom to jsou dnes právě ony, kdo představuje skoro největší výhodu Bělorusů oproti politickým diasporám jiných zemí. Problém opozice nespočívá ve špatném řízení, ale v objektivní nemožnosti navrhnout strategii vedoucí k vítězství. A vytvoření nových orgánů tento problém zřejmě nevyřeší,“ řekl Meduze politický analytik Valerij Karbalevič.
Politický analytik Alexandr Fridman se nicméně domnívá, že Cichanouski může získat nové příznivce. „Takové příznivce, kteří si ho pamatují z roku 2020 a kteří vědí, čím si prošel, a jimž nevadí jeho styl politické komunikace, který zahrnuje drsné, často urážlivé útoky na politické oponenty a média. Myslím, že je vlastně dost těch, kterým to nevadí, protože to, co Cichanouski dělá, je do značné míry vnímáno jako součást politické show,“ vysvětlil Fridman.
Politolog Drakochrust pak DW sdělil, že současnou situaci sleduje i běloruská vláda, a to s mírnou ironií, přičemž „občas přikládá pod kotel“.
„V zásadě je jim jedno, kdo zvítězí. Hlavní pro vládu je, aby se hádali a uráželi se. To je pro ně to nejdůležitější – jednak aby se navzájem znehodnocovali a jednak aby se rozptýlila pozornost Západu. ‚Podívejte se, jak spolu komunikují,‘ říkají běloruské úřady svým západním partnerům. ‚Tak s kým teď chcete komunikovat?‘,“ zmínil běloruský politolog.
