Rusko se podle bývalého ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova stále nesmířilo s nezávislostí Ukrajiny a usiluje o její návrat do své sféry vlivu. V rozhovoru pro Události, komentáře zdůraznil, že válka se netýká pouze Ukrajiny, ale také budoucnosti demokracie a bezpečnosti v Evropě. Reznikov, který v pondělí přicestoval do Prahy, vystoupí v úterý na Koncertu pro budoucnost pořádaném u příležitosti výročí 17. listopadu. Rozhovor vedl Lukáš Dolanský.
Reznikov v úvodu rozhovoru přirovnal současný odpor Ukrajiny proti ruské agresi k českému boji za svobodu a demokracii, který si země připomíná 17. listopadu. „Chtěl bych nám všem připomenout, že 17. listopadu 1989 si Česko zvolilo nezávislost. A dnes hovoříme o svobodném a demokratickém Česku,“ uvedl.
„Dva roky poté, v roce 1991, si Ukrajina rovněž zvolila nezávislost, ale Moskva s tím nesouhlasila. Chtěla a dosud chce, abychom se vrátili zpátky a stali se součástí ruského impéria,“ pokračoval Reznikov. „Tato válka je o demokracii, o svobodném světě. Proto musíme být trpěliví a zvítězit,“ zdůraznil.
Ruské požadavky vůči NATO jsou podle něj vyjednávací taktikou
Reznikov se vyjádřil také k možnostem ukončení války. Navzdory pokračujícím bojům zůstává podle svých slov optimistou. Připomněl přitom očekávání z doby před zahájením rozsáhlé ruské invaze, kdy podle něj řada zahraničních představitelů i novinářů předpokládala rychlý pád Kyjeva.
„Ukrajinci věděli, že musí bojovat, že musí být silní a že musí přežít,“ uvedl Reznikov. „Dnes už nebojujeme tři dny, ani tři týdny, ani tři měsíce, a dokonce ani ne tři roky. A vidíte, že pořád pokračujeme v boji,“ dodal.
Reznikov zároveň připomněl, že ruská agrese nezačala až rozsáhlou invazí v únoru 2022. Poukázal na ruskou okupaci Krymu a části Donbasu v roce 2014 i požadavky, které Moskva předložila západním zemím v prosinci 2021. Tehdy Rusko požadovalo mimo jiné změny v bezpečnostním uspořádání Evropy a omezení působení Severoatlantické aliance ve státech, které se k ní připojily po skončení studené války.
Podle Reznikova Kreml využívá požadavky vůči NATO jako nástroj při vyjednávání. „Kreml oficiálně tvrdí, že je to válka s NATO, a je to výmluva, kterou prezentuje veřejnosti,“ uvedl. Podle bývalého ministra jde o takzvaný efekt kotvy, tedy vyjednávací taktiku, při níž se jedna strana snaží počátečním požadavkem ovlivnit další jednání. Rusko tuto taktiku podle něj využívá také k odvádění pozornosti. „Nyní hovoří o tom, že z NATO musí nejprve vystoupit Finsko a potom Švédsko,“ uvedl jako příklad ruských požadavků.
Trump se prezentuje jako prostředník, připomněl Reznikov
Reznikov se v rozhovoru rovněž věnoval roli Spojených států v jednáních o ukončení války. Připomněl vyhrocené setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a viceprezidentem JD Vancem, které se uskutečnilo 28. února 2025 v Bílém domě.
Trump podle něj už tehdy zdůrazňoval, že nestojí na žádné ze stran konfliktu, ale vystupuje jako prostředník. „Nejsem na žádné straně, jsem zprostředkovatel,“ citoval Reznikov Trumpova slova.
Podle bývalého ministra si Spojené státy tuto roli zachovávají i v současných jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem. „Trumpovi zvláštní vyslanci Kushner a Witkoff jsou představiteli prostředníka, takže uskutečňují svou variantu zprostředkování mezi Ukrajinou a Ruskem. V současné době se USA prezentují jako zprostředkovatel, přestože jsou součástí bezpečnostní politiky NATO,“ uvedl.
Reznikov se vyjádřil také k postojům evropských zemí vůči pomoci Ukrajině. Zdůraznil přitom, že je podle něj třeba rozlišovat mezi postoji politických představitelů a obyvatel jednotlivých států.
„Neřekl bych například, že český či slovenský národ nechce pomáhat Ukrajině. Řekl bych, že to jsou představitelé vlád, kteří mají tuto pozici,“ uvedl. Podle Reznikova si běžní obyvatelé evropských zemí uvědomují bezpečnostní hrozbu, kterou Rusko představuje. „Myslím si, že obyčejní lidé dnes chápou, že Rusko představuje hrozbu,“ uzavřel.
