Jemenští hútíové oznámili, že ovládli celé severní pobřeží strategické úžiny Báb al-Mandab, která představuje jednu z klíčových námořních tras světového obchodu. Vládním jednotkám se ani s podporou Saúdské Arábie nepodařilo postup povstalců zastavit. Hútíové se přiblížili na zhruba šedesát kilometrů k přístavnímu Adenu, kde sídlí mezinárodně uznávaná jemenská vláda.
Ovládnutí pobřeží u strategické úžiny představuje pro hútíe symbolický i vojenský úspěch. Jejich předsunuté jednotky se dostaly na vzdálenost přibližně šedesáti kilometrů od Adenu, na jehož obranu se nyní soustředí vládní síly podporované Saúdskou Arábií a dalšími zahraničními spojenci.
Povstalci zároveň pokračují v obléhání strategického města Taíz, kde se zhoršuje humanitární situace. Místní zdravotnická zařízení se potýkají s nedostatkem zásob a paliva.
„Už dva měsíce žádáme o pomoc mezinárodní společenství a humanitární organizace. Zachraňte Taíz, zachraňte zdravotní péči v Taízu, zachraňte naši nemocnici. Nemáme už palivo. Jsme na pokraji sil,“ uvedl ředitel jedné z tamních nemocnic Sámí el-Šarábí.
Vládní protiofenziva neuspěla
Vládní jednotky zahájily v říjnu protiofenzivu, jejímž cílem bylo zastavit postup hútíů z předchozích týdnů. Navzdory saúdskému bombardování, dodávkám obrněné techniky a dílčím úspěchům provládní milice Brigáda jižanských obrů se však povstalce nepodařilo vytlačit.
Jemenští povstalci se po dočasných úspěších vládních sil vrátili do pobřežních měst Dhubáb a Mokka i na okolní vojenské základny. Pro vládní armádu je nyní nejkritičtější situace na jihu země, kde přišla o řadu pozic.
Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého nelze podceňovat íránskou podporu hútíů, zejména dodávky sofistikovaných zbraňových systémů, sdílení zpravodajských informací či vysílání instruktorů, kteří se mohou podílet na některých operacích nebo jejich plánování společně s důstojníky íránských revolučních gard.
Hútíové však mají podle něj k dispozici také silné prostředky, které ukořistili. „Mají pod kontrolou významnou část území Jemenu, kde je možné získávat příjmy z daní, z obchodu, ať už legálního, nebo nelegálního,“ doplnil Mikulecký.
„Hútíové jsou dnes, přestože jsou na orbitu Teheránu, svébytnou silou a jsou novodobým státním aktérem,“ dodal analytik.
Hútíové se opět přiblížili k Adenu
Postup povstalců vyvolává obavy zejména z dalšího útoku na Aden, který hútíové naposledy ovládali v létě 2015. Přístavní město v posledních desetiletích opakovaně zasáhly ozbrojené konflikty, včetně občanské války v roce 1994, nepokojů v roce 2011, bojů v roce 2015 a střetů mezi vládními silami a jižanskými separatisty v lednu 2018.
Mikulecký připomněl historické rozdělení Jemenu, které se podle něj promítá i do současné situace. „Když se podíváme do historie, tak Jemen nebyl vždy jednotnou zemí. Měli jsme severní Jemen, jižní Jemen a ono to de facto kopíruje i tu dnešní situaci, kdy severní Jemen, který získal samostatnost po rozpadu Osmanské říše, byl nezávislou zemí, zatímco jižní Jemen po odchodu Velké Británie a konci jejího koloniálního panství propadl marxismu a byla to de facto zase jedna ze zemí sovětského bloku,“ uvedl analytik.
„A to rozdělení země je patrné dodnes a je otázkou, jestli by zemi to rozdělení de facto neprospělo,“ doplnil.
OSN upozorňuje na útoky proti civilistům
Pokračující boje dále zhoršují i humanitární krizi v zemi. Organizace spojených národ (OSN) upozorňuje, že civilisté i civilní infrastruktura se stále častěji stávají terčem útoků.
„Po celé zemi jsou civilisté a civilní infrastruktura stále častěji terčem útoků dronů, raket, náletů a ostřelování. Civilisté, včetně dětí, jsou zabíjeni a zraňováni na místech, která byla ještě před pár měsíci považována za bezpečná. Jsou to nemocnice, tržiště i jejich vlastní domovy,“ uvedl zástupce mluvčího generálního tajemníka OSN Farhan Haq.
Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je na humanitární pomoc odkázána přibližně polovina ze 43 milionů obyvatel Jemenu. Současné nebo předchozí boje vyhnaly z domovů více než pět milionů lidí.
