Praha – Píseň Modlitba pro Martu, která je neodmyslitelně spjatá s událostmi listopadu 1989 i srpna 1968, dnes tradičně završila připomínku sametové revoluce na pražské Národní třídě. Krátce po symbolickém čase 17:11 zazněla skladba v podání Ewy Farne poprvé jako součást živého divadla. Podle zpravodajek ČTK upozorňovali pořadatelé Korza Národní hlášením už půl hodiny předem návštěvníky, že třída je zcela plná, a policisté kvůli zajištění bezpečnosti účastníků uzavírali okolní ulice.

Modlitba pro Martu se letos stala součástí premiéry performance Dům všech, jejímž záměrem je přinést nové pohledy na témata svobody, demokracie a osobní odpovědnosti. Herci, kteří představovali obyvatele jednoho domu, se objevovali v nasvětlených oknech paláce Metro a vedli spolu dialogy. Diváci je v deštivém počasí sledovali bez deštníků, aby nepřekáželi ostatním ve výhledu.

Po závěrečném poselství o tom, že demokracie stojí na každém z nás, se prostorem rozlehl dlouhý potlesk. Ten poté odměnil i zpěvačku Farnou, která se ujala hitu známého zejména v podání disidentky Marty Kubišové. Lidé skandovali „děkujem“ nebo „svobodu nedáme“ a zvonili klíči. Zájem o představení byl takový, že vstupy do uzavřených okolních ulic hlídala policie i antikonfliktní tým. Organizátoři vyzývali k ohleduplnosti a opatrnosti. Návštěvníci, kteří se nedostali přímo na místo, mohli dění sledovat na velkoplošných obrazovkách.

Národní třída, kde policisté s obušky rozehnali večer 17. listopadu 1989 pokojný pochod studentů, byla i letos celorepublikovým centrem oslav státního svátku. Od rána po ní korzovaly tisíce lidí, kteří si přišli zavzpomínat nebo zapálit svíčku u památníku listopadových událostí nebo před plastiku srdce na náměstí Václava Havla u Národního divadla.

Návštěvníci si mohli vybrat některý ze 160 bodů programu, který v rámci akce Korzo Národní připravila iniciativa Díky, že můžem. Letošním mottem setkání bylo „Nezůstávejme stranou. Demokracie stojí na každém z nás“. Vedle 90. výročí Havlova narození připomněl program také 70 let od příchodu vietnamské komunity do Československa a deset let od úmrtí gymnastky Věry Čáslavské.

Ministerstvo kultury letos projektu poprvé neudělilo dotaci, podle ministra Oty Klempíře (za Motoristy) nevyhověl podmínkám dotačního programu. Veřejná sbírka vynesla pořadatelům zhruba 9,7 milionu korun, což je mnohonásobně více, než kolik celkem činila podpora od ministerstva a výnosy sbírek v minulých třech letech. Organizátoři Korza převedou část peněz do budoucna.

Loni na Národní třídu dorazilo podle údajů mobilních operátorů zhruba 102.000 lidí, meziročně o 9000 více než předloni. Letošní údaje zatím nejsou známy, účast ale mohlo ovlivnit nepříznivé deštivé počasí. Podle říjnového průzkumu agentury STEM/MARK je 17. listopad nejdůležitějším státním svátkem pro čtvrtinu občanů. Aktivně ho slaví 13 procent lidí.

Přes déšť bylo Korzo Národní i odpoledne plné, stejně jako podniky kolem

I odpoledne a v podvečer, kdy v Praze vydatně pršelo, byla dnes Národní třída plná lidí, kteří si na místo studentské demonstrace z roku 1989 přišli připomenout 37. výročí sametové revoluce. Vedle skupinek středoškoláků a vysokoškoláků do centra Prahy zamířily rodiny, a to nejen z hlavního města, vidět bylo často i páry ve středním věku či babičky a dědečky doprovázející vnoučata.

Část z návštěvníků Korza Národní využila program nabízený v jednotlivých stáncích a objektech. Dětem rodiče vyprávěli o Václavu Havlovi, vyplňovali s nimi kvízy o Evropské unii či mluvili o právu na partnerství stejnopohlavních párů. Většina se po rozsvícení svíčky u pamětní desky procházela a zvažovala, kam se ukrýt do tepla.

Kavárny a restaurace v okolních ulicích tak byly plné, stejně jako knihkupectví, antikvariáty či výstavní síně. Na ulici zněly písně z 80. let, lidé se zastavovali u žlutobílého policejního eskortního vozu Veřejné bezpečnosti. Kdo přímo nezamířil pod střechu, si mohl dát u stánků punč či svařené víno.

Pořadatelé ze spolku Díky, že můžem ampliony často vybízeli procházející, aby kvůli velkému množství lidí na Národní třídě u pamětní desky zastavovali jen na nezbytně dlouhou dobu. Zvlášť v této části se korzo často ucpávalo a lidé kličkovali s deštníky, aby nikoho nezranili. Sledovali přitom, jak média dělají z podobných akcí živé vysílání. Ohlas měl například bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který v dešti poskytoval rozhovor České televizi.

Na spor ohledně financování České televize a Českého rozhlasu upomínaly nápisy křídou na silnici, které ale smýval déšť. Hodně lidí, kteří na Národní třídu zamířili, bylo také vybaveno čepicí s nápisem 4:36 upomínajícím na čas hlasování o první čtení návrhu, kterým chce vládní koalice poplatky zrušit.

I kolem 18:00 bylo na Národní třídě stále rušno. Lidé si na panelech četli o britském novináři a spisovateli Georgeovi Orwellovi, který ve svém díle kritizoval totalitní režimy, nebo o Čechoslovácích, kteří v minulém století skončili v sovětských gulazích. Přihlíželi také satirickému průvodu Sametové posvícení, které prošlo Národní třídou už popatnácté. Tvořili ho studenti a učitelé, jejichž převleky mají upozornit na širší společenské problémy jako postavení žen ve společnosti, bytovou krizi nebo dopady klimatické krize.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.