Projektům výstavby nových vodních nádrží na Ruskem okupovaném Krymu, které oznámily tamní okupační úřady, hrozí kvůli nedostatku financí a korupci neúspěch. Plány se týkají výstavby nádrží Sonjačnohirské a Martovské, které měly zásobovat sladkou vodou jižní pobřeží poloostrova, zejména města Jalta a Alušta. Ve středu 18. listopadu o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).

Navzdory slibům okupační správy se realizace obou projektů zpožďuje. Podle HUR Moskva omezuje výdaje na Krym v rámci federálních programů, zatímco odhadované náklady na výstavbu rychle rostou.

Ukrajinská rozvědka konkrétně uvádí, že odhadované náklady na výstavbu Sonjačnohirské nádrže v posledních letech vzrostly na desítky miliard rublů. Projekt Martovské nádrže mezitím čelí dalším komplikacím kvůli riziku sesuvů půdy a nutnosti opakovaně přepracovávat projektovou dokumentaci.

„Projekty výstavby nádrží Martovské a Sonjačnohirské jsou tak v podstatě pozastaveny,“ uvádí se v prohlášení. Nedokončená zůstává také výstavba vodovodního potrubí, které má přivádět vodu z podzemních zdrojů v obcích Kul-Tamak a Novohryhorivka v Bilohirském okrese a z obce Prostorne nedaleko Džankoje do měst Feodosija a Kerč.

Omezení rozvojových programů na Krymu

V souvislosti s rostoucími ruskými výdaji na válku proti Ukrajině se navíc omezuje financování rozvojových programů na okupovaném Krymu.

„Ke konci října dosáhly výdaje v rámci okupačního programu Sociálně-ekonomický rozvoj Republiky Krym a města Sevastopol 88 miliard rublů (přibližně 23,8 miliardy korun), což je o 3,7 procenta méně, než činila plánovaná částka pro rok 2026 (91,4 miliardy rublů, tedy asi 24,7 miliardy korun), a o 22 procent méně než výdaje v loňském roce (112,9 miliardy rublů, tedy asi 30,5 miliardy korun). Moskva navíc plánuje financování tohoto programu v letech 2027 až 2029 dále omezovat. Zdá se tedy, že ruští okupanti nemají v úmyslu řešit krizi v zásobování Krymu sladkou vodou,“ uvedla ukrajinská rozvědka.

Okupační úřady zároveň nadále intenzivně čerpají vodu z podzemních vrtů, což vede ke zvyšování její mineralizace a zhoršování stavu životního prostředí. Podle odborníků z HUR je navíc značná část vodohospodářské infrastruktury na poloostrově v kritickém stavu.

„Ruská okupace přinesla Krymu úpadek a pokles životní úrovně. Krize v zásobování sladkou vodou je pouze jedním z projevů stagnace poloostrova. Okupační úřady nedokážou nedostatek vody vyřešit kvůli rozsáhlé korupci ve vlastní správě, nedostatečnému financování ze strany Moskvy a chybám v projektové dokumentaci. Situace v zásobování okupovaného Krymu vodou se proto dlouhodobě zhoršuje,“ uvedli analytici ukrajinské vojenské rozvědky.

V dubnu okupační úřady slíbily, že do roku 2030 vybudují v Aluště Sonjačnohirskou vodní nádrž. Na její výstavbu plánovaly vynaložit 12,5 miliardy rublů (přibližně 3,4 miliardy korun).

HUR již dříve informovalo, že na začátku října byly vodní nádrže na Krymu naplněny v průměru ze 45 procent. Voda z nádrží napájených přirozenými přítoky se přitom spotřebovávala více než třikrát rychleji, než se stačila doplňovat. Další komplikací je omezené využívání Severokrymského kanálu po zničení Kachovské vodní elektrárny v roce 2023. Ukrajinští zpravodajci varují, že další vyčerpávání podzemních vodních zdrojů by mohlo vést k degradaci zemědělské půdy a vodních ekosystémů na Krymu.

Článek napsala Kateryna Hlianková (Suspilne Ukraine), poprvé byl publikován 18. listopadu 2026 12:16 (SEČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Share.