Praha – Odbory Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vyhlásily stávkovou pohotovost. Na dotaz ČTK to uvedl předseda tamní odborové organizace Jiří Charvát. Důvodem je podle něj zejména požadavek ministerstva zdravotnictví (MZd) na snížení počtu pracovních míst v ústavu o desetinu. Ředitelka SZÚ Barbora Macková krok odborů respektuje. Podle vyjádření vrchního ředitele sekce centrálních agend MZd Petra Jaremy pro ČTK je dosavadní fungování SZÚ neudržitelné a ministerstvo ústavu předalo seznam opatření, která mají zajistit mj. efektivnější hospodaření. Jejich realizace je podle něj v kompetenci vedení SZÚ. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) cílem je, aby ústav fungoval co nejefektivněji a měl dostatek prostředků na odborné činnosti.

SZÚ je jednou ze zhruba 40 příspěvkových organizací ministerstva zdravotnictví, mezi nimi jsou fakultní nemocnice, rehabilitační i odborné ústavy. Podle výroční zprávy měl loni SZÚ 533 zaměstnanců. Věnuje se ochraně a podpoře veřejného zdraví a prevenci nemocnosti. Sleduje například výskyt infekčních onemocnění, zajišťuje referenční laboratoře a podílí se na kontrole epidemií. Sídlí v několika budovách na pražských Vinohradech v sousedství Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

„Ministerstvo chce po SZÚ zefektivnění provozu včetně personálního auditu,“ sdělila ČTK Macková. Mezi úsporami je podle ní i desetiprocentní redukce pracovních míst. „Ačkoli jsem se snažila opakovaně na MZd vysvětlovat dopady dalších úspor do už tak dlouhodobě a těžce podfinancovaného systému, pokyn je jasný,“ dodala. Kroky odborů proto respektuje.

„Důvodem je především nesouhlas s požadavkem ministerstva zdravotnictví na plošné snížení pracovních úvazků, které by podle našeho názoru mohlo negativně ovlivnit zajištění odborných činností ústavu a plnění jeho úkolů v oblasti ochrany veřejného zdraví,“ uvedl Charvát. Podrobněji se nechce k situaci vyjadřovat, chce dát prostor pro jednání s vedením ústavu.

„Cílem ministerstva je, aby Státní zdravotní ústav fungoval co nejefektivněji a měl dostatek prostředků na své důležité odborné činnosti. Nechceme oslabit ochranu veřejného zdraví ani rušit žádné konkrétní laboratoře. Všechna opatření musí respektovat úkoly SZÚ, zachovat potřebné odborné činnosti a zajistit připravenost ústavu pro krizové situace. Jejich dopady proto musí být předem důkladně vyhodnoceny,“ uvedl ve vyjádření pro ČTK ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

MZd si podle Jaremy vyžádalo od SZÚ podrobné provozní a ekonomické podklady. „Analýza ukázala, že dosavadní fungování ústavu není z dlouhodobého hlediska udržitelné a vyžaduje kroky k zajištění jeho stability i udržitelného financování klíčových odborných agend,“ uvedl ve vyjádření, které ČTK zprostředkovalo tiskové oddělení MZd. „Na základě těchto zjištění předalo ministerstvo vedení SZÚ soubor opatření pro efektivnější hospodaření a racionalizaci činností v příštím roce,“ doplnil.

SZÚ poslední tři roky hospodaří ztrátově. Loni měl podle údajů na webu ústavu rozpočet téměř 560 milionů korun a schodek 33,5 milionu. Podle informací Deníku N kvůli nedostatku hrozilo omezení provozu důležitých laboratoří. MZd v říjnu v tiskové zprávě uvedlo, že letošní financování navýší o 57 milionů korun.

Ředitelka SZÚ Macková už loni v listopadu v rozhovoru s ČTK uvedla, že SZÚ je podfinancovaný a chybí peníze na některé důležité projekty i dostatečné ohodnocení odborníků. Po odeznění pandemie covidu-19 nedošlo k slibovanému posílení role ústavu, jako by se podle ředitelky stát vůbec nepoučil.

Ústav kvůli nedostatku financí není podle Mackové konkurenceschopný na trhu práce. Přestože zaměstnává 65 procent vysokoškoláků, jejich průměrný věk je 55 let a průměrný plat 43.000 korun hrubého. Lékaři, kteří tvoří významnou část zaměstnanců, mají průměrný plat v jiných zdravotnických zařízeních přes 120.000 korun.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.