Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
Že nechtějí plýtvat jídlem, si letos v září řekli na základní škole v brněnských Husovicích. Nesnězené polévky z tamní školní jídelny tak končí na stolech dalších strávníků – tentokrát těch z dětského domova v Zábrdovicích.
„Spolupráce se školou je výborná, komunikace funguje. Pro nás to fakticky znamená jít denně v danou dobu brzy odpoledne do školy, vyzvednout jednu až dvě zhruba pětilitrové nádoby polévky a donést je do klubu pro děti, které je sní. Děti jsou za ně rády,“ popsala vedoucí sociálních služeb Blanka Prokopová.
Kolik jídla se nakonec jejím svěřencům dostane na talíř, jde většinou předem odhadnout podle jídelníčku jídelny. Nejčastěji se darují ty pokrmy, o které žáci nemají při přídavcích zájem. „Pro nás je potěšením, když jídlo s chutí snědí naši žáci na přídavcích. Je jasné, že po svíčkové nebo rajské jsou hrnce úplně prázdné. Zato například rybí polévka zbyde bohužel pokaždé a my víme, že si na ní pochutnají lidé, kteří jsou za ni vděčni,“ popisuje vedoucí školní jídelny První jazykové základní škole (PJZŠ) Horáčkova Andrea Kliková.
Jednou z organizací, které nerady plýtvají a do projektu se letos v září zapojily, je i školka v Tvrdonicích. Podle jejího vedení tak učí děti ekologii. „V naší mateřské škole dlouhodobě vedeme děti k tomu, aby si vážily jídla a zbytečně jím neplýtvaly. Děti si samy připravují svačiny, zbytky ze školní jídelny putují ke slepičkám na zahradě a zbylé pečivo sušíme pro koně. Přirozeně jsme proto přemýšleli i o tom, jak smysluplně využít uvařené hotové jídlo,“ popisuje tamní ředitelka Veronika Heklová.
Nevydané jídlo ze školní kuchyně tak putuje nízkopříjmovým seniorům z blízkého okolí. Průběh spolupráce si pochvaluje i azylový dům pro matky s dětmi na Praze 10. S projektem Zachraň oběd začal spolupracovat v květnu letošního roku.
„Příjemci zachráněných obědů jsou matky samoživitelky a jejich děti, které bydlí v azylovém domě. Ty se zpravidla nacházejí ve finanční nouzi, proto poskytnutí byť i jednoho teplého oběda pro rodinu je pro ně zásadní. Pochvalují si velikost porcí, možnost umožnit dětem teplé jídlo i rozmanitost jídel,“ upozorňuje na reakce samotných matek s dětmi vedoucí domu Lada Kellnerová.
Podle manažerky projektu Zachraň oběd Johany Kuličové mají školy často obavy z časové a organizační náročnosti. „Ty však po zahájení spolupráce opadají, což potvrzují i výsledky našeho nedávného průzkumu, který proběhl mezi zapojenými subjekty. Většina z nich vnímá účast v projektu jako organizačně a časově nenáročnou,“ dodala Kuličová. Celý proces darování výrazně usnadňuje speciálně vyvinutá mobilní aplikace.
V Česku projekt funguje od roku 2022, mezi dárci tehdy bylo pouze pár restaurací. Pilotní testování projektu na školách začalo v roce 2024 na pražské PJZŠ Horáčkova, ze které obědy putovaly do blízkého azylového domu. Od té doby se síť rozrůstá. Po čtyřech letech fungování projekt vytvořil přes 40 propojení mezi dárci a příjemci. Zhruba polovina jich je v Praze.
