„Půjdeš do pekla.“ Tuhle větu slýchal Sinan ve škole stále častěji, uvedla v pondělí německá veřejnoprávní televize ZDF v reportáži pořadu Heute-journal. Jméno mu reportérky změnily, místo bydliště neuvádějí. Je mu čtrnáct let, narodil se v Německu a je alávita.
Alávité jsou menšinovým proudem v islámu, který v sobě kombinuje i prvky zoroastrismu a hlásí se více také k židovským a křesťanským kořenům islámu. Jeho vyznavači nemají mešity, nepostí se během ramadánu, mohou pít alkohol a ženy v této komunitě zpravidla nenosí šátek. Nemají také tak striktní pravidla pro modlitbu.
Sinanovi bylo deset let, když ho muslimští spolužáci začali šikanovat za to, že se v ramadánu nepostí a jí vepřové. Nadávky se stupňovaly na školním dvoře i cestou domů.
„Byl jsem šikanovaný a v tu chvíli jsem se cítil bezmocný a sám, protože jsem si myslel, že se na to stejně nikdo nedívá. Pak to zašlo tak daleko, že jsem už nechtěl žít. Nedokázal jsem to už ovládat,“ řekl Sinan.
Matka mluvila s učiteli i s rodinami muslimských dětí. Nic se nezměnilo. Škola ani rodiče spolužáků výhrůžky nebrali vážně. „Nechtěli se do toho míchat,“ citovaly autorky matku. Po dvou letech syna nechala přestoupit na soukromou školu.
Není to okrajový jev
„Že by šlo o ojedinělý případ, to rozhodně ne. Skutečný počet je mnohem vyšší, protože mnoho lidí o tom ze studu vůbec nemluví. A jsou tak zoufalí, že mají sebevražedné myšlenky. To považuji za opravdu strašné,“ řekla matka v televizi. Sinan je podle ní po změně školy zase o něco veselejší.
Berlínský senát, tedy zemská vláda, nechal na přelomu let 2025 a 2026 udělat reprezentativní šetření nazvané Berlínský barometr konfliktů a násilí. Zúčastnilo se ho více než 14 tisíc žáků a přes 2500 učitelů a dalších pedagogů.
Jedenáct procent žáků devátých a dvanáctých tříd uvedlo, že na jejich škole někdo tlačí na spolužáky, aby dodržovali náboženská pravidla, třeba v oblékání, jídle nebo modlitbě. Na školách s větším počtem dětí migrantů to bylo 19 procent.
Náboženská pravidla nad zákonem
Zároveň podle šetření 41 procent muslimských deváťáků zastává názor, že náboženská pravidla mají mít přednost před školními, mezi křesťany je to 33 procent a mezi žáky bez vyznání 19 procent.
S výrokem, že pravidla jejich náboženství jsou důležitější než německé zákony, souhlasilo 49 procent muslimských žáků devátých a dvanáctých tříd, 18 procent křesťanů a dvě procenta žáků bez vyznání.
Mezi křesťanskými žáky, kteří dávají přednost náboženským pravidlům, je podle studie 59 procent s migračním původem (narodili se v cizině nebo s rodiči nemluví jen německy).
U osobněji položené otázky se skupiny rozcházejí mnohem víc. Že jsou pravidla jejich náboženství důležitější než německé zákony, si myslí 49 procent muslimů, 18 procent křesťanů a jen dvě procenta žáků bez vyznání.
Násilí s náboženským podtextem
Sedm procent žáků devátých a dvanáctých tříd zároveň uvedlo, že v tomto nebo minulém školním roce zažili od spolužáků násilí, při kterém šlo i o jejich náboženství. Mezi muslimskými žáky to bylo 16 procent, mezi židovskými 34 procent.
Berlínská senátorka pro školství Katharina Günther-Wünschová (CDU) v reportáži varovala před radikalizací v některých čtvrtích.
„Bohužel skutečně vidíme v určitých čtvrtích, i u nás v Berlíně, jistou radikalizaci v muslimské komunitě, také takzvanou retradicionalizaci. To znamená, že konzervativních muslimů zase přibývá, pravidla se vykládají mnohem přísněji a pak je samozřejmě vyvíjen tlak na liberální žákyně a žáky,“ uvedla.
Tento tlak podle ní nadprůměrně často vychází od muslimských žáků.
Konvertitce řekli, že zemře
Jak daleko může tlak zajít, ukazuje příběh Syřanky, kterou ZDF pojmenovalo Leila. Ve třinácti letech konvertovala ke křesťanství. Spolužáci ji začali vyčleňovat, urážet a vyhrožovat jí. Řetízek s křížkem si dlouho schovávala.
„Řekla jsem třeba, že jsme křesťané, a oni mi řekli: zemřeš! Pak jsem měla strach, jestli mě opravdu zabijí kvůli mému náboženství,“ řekla dívka v reportáži. Spolužáci jí prý vysvětlovali, že za odpadlictví od islámu je trest smrti.
Terčem výhrůžek se stala i její matka, protože konverzi dovolila. Jiní rodiče jí podle článku vyhrožovali slovy: „Půjdeš do pekla.“ Bojí se prý především toho, že právě v Německu znovu zažívá to, před čím utekla z vlasti.
Podobné případy zná podle ZDF z celého Německa Ali Ertan Toprak, čestný předseda Spolkové pracovní skupiny přistěhovaleckých svazů. Náboženskou šikanu ze strany muslimských žáků podle něj lidé často tabuizují z obavy, že je označí za islamofobní nebo pravicové.
Pravidla pro všechny
„Pro mě je důležité, abychom právě v přistěhovalecké společnosti uplatňovali demokratická pravidla na všechny. Nemůže se stát, že některé skupiny jsou slyšet a jiné ne, jen proto, že si člověk myslí, že bychom tím v Německu posílili islamofobii, nebo že bychom dodali argumenty stranám, jako je AfD, nebo pravicovým populistům,“ řekl Toprak v reportáži.
Že školy často váhají, potvrzuje i březnový rozhovor ZDF s pedagožkou Margit Steinovou, profesorkou obecné pedagogiky na univerzitě ve Vechtě. Se spolupracovníky se ptala učitelů, ředitelů a školních sociálních pracovníků na nábožensky motivované konflikty.
Třetina dotázaných o nich podle ní ve škole opravdu slyšela, například v souvislosti s půstem, oblékáním nebo sexuální výchovou. Čtvrtina je vnímala jako radikalizované. Šikana se podle ní objevuje i uvnitř muslimské komunity, třeba vůči žákyním, které nenosí šátek, nebo vůči těm, kdo se podle ostatních postí málo přísně.
„Učitelé jsou právě u těchto náboženských konfliktů velmi ustrašení a neradi se do toho míchají, když konflikt vychází od muslimského žáka, protože se, jak sami říkají, v islámu nevyznají. Ale o to vůbec nejde, co si žák myslí, že je špatné nebo správné. Jde o to, pedagogicky vždycky šikanu zastavit a chránit oběti, ať už z jakýchkoli důvodů,“ řekla Steinová.
V Česku data neexistují
Data o tom, zda se kvůli své víře stávají terčem šikany i žáci v Česku, ať už ze strany nevěřících spolužáků, nebo spolužáků jiných vyznání, dosud neexistují.
Podle šetření České školní inspekce z roku 2023 řešilo v předchozích třech letech alespoň jeden případ šikany 57 procent základních a 63 procent středních škol.
Motivy šikany ve školních lavicích se ale u nás ale dosud žádné šetření nezabývalo. Zjednodušeně lze nicméně říci, že důvodem může být jakákoli odlišnost od většinového kolektivu, a to včetně náboženství. Paradoxně tak může ve většinově ateistických českých třídách docházet k šikaně jakkoli věřících žáků.
Aktuálně.cz v minulosti popsalo například šikanu žáků původem z Ukrajiny.
