Kushner poprvé představil albánské projekty společnosti Affinity Partners před dvěma lety. Jedná se o obří luxusní turistické resorty s kapacitou až deset tisíc pokojů a s vilami, připomněla agentura Reuters.
Resorty mají vzniknout na neobydleném jadranském ostrově Sazan a také na stovkách hektarů chráněné krajinné oblasti Vjosa–Narta. Ta zahrnuje lagunu Narta a poloostrov Zvërnec s cennými mokřady, kde se nacházejí významná stanoviště plameňáků, tuleňů středomořských a mořských želv.
Architektonické vizualizace projektu zobrazují modernistické vícepodlažní budovy postavené v řadách podél laguny i na dunách, plážích a výběžcích pevniny. Součástí projektu má být i obchodní centrum, bazény, výletní lodě a trajekty.
Albánský premiér Edi Rama projekt vítá. Albánie nyní prochází obřím turistickým boomem a loni ji navštívilo kolem 12,5 milionu turistů – ze střední Evropy to bylo kolem 900 tisíc, uvedl albánský statistický úřad INSTAT.
Její obliba roste i u českých návštěvníků – v roce 2024 zemi navštívilo kolem 60 tisíc Čechů a očekává se, že jejich počet bude dále růst.
Oba projekty realizuje společnost Sazan Real Estate Development LLC. Ta pro list New York Times uvedla, že plán představuje „příležitost vytvořit destinaci světové úrovně a uskutečnit jednu z největších soukromých investic v historii regionu“ a že součástí přístupu společnosti je také „odpovědná správa životního prostředí“.
Místní proti plánům protestují
S tím však část veřejnosti nesouhlasí. Projekt dlouhodobě znepokojuje ochránce přírody. Kontroverzní jsou rovněž změny z roku 2024, které výstavbě otevřely cestu.
Albánský parlament tehdy udělil komisi vedené premiérem Edim Ramou pravomoc schvalovat velké turistické projekty v chráněných územích. Zákon byl ovšem přijat pouhé tři dny poté, co Kushner oznámil své developerské plány, píše New York Times.
Albánská vláda posléze koncem prosince 2024 dala zelenou i plánům na ostrově Sazan. Projekt v oblasti laguny Narta však dosud schválen nebyl, uvádí list.
Albánský speciální protikorupční úřad SPAK pak 1. června potvrdil, že zahájil vyšetřování kontroverzních změn chráněného statusu území a převodů vlastnických práv k pozemkům, které turistické výstavbě otevřely cestu, napsal server Politico.
Ostnaté dráty, střety a demonstrace
Ochránci přírody v dubnu upozornili na údajné stopy po těžkých strojích, které podle nich svědčily o zahájení stavebních prací. V květnu pak developeři vztyčili v lokalitě Zvërnec vysoké ploty zakončené ostnatým drátem, které znemožnily místním obyvatelům i turistům přístup na pláž.
Následně se na místě shromáždilo několik stovek lidí, kteří se střetli se soukromou ostrahou. Podle svědka agentury Reuters utrpělo několik osob zranění. V reakci na tento vývoj protesty zesílily. Tisíce lidí v posledních dnech demonstrovaly v Tiraně i v přímořských albánských městech.
V úterý večer se protestující shromáždili také před sídlem premiéra Ramy. Nesli například nafukovací plameňáky a transparenty s nápisy „Národ není na prodej“ nebo „Nechci Albánii jako Dubaj“, uvedla agentura Reuters. Podle médií se celá záležitost stává symbolem širší nespokojenosti s vládou.

„Nejatraktivnější destinace Středozemního moře“
Premiér Rama opakovaně označil projekty za příležitost rozšířit rychle rostoucí turistický sektor země a přilákat zahraniční investory. V úterý na sociálních sítích uvedl, že projekty představují „ambici vytvořit nejatraktivnější destinaci na této straně Středozemního moře“.
„Je velmi důležité, abychom zůstali vstřícní, spravedliví a za žádných okolností nezískali pověst země, kde jsou investoři vítáni s nepřátelstvím,“ uvedl také v prohlášení poskytnutém agentuře Reuters. Odmítl rovněž tvrzení kritiků, že albánská vláda poskytla Kushnerovi výhodné podmínky s cílem zavděčit se Trumpovi.
Účastníky protestů premiér označil za „dobře míněné“, avšak „špatně informované“ o možných dopadech projektu na životní prostředí.
Pokračující protesty také označil za součást „hybridní války“, kterou podle něj vyvolává závist vůči rychle rostoucímu albánskému turistickému sektoru. Tvrdí, že země je „pod útokem velmi silné konkurence z oblasti Středomoří“. Tím naráží na Řecko, které je obviňováno z podněcování nepokojů, píše BBC.
Kushner v roce 2024 oznámil také plán přestavby bývalého armádního velitelství v Bělehradě na hotel Trump International. Budova, která je dodnes poškozena bombardováním z dob války v Jugoslávii, byla přitom srbskou kulturní památkou. Od tohoto projektu Kushnerova firma podle Reuters loni ustoupila po vlně protestů a následném vyšetřování.
Kdo je Jared Kushner
Jared Kushner – manžel Ivanky Trumpové a Trumpův zeť, poradce a zvláštní vyslanec – stojí mimo jiné i v čele investiční společnosti Affinity Partners, financované především prostředky ze Saúdské Arábie. Společnost kromě jiného spravuje realitní portfolio v hodnotě několika miliard dolarů.









