Brno – Současné horké a dlouhodobě suché počasí v Evropě negativně dopadá na ceny elektřiny. Kvůli počasí klesá množství dostupných levnějších zdrojů, naopak kvůli klimatizování roste spotřeba, kterou jen částečně tlumí prázdninový režim některých velkých podniků. Dnes už přes den spotová cena ani neklesla navzdory slunečnému dnu na nulu, jak bývalo běžné, ale minimální cena činila 80 eur (cca 1936 Kč) za jednu megawatthodinu. Večer cena elektřiny v těchto dnech prudce roste, i nad 400 eur (cca 9680 Kč). Vyplývá to z informací, které ČTK poskytla společnost Amper Meteo a které prezentuje také na síti X.

Solární elektrárny, které v tomto počasí jedou naplno, jsou také limitované. Horké počasí pro ně není ideální. „Účinnost je nižší o deset až 15 procent proti optimálním chladným podmínkám,“ uvedla společnost. Na vodní elektrárny dopadá rekordní sucho, které trápí značnou část Evropy. Například v Česku se za první polovinu roku vyrobilo meziročně o 37 procent energie méně a zlepšení nepřichází.

„V současné době trápí problémy s vodou také jaderné elektrárny. Jednou z nich je elektrárna v Maďarsku, která musela výrazně snížit svůj výkon,“ uvedla společnost. Podle zpráv z Maďarska se předpokládá, že někdy v týdnu bude muset být odstavena úplně. Nízká hladina Dunaje částečně omezuje také výrobu z jádra v Rumunsku. Tato situace se negativně odráží na spotových cenách při večerních a nočních špičkách. Společnost zmiňuje i slabý vítr, kvůli němuž méně vyrábějí větrné elektrárny.

Situace sice není kritická, protože dotčené země mají možnost dovážet elektřinu odjinud včetně Česka, nicméně cena šla proti loňsku podstatně nahoru. „V Česku byla v červenci meziročně vyšší o třetinu. Medián vycházel na 124 eur na megawatthodinu. Loni se cena pohybovala nejčastěji mezi 50 a 100 eury, letos je to 100 až 150 eur. Kromě vlivu počasí je negativním faktorem například i krize okolo Íránu,“ uvedla společnost.

Horké léto ještě nekončí, ale zatím se Evropě vyhýbají výraznější síťové výpadky. Podle společnosti ale lze očekávat odstavování dalších jaderných zdrojů, přičemž neexistuje garance, kdy se dostanou zpět do provozu. Nelze totiž odhadnout, kdy se řeky dostanou zpět na své běžné hladiny. „Chlazení jaderných elektráren tedy nyní zůstává rizikem číslo jedna pro evropskou elektroenergetiku. Český systém chladicích věží se velmi osvědčuje a českému jádru výpadky z tohoto důvodu nehrozí. Vyšší ceny elektřiny však mohou brzy významněji dopadnout i na Česko vlivem situace v celé kontinentální Evropě. Francouzské i maďarské odstávky mohou český trh ovlivnit. Oba trhy zásadně vstupují do cenotvorby dvou pro Česko nejdůležitějších tras přeshraničního obchodu s elektřinou, tedy do trasy německé a balkánské,“ popsal situaci Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper, jejíž je Amper Meteo součástí.

 

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.