Aktual.: 20.08.2026 10:25
Praha – Ceny energií na trhu ve zbytku roku podle analytiků nejspíš porostou. Rizikem je především plyn, jehož cenu negativně ovlivňují pomalé doplňování zásobníků v Evropě a nejistý vývoj na Blízkém východě. Skokového zdražování se ovšem domácnosti obávat nemusí, dodavatelé budou postupně zvyšovat ceny zejména u fixací. Pro dlouhodobější vývoj cen bude klíčová zima. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
Základním scénářem pro vývoj na trhu s energiemi ve zbytku letošního a na začátku příštího roku je podle analytika XTB Jiřího Tylečka růst cen elektřiny i plynu. „Velkoobchodní ceny plynu i elektřiny jsou výrazně výše než před rokem a Evropa vstupuje do podzimu s nízkými zásobami plynu, omezenou výrobou některých elektráren a nejistotou kolem dodávek LNG přes Hormuzský průliv,“ vysvětlil Tyleček.
Spoluzakladatel společnosti Electree Lubomír Káňa předpokládá na trhu do konce roku období spíše vyšších a hlavně výrazně volatilnějších cen energií. Největším rizikem je podle něj vývoj na trhu s plynem. „Evropa vstupuje do druhé poloviny roku s podprůměrně naplněnými zásobníky a současně je výrazně závislá na globálním trhu LNG,“ řekl Káňa. Současné ceny kolem 60 eur (1450 Kč) za megawatthodinu (MWh) tak podle něj obsahují poměrně významnou geopolitickou prémii.
Ceny plynu navíc podle Káni ovlivní i ceny elektřiny. Tu totiž v dražších hodinách stále významně určuje právě výroba z plynu. „Přidává se cena emisní povolenky a stále větší vliv počasí – výroba z větru, fotovoltaiky, vody i dostupnost francouzských jaderných elektráren,“ dodal Káňa.
Skokové zdražení ale analytici neočekávají. „Dodavatelé nakupují energie postupně a velká část zákazníků má ceny fixované. Navíc nárůst burzovních cen není extrémní. Obrat na velkoobchodním trhu se však začne promítat do nových nabídek,“ řekl Tyleček. Citelnější růst očekává u plynu, u něhož by celkový účet mohl vyrůst v případě středového scénáře až mezi deseti a 20 procenty.
Rovněž podle analytika Bidli Petra Špirita odběratelé mohou očekávat větší stabilitu na trhu než v minulosti, nikoli však návrat k levným energiím. „Konečné ceny pro spotřebitele budou záviset nejen na vývoji burzovních cen plynu a elektřiny, ale také na regulovaných poplatcích, distribučních nákladech a obchodní politice dodavatelů. Firmy budou nadále sledovat především předvídatelnost cen, protože stabilní energetické náklady jsou zásadní pro investice a konkurenceschopnost průmyslu,“ popsal situaci.
Největším rizikem na energetickém trhu podle něj zůstává geopolitika. „Komu končí fixace, měl by ji řešit teď a dívat se dál než na jeden rok,“ dodal Špirit.
Pro dlouhodobější vývoj bude podle hlavního ekonoma Greenbuddies Tomáše Krejčího rozhodující nadcházející zima. „Evropská poptávka zůstane na loňské úrovni jen, bude-li zima o dva stupně teplejší než průměr. To se za posledních 25 let stalo dvakrát. Silné El Niño, které americká NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) v polovině srpna potvrdila, přitom typicky přináší chladnější první čtvrtletí,“ uvedl Krejčí.
Ceny evropských referenčních smluv na nákup plynu po začátku války na Blízkém východě stouply o desítky procent. Konflikt začal poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán. Plyn navíc v Evropě funguje jako tzv. závěrný zdroj při výrobě elektřiny. Spolu s růstem ceny plynu tak postupně zdražovala na trhu i elektřina. I přes současné zklidnění situace na Blízkém východě zůstávají ceny energií na trhu vyšší než před konfliktem.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}