Analytici: Zlevňování paliv skončilo, v příštích dnech budou ceny stagnovat

Ceny pohonných hmot začaly letos rychle růst poté, co zdražila ropa na světových trzích, když Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země a americké základny v nich. Cena benzinu v Česku tehdy vyskočila během jednoho měsíce ze zhruba 33,6 koruny na 41,6 koruny za litr a cena nafty z 33 na 48,3 koruny. Poté ceny kolísaly.

Nejlevnější benzin nyní v Česku natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 41,01 koruny. Nafta je nejlevnější v Pardubickém kraji, litr tam prodávají průměrně za 43,68 koruny. Naopak nejdražší paliva nadále nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 42,26 koruny a litr nafty 44,77 koruny.

Trh pohonných hmot podle analytika Purple Trading Petra Lajska začal v minulých dnech reflektovat propad na ropném trhu, kde cena ropy Brent klesla od druhé půlky července do začátku srpna ze 100 až na 80 dolarů za barel. „Trh výrazně reagoval na diplomatický posun kolem Íránu a Hormuzského průlivu, který během minulého týdne zmírnil obavy z dlouhodobého omezení dodávek ropy,“ uvedl Lajsek.

Zároveň ale upozornil, že situace se v posledních dnech opět komplikuje. „Írán stupňuje své požadavky a provoz v Hormuzském průlivu je výrazně omezený, takže trh znovu započítává určitou rizikovou prémii,“ řekl. Brent se tak po propadu k 78 dolarům vrátil směrem k 90 dolarům a podle Lajska nelze vyloučit ani další růst. „Pád cen pohonných hmot tak může mít velmi krátké trvání,“ podotkl.

V následujících dnech zatím analytici očekávají stagnaci cen na současných úrovních. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka vývoj na trhu z posledních dnů prakticky uzavřel prostor pro další zlevnění paliv. „V případě nových výpadků dodávek by pohonné hmoty opět zdražovaly, přičemž nafta si vůči benzinu i nadále udrží vyšší cenovou hladinu,“ podotkl Tyleček. Nevyloučil ani možnost mírného růstu cen.

Pro dlouhodobější vývoj cen paliv budou podle analytiků klíčové dvě věci – situace na Blízkém východě a útoky na rafinérie v Rusku. „Pokud se podaří obnovit stabilnější provoz v Hormuzském průlivu a nedojde k další eskalaci konfliktu, ropa má prostor k další korekci. V takovém případě by se zlevňování mělo postupně přenést i na české čerpací stanice. Pokud se naopak geopolitická situace znovu výrazně zhorší a Brent se vrátí ke 100 dolarům nebo výše, současná korekce cen pohonných hmot se může výrazně zpomalit nebo úplně zastavit,“ dodal Lajsek.

V evropském srovnání cen paliv je Česko v té levnější polovině. V případě nafty je podle dat Evropské komise sedmé nejlevnější ze zemí EU, v první polovině července přitom bylo druhé. „Nejnižší ceny nafty mají momentálně řidiči na Maltě, ve Švédsku a v Bulharsku,“ uvedl Tyleček. V případě cen benzinu je Česko také 12. nejlevnější. Nejlevněji lze benzin natankovat ve Švédsku, na Maltě a v Bulharsku. Naopak nejvíce řidiči zaplatí v Dánsku a Nizozemsku. Ze sousedních zemí je podle Tylečka o něco levnější benzin na Slovensku i v Polsku, naopak naftu řidiči natankují levněji v Česku.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 12. srpnu 2026 (v Kč/l):

Zdroj: CCS

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}