Aktual.: 6.10.2026 17:23
Praha – Místo bydliště má podle analýzy organizace Ministr zdraví zásadní vliv na zdraví obyvatel. Rozdíly mezi kraji jsou značné například v pracovních neschopnostech, roli hraje velikost města i příroda. Lidé ohrožení sociálním vyloučením žijí průměrně o deset let méně, informoval dnes think tank na síti X. Muži se loni podle dat Českého statistického úřadu dožívali průměrně 77,5 roku, ženy 83,2 roku.
V roce 2024 bylo podle analýzy 578 obcí se sociálně vyloučenými lokalitami, v nichž žilo 95.000 až 115.000 obyvatel. Nejčastěji byly v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. „Lidé z těchto oblastí narážejí i na zásadní bariéry v přístupu ke zdravotní péči,“ uvedla organizace. Až 62 procent z nich mělo v posledním roce problém dostat se k lékaři. Z nich více než čtvrtina z finančních důvodů a více než 30 procent se setkalo s přímým odmítnutím či neochotou při pokusu o registraci.
„Pokud má být zdravotní péče i prevence skutečně spravedlivá a dostupná, je nutné cíleně investovat do regionů, kde se kumulují zdravotní i socioekonomické problémy. To zahrnuje nejen posílení zdravotnické infrastruktury a podporu zdravotně-sociálních asistentů, ale také vytváření kvalitního veřejného prostoru, ochranu životního prostředí a rozvoj pracovních příležitostí,“ uvedla ředitelka organizace Ministr zdraví Martina Bulánková.
Nejvíce rizik pro zdraví svých obyvatel nesou podle organizace strukturálně postižené regiony, zejména Ústecký a Karlovarský kraj. Je v nich horší dostupnost lékařské péče, vyšší nemocnost i nezaměstnanost. Naopak výrazně příznivější pro zdraví lidí jsou díky rozvinuté infrastruktuře Praha a Jihomoravský kraj. Významným faktorem pro zdraví populace je čisté životní prostředí, což podle organizace ukazují výsledky Vysočiny či Libereckého kraje.
Průměrná délka pracovní neschopnosti v Moravskoslezském kraji je proti Praze téměř dvojnásobná. Pražané stonají podle analýzy 23,5 dne, obyvatelé Moravskoslezského kraje 40,6 dne. V Praze a Středočeském kraji jsou také zhruba desetkrát méně časté nemoci z povolání než v nejhorších Olomouckém a Plzeňském kraji, kde jich je přes 25 na 10.000 pracujících.
Mezi krajskými městy jsou rozdíly i v podílech zeleně na jejich ploše. Zatímco v lázeňských Karlových Varech dosahuje 87 procent, v Českých Budějovicích 53 procent. V Praze připadá na kilometr čtvereční 2817 osob, v Jihočeském kraji 65, což má dopady i na fyzickou dostupnost služeb a péče.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}