Archeologové odhalili první důkaz o historické existenci člověka se vzácnou genetickou poruchou, která způsobuje jednookost.

Starověké legendy z celého světa znají legendy o jednookých lidech. Zobrazovaly je středověké cestopisy, starověcí Řekové je označovali jako kyklopy, v Turecku to byl lidožravý Tepegöz, v Mongolsku zase Duwa Soqor, který měl být údajně legendárním předkem Čingischána.

Vědci sice v moderní době vědí o existenci nemoci jménem kyklopie (neboli alobární holoprosencefalie), ale až doposud jim chyběly důkazy, že by se tato porucha vyskytovala i v dávných časech. Je extrémně vzácná a děti, které jí trpí, většinou zemřou ještě před porodem. Teď ale archeologové v jižním Peru našli důkaz, že takoví lidé v minulosti byli.

Dva kojenci v jedné nádobě

Vědci našli na pohřebišti v Peru, které je spojené s kulturou Nazca, keramickou nádobu, v níž byla uložená těla dvou malých dětí, ještě kojenců. Obě kostry patřily dívkám, jedna z nich měla zvláštně deformovanou lebku – byla výjimečně drobná a hlavně neměla dva oční důlky, ale jen jeden uprostřed čela.

Archeologům se podařilo z třináct set let starých kostí získat i stopy genetického materiálu. Ty prozradily, že dívka měla navíc jednu kopii chromozomu 13, což je stav známý jako trizomie 13. Právě tato porucha byla zřejmě příčinou výše popsané deformace.

Na archeologickém nalezišti Jauranga ležela těla obou holčiček společně v jedné keramické urně, přičemž jedna ležela přímo nad druhou. Obě kostry byly v neporušeném stavu, což znamená, že při ukládání byly jejich kosti vložené v přirozených polohách, nikoli rozptýleně.

Děti sice byly pohřbené společně, genetická analýza ale odhalila, že z matčiny strany nebyly příbuzné. Zatímco jedna z nich byla zcela zdravá, druhá měla na těle rovnou několik závažných anomálií. Kromě jediného očního důlku uprostřed čela jí chyběly nosní kosti i nosní dírky a horní čelist se nerozdělila na dvě poloviny. Také otvory pro zrakové nervy byly srostlé. Abnormality se týkaly i jejích neobvykle zakřivených lopatek, a dokonce i dvě její páteřní kosti byly deformované.

Jak žila a zemřela

Vědci nevědí, jak k dítěti s tak výraznou deformací jeho komunita přistupovala. Způsob pohřbu ale naznačuje, že jako by bylo normální. Malé děti do šesti let věku se totiž pohřbívaly do podobných nádob, na tomto pohřbu tedy nebylo nic výjimečného. Nepodařilo se ani zjistit, jestli vady byly příčinou smrti dítěte.

Je možné, že se podobných dětí vyskytovalo víc a mohly tedy částečně přispět ke vzniku legend o kyklopech. Až doposud se vědci domnívali, že zdrojem těchto příběhů byly kosti pravěkých zvířat s lebkou, která vypadala jako jednooká – nejčastěji se spekuluje o vymřelých chobotnatcích jménem deinotherium.

Share.