Na začátku týdne se konal summit Evropského politického společenství (EPC) poprvé na Kavkaze – konkrétně v Arménii. Ta se s Evropskou unií v deklaraci zavázala mimo jiné k evropské orientaci. Podle experta Vincence Kopečka se však nyní přijetí této země do EU neočekává, jde spíše o mentální přiblížení. Tato kavkazská země je navíc energeticky závislá na Rusku, jehož vojáci mají na území Arménie stále dvě vojenské základny.

„Arménie si vybrala evropskou budoucnost, mír a rozhodla se zbavit ruského vlivu,“ prohlásil v pondělí na summitu Evropského politického společenství francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něho byla tato kavkazská země dlouho vnímána jako satelit Moskvy.

Arménie ale loni přijala zákon, kterým deklaruje svůj záměr usilovat o členství v Evropské unii. Když eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová zemi v březnu navštívila, prohlásila, že Arménie a EU si nikdy nebyly bližší.

„Mentální“ přiblížení EU

Podle politického geografa z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vincence Kopečka je však zatím předčasné přemýšlet nad tím, že se Arménie přiblížila vstupu do EU.

„Arménii se spíše nabízí možnost stát se významným partnerem EU v jejím východním sousedství a v horizontu několika let případně kandidátskou zemí EU, podobně jako je tomu u Ukrajiny, Moldavska, nebo zemí západního Balkánu. Ale samotné členství je s velkým otazníkem a ještě značně vzdálené,“ zmínil expert.

Jerevan se vstupu do EU přiblížil spíše mentálně, než že by začal naplňovat kodaňská kritéria pro vstup do EU, hodnotí. „Je to asi podobná fáze, do jaké se dostaly Ukrajina či Gruzie kolem roku 2014, tedy kdy podepsaly asociační dohody s EU,“ uvedl Kopeček.

Na území Arménie se navíc také stále nacházejí dvě ruské vojenské základny. „Jedná se sice jen o několik set nebo o nízké jednotky tisíců vojáků, které nepředstavují bezprostřední nebezpečí, ale i to je pochopitelně problém, neboť si lze těžko představit kandidátskou zemi EU s ruskými základnami na svém území,“ podotkl odborník.

Spolupráce a výhledové členství v Unii je však pro Arménii dle Kopečka optimální zahraničněpolitickou strategií – další alternativou je totiž „zůstat ruským vazalem“.

Napjaté vztahy s Moskvou

Rusko navštívil arménský premiér Nikol Pašinjan před měsícem – při této příležitosti šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi oznámil, že se nezúčastní moskevských oslav výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Pašinjan to vysvětlil začínající kampaní před červnovými parlamentními volbami.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová nyní odsoudila to, co označila za „vtahování Arménie na protiruskou oběžnou dráhu Evropské unie“ a za přizpůsobování se arménského vedení „agresivním euroatlantickým normám“, poznamenala agentura Reuters.

Vztahy Jerevanu s Moskvou se vyostřují od roku 2023, kdy Ázerbájdžán znovu ovládl Náhorní Karabach, přítomnosti ruských vojáků navzdory. Ruské oddíly byly rozmístěny v Karabachu jako mírové síly po arménské porážce v krátké válce s Ázerbájdžánem na podzim 2020.

Na počátku devadesátých let se tehdy Armény převážně obývaný Náhorní Karabach odtrhl za pomoci Jerevanu od Ázerbájdžánu a vyhlásil mezinárodně neuznanou Republiku Arcach. První válka o Náhorní Karabach skončila příměřím v roce 1994.

Ázerbájdžánu se podařilo získat velkou část Náhorního Karabachu zpět po druhé válce v roce 2020. Konflikt pokračoval v menší intenzitě i v následujících letech a po další úspěšné ofenzivě v roce 2023 vrátil Ázerbájdžán pod svou kontrolu celý region.

Arménie se v roce 2023 připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu, což Moskva odsoudila jako „nepřátelský krok“. Instituce vydala zatykač na Putina a obvinila ho z osobní odpovědnosti za únosy dětí z Ukrajiny. Arménie také v roce 2024 zmrazila svou účast v Organizaci kolektivní bezpečnosti vedené Moskvou.

Během měsíce po dubnové schůzce Pašinjana s Putinem ruské úřady omezily dovoz arménského koňaku a arménské minerální vody do Ruska. Podle médií šlo o odvetu za Pašinjanovu „drzost“, když v Putinově přítomnosti odmítl ruské varování před sbližováním s Evropskou unií a dovolil si hovořit o tom, že v Arménii – na rozdíl od Ruska – je internet naprosto svobodný.

Závislost na Rusku

Putin zároveň v dubnu prohlásil, že Moskva vnímá rozvoj arménsko-evropských vztahů s „naprostým klidem“. Jako neproveditelné ale označil to, aby byla Arménie zároveň členem Evropské unie a Eurasijského ekonomického svazu.

  • Euroasijská ekonomická unie sdružuje Bělorusko, Rusko, Kazachstán, Arménii a Kyrgyzstán.
  • Dohoda o vzniku unie, jejímž účelem je přispívat k užší integraci členských zemí, byla podepsána dne 29. května 2014 v Astaně prezidenty tří států – Ruska, Běloruska a Kazachstánu. V říjnu se připojila i Arménie.
  • Unie měla původně sjednotit několik postsovětských států, původně se mluvilo o Rusku, Bělorusku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.
  • Dohoda předpokládá postupné zřízení společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu i pracovních sil a společnou energetickou, průmyslovou, zemědělskou a dopravní politiku.

Zdroj: Wikipedia

Expert Kopeček poukázal na to, že Arménie je na Rusku nejvíce závislá v oblasti energetiky a zahraničního obchodu. Dodávky elektřiny do kavkazské země zatím z výrazné části zajišťuje Ruskem kontrolovaná jaderná elektrárna v Mecamoru, doplnil.

„Rusko také přímo či zprostředkovaně kontroluje významný podíl těžby barevných a vzácných kovů v Arménii, což je její klíčová exportní položka,“ upozornil dále Kopeček.

Uplatňování vlivu EU

Expert Kopeček se domnívá, že z těžby barevných a vzácných kovů v Arménii může těžit Evropská unie, „musí do ní ale investovat“.

„Stabilní a prosperující jižní Kavkaz je základem budoucnosti Arménie a Evropská unie bude i nadále podporovat regionální mírové a normalizační procesy a bude s vámi spolupracovat na společném budování této budoucnosti,“ prohlásil na summitu EPC předseda Evropské rady António Costa.

Obě strany se tento týden v Jerevanu shodly na společné deklaraci, ve které se hovoří mimo jiné o prohloubení vzájemných vztahů a evropské orientaci Arménie. EU podporuje reformy, které země provádí, a zdůraznila, že směřování této kavkazské země má být určeno jejími občany.

„Od podpisu Dohody o komplexním a posíleném partnerství (CEPA) z roku 2017 mezi EU a Arménií poskytla Unie ze svých fondů Jerevanu několik set milionů eur,“ zmínil Kopeček s tím, že finance však byly určeny na takzvané měkké projekty – například podporu občanské společnosti, ochrany životního prostředí či reformy školského systému.

„Jde zejména o to, aby se další unijní aktivity soustředily na energetickou a potravinovou bezpečnost,“ doplnil expert z Ostravské univerzity s odkazem na arménskou závislost na Rusku.

Gruzie coby kandidátská země

Další z kavkazských zemí, která se v minulosti vydala na cestu do Evropské unie, byla Gruzie. O členství požádala v březnu 2022, na konci roku 2023 jí byl dokonce udělen status kandidátské země.

Ovšem vládnoucí strana Gruzínský sen v uplynulém roce a půl tvrdě zakročila proti svým prozápadním oponentům, uvěznila opoziční osobnosti a zahájila proces úplného zákazu tří největších opozičních skupin.

Opozice a její příznivci vyšli do ulic po parlamentních volbách z předloňského října, které podle úředních výsledků vyhrál Gruzínský sen, ale opozice označila výsledek hlasování za nelegitimní kvůli údajnému falšování hlasů.

V listopadu 2024 pak gruzínský premiér Irakli Kobachidze oznámil, že jeho země do roku 2028 pozastaví přístupová jednání s Evropskou unií a zároveň odmítne všechny granty z unijního rozpočtu.

„Rétorika Gruzínského snu je silně protiunijní. Doplňují ji tvrzením, že je to EU, kdo Gruzii potřebuje, ale také kdo se musí reformovat proto, aby ji potřebovala i Gruzie,“ přiblížila současnou situaci v zemi doktorandka Dita Sutterová z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

„Na druhou stranu jsme mohli sledovat summit EPC v Arménii, ze kterého Kobachidze sdílel fotky, jak si třese rukou s Macronem, (šéfkou unijní diplomacie) Kajou Kallasovou a (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským, doprovázené komentáři o důležitosti Gruzie pro Evropu,“ dodala Sutterová.

„Historické nedorozumění a nespravedlnost“

Současnou gruzínskou vládu nedávno kritizoval exprezident Gruzie Michail Saakašvili – podle něj může nynější kabinet za to, že se summit EPC nekonal v Tbilisi, a výběr Jerevanu označil za „historické nedorozumění a nespravedlnost“.

Arménie se stala první kavkazskou zemí, která summit EPC od jeho založení v roce 2022 hostí, poznamenal server OC Media.

Saakašvili připomněl výrok zakladatele Gruzínského snu miliardáře Bidziny Ivanišviliho z roku 2013, v němž chválil arménskou zahraniční politiku a tvrdil, že Jerevan měl v té době vynikající vztahy jak s Ruskem, tak i USA a NATO.

„Gruzie se nyní ocitla v situaci, v níž se Arménie nacházela v roce 2013, zatímco Arménie postoupila tam, kde byla Gruzie před rokem 2012,“ poznamenal Saakašvili. V roce 2012 parlamentní volby ukončily devítiletou vládu jeho strany Sjednocené národní hnutí (UNM) a přivedly k moci Gruzínský sen.

Share.