„Budu poslem špatných zpráv,“ uvedla moderátorka Daniela Brzobohatá hned v počátku večera ve Stavovském divadle a společně s kolegou Sašou Michailidisem připomněla, že „ministerstvo dramaticky omezuje podporu literárním časopisům, akcím, knihovnám a vydávání knih.“
Vzápětí zaznělo i varování před nebezpečím krácení rozpočtu na vydávání knih. Ministerstvo kultury totiž zatím nevyhlásilo druhé kolo grantových řízení a vydavatelé i spisovatelé by tak mohli přijít až o 50 % prostředků, které byly na knihy vyčleněny loni. Proč je grantová podpora tak důležitá, dokládá i příběh loňského vítěze Magnesie Litery Miroslava Hlauča a jeho románu Letnice, který by bez grantu vůbec nevyšel.
Celkově se ceremoniál stejně jako nedávné Ceny Anděl neobešel bez politických apelů. Postupně došlo na Palestinu i na téma koncesionářských poplatků či potřebu nezávislosti médií. Scénářem se také vinula jedna společná linka, a to důraz na význam literatury pro vzdělanost jednotlivců a kulturnost národa. Předávání vavřínů bylo citlivě proloženo dvěma hudebními čísly Lenky Dusilové, zhudebněnou básní Panenka Maria: sádrové lepidlo a polskou písní Białe konie. Tradičně se děkovalo rodinám, nakladatelům, spolupracovníkům, ale také čtenářům.
Ženy ovládly většinu kategorií
Večer odstartoval žánrovými kategoriemi, tedy těmi, které v rámci Litery existují teprve od roku 2023. První Literu obdržela detektivka Jiřího Klečky Černý kos (Host), inspirovaná skutečnou událostí. Autor v ní líčí příběh unesených chlapců, kteří čelili zneužívání. Při převzetí ceny přiznal, že první dva roky příprav na vznik knihy, kdy přemýšlel, jak takové téma dobře uchopit, byly těžší než samotné psaní.
V kategorii Literu za fantastiku byly tentokrát nominovány tři ženy. Nakonec si ji odnesla Jela Abasová s knihou Tři čtvrtě na šílenství (Host). Svěřila se s obdivem k fantasy románu Pán prstenů a přiznala, že jako Slovence jí nejprve psaní v češtině příliš nešlo. Důstojnými konkurentkami jí byly Ludmila Svozilová s titulem Ante portas (Dobrovský/Fobos) a Jarmila Kašparová s knihou Palác šupinatých koček (Host).
Literu za humoristickou knihu předala Dagmar Havlová a sdělila, že příliš knih z tohoto žánru nepřečetla, snad jen Saturnina a Vejce a já od Betty MacDonaldové. Cenu si nakonec za knihu Podezřelý ticho (Albatros Media/Motto) odnesla opět žena, bývalá vrcholová atletka Zuzana Bergrová.
Erik Tabery, který předával Literu za nakladatelský čin, řekl, že ho mrzí, jak často se v poslední době útočí na kulturu nebo se zpochybňuje její důležitost, a dodal, že doufá „že se to tam nahoře změní a i oni se budou chovat kulturně“. Cenu získala Pavla Pečinková a nakladatelství 8mička za knihu Josef Čapek: Pracoval jsem mnoho.
Literu za debut roku si odnesla Marie Škrdlíková za soubor povídek Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje (NLN). „Píšu a tvořím s vírou, že tím dokážu něco změnit k lepšímu…Musím upozornit na to, že Česko ještě stále neuznalo Palestinu jako suverénní stát, a svými postoji tak přehlíží genocidu, kterou páchá Izrael…. Stojím za kulturou, stojím taky za Palestinou a za dodržováním mezinárodního práva.“ Na její slova reagovalo publikum potleskem a o pár minut později i autorka Jana Srncová, která si společně Klárou Kubíčkovou přišla převzít Literu za publicistiku, jež jim vynesla kniha Roztěkané (Host) o ženách potýkajících se s diagnózou ADHD. Srncová uvedla, že „bez tolerance a bez lidských práv se nedostaneme nikam“.
Litera za knihu pro děti a mládež převzala Kateřina Illnerová za knihu S láskou V. (Host) a nechala se slyšet, že je víc ilustrátorka než spisovatelka, takže se raději vyjadřuje kreslením než proslovy. V emocích pak kývla na sympaticky spontánní nabídku vřelého objetí od Daniely Brzobohaté, které odstartovalo vlnu těch následujících.
V hlavní roli srdce i moucha
Na území poezie byla podle poroty nejlepší sbírka Radovana Jursy, který je kardiochirurg a ve svém Konceptu transparence rozvíjí motiv srdce. I v tomto případě se znovu objímalo. Poté, co byly rozpaky rozptýleny, autor prozradil, že šlo o první knížku, kterou si také sám ilustroval.
V klíčové kategorii Litera za prózu se letos až na vrchol vyšplhala Dora Kaprálová a její Mariborská hypnóza (Větrné mlýny), která se objevila i v nominacích letošních Cen literární kritiky. „Asi se rozbzučím radostí,“ reagovala bezprostředně autorka v návaznosti na mouchu, která v její knize hraje důležitou roli. Následně rovněž požádala o objetí.
Dora Kaprálová ve své próze, v níž využila právě i pohled mouchy, neobvyklou optikou zachytila svůj tvůrčí pobyt ve slovinském městě, spojeném se spisovatelem Drago Jančarem. Postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené. Její až stroboskopicky rozostřená milostná novela brojí proti digitálním parazitům světa, uvažuje o smyslu psaní a je oslavou hypnózy zvané láska.
Nakladatelé do letošních cen Magnesia Litera přihlásili rekordních 631 knih, další si vyžádali porotci. Díky sponzorům byla spolu s cenami rozdělena částka 550 000 Kč, dosud to bylo nejvíce 400 000 Kč. Vítěz hlavní ceny Magnesia Litera – Kniha roku, tedy spisovatelka Dora Kaprálová, pojede na knižní veletrh do Frankfurtu nad Mohanem, jehož bude česká literatura letos čestným hostem.
