Babiš: Česko usiluje o přepravu ázerbájdžánského plynu a ropy přes Ukrajinu

Oba státníci spolu jednali před květnovým summitem Evropského politického společenství (EPC), kterého se oba zúčastnili. „Zeptal jsem se prezidenta Zelenského, zda by Ukrajina povolila tranzit ázerbájdžánské ropy a plynu přes své území. Odpověděl, že je to možné,“ řekl dnes Babiš novinářům.

Zelenskyj v květnu schůzku s Babišem označil za produktivní. „Existuje skutečný potenciál prohloubit naši spolupráci,“ napsal tehdy ukrajinský lídr na sociální síti X. Zelenskyj v příspěvku mimo jiné poděkoval Čechům za srdečnou podporu Ukrajiny.

Babiš dodal, že Praha musí splnit všechny dohody s Ázerbájdžánem ohledně dodávek plynu. Ázerbájdžán je v současné době jedním z největších dodavatelů ropy do České republiky, připomněl dnes premiér. Ázerbájdžán a Česko podle něj stojí o širší ekonomické vazby a jednají také o založení společných podniků.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček už v dubnu na návštěvě Ázerbájdžánu řekl, že Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu.

Dodávky by podle Havlíčka mohly začít mezi roky 2028 a 2029. Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Babiš krátce předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.

Babiš po květnové schůzce řekl, že se na setkání se Zelenským zajímal o energie, které jsou pro něj prioritou. „Slováci se na nás obrátili, abychom nějakým způsobem pomáhali s reverzním chodem ropovodu Družba, což by samozřejmě bylo technicky náročné a trvalo by to rok,“ řekl tehdy předseda české vlády.

Maďarsko a Slovensko jsou poslední země EU závislé na ruské ropě a plynu. Evropská unie se snaží dovoz ropy a zemního plynu z Ruska zcela ukončit do konce roku 2027, aby Moskvě nepomáhala s financováním války. Ruský rozpočet má největší příjmy právě z prodeje ropy a plynu. Rusko v únoru 2022 zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu.

Bilaterální jednání Babiše se Zelenským v Jerevanu bylo jejich první schůzkou od Babišova opětovného nástupu do čela české vlády loni v prosinci. S hlavou ukrajinského státu se předtím naposledy sešel v roce 2019 v Kyjevě, tedy ještě před zahájením plošné ruské invaze na Ukrajinu.

Prezidenti a premiéři zemí západního Balkánu a Evropské unie včetně Babiše se dnes sešli v černohorském přímořském letovisku Tivat k debatě o tom, jak urychlit přijímání nových členů v době snahy Ruska a Číny o rozšiřování vlivu v regionu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}