„Nikdo nám v NATO takovýhle výdaj neuzná.“ Uteklo jen něco málo přes 24 hodin od chvíle, kdy Andrej Babiš (ANO) překvapil v neděli republiku videem o nové armádní nemocnici v Praze, než mu český prezident a bývalý šéf vojenského výboru aliance Petr Pavel nastavil ostré zrcadlo.
„Nehledě k tomu, že teď se bavíme o nedostatku financování obrany, tedy reálných vojenských schopností. Máme-li našeho případného protivníka odradit, tak ho neodradí nemocnice, která bude stát za deset let,“ pokračoval Petr Pavel v kritice Babišova nápadu na pondělní konferenci televize CNN Prima News Money Money Money.
„Máme v České republice tři vojenské nemocnice. Ty nejenomže plně pokryjí potřeby naší armády, ale pokryjí i potřebu zajištění takzvaného host nation support neboli podpory hostitelského státu, kdybychom my jako Česká republika poskytovali veškerou logistickou podporu přesouvajícím se silám,“ vysvětluje Petr Pavel, jak – jeho pohledem – nesmyslný návrh na nový armádní špitál v Praze je.
„Rozhodli jsme se v těchto časech“
Ve videu, které se na sociálních sítích Andreje Babiše objevilo v neděli brzo ráno, premiér rozebírá několik témat. Když se v monologu dostane k bodu, kde opět tvrdí, že procentuální poměr obranných výdajů k hrubému domácímu produktu (HDP) pro něj není směrodatný – přestože před pár dny po boku generálního tajemníka NATO Marka Rutteho říkal něco jiného –, oznámí záměr nové vojenské supernemocnice.
„My procenta budeme navyšovat. V těchto časech jsme se rozhodli, že ta pražská nemocnice bude vojenská. Jak to dělají v Izraeli – tři patra pod zemí, když se něco děje, tak se to promění na krizový štáb,“ představil Babiš ve videu svou vizi. Kromě židovského státu se prý inspiroval také v Turecku či na Slovensku, kde se podle českého premiéra staví „několik“ vojenských nemocnic.
Ministr Zůna o sporu s Petrem Pavlem a armádou:
Po prvotních potížích, kdy slovenské úřady upozornily na netransparentní tendr, se skutečně rozjíždí stavba špitálu v Prešově. Daleko komplikovanější je pak projekt civilně-vojenské Národní univerzitní nemocnice v bratislavských Vajnorech, který se několikrát přesunoval a mluví se o něm už od konce 80. let minulého století.
S velkou pravděpodobností je tak zatím vojenská supernemocnice v pražských Letňanech zhruba stejná utopie jako Babišův stále neexistující stadion pro rychlobruslaře. Což nejlépe dokresluje „reakce“ ministerstva obrany. Nikdo z jeho úředníků totiž nechtěl dát reportérovi deníku Aktuálně.cz v pondělí jakékoliv vyjádření.
I slova ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) po pondělním jednání vlády potvrzují, že Babiš s ním svou vizi příliš neprobíral a zřejmě ji také slyšel poprvé až z videa. „Zdravotnické kapacity potřebujeme,“ tvrdí Zůna. A dodává: „My už se připravujeme, jakým způsobem bychom to uchopili, začneme na tom okamžitě pracovat.“
Ostatně sám premiér část svého videa o nové nemocnici také zakončil poměrně výmluvně: „Nechci to rozvádět.“
Těchonín po nás chtěli, Prahu ne
Insideři se navíc shodují v tom, že další nemocnice by mohla být pro českou armádu velkou zátěží. Kromě zařízení v Praze, v Brně a v Olomouci má totiž ještě velké zdravotnické centrum v Těchoníně v Orlických horách. A s ním si už několik let neví rady, protože jej nedokáže plnohodnotně využít.
Odbor biologické ochrany, jak se specializovaná infekční nemocnice jmenuje, stál více než 2,9 miliardy korun. Vznikl jako reakce na teroristické útoky v USA v září 2001, kdy se zvýšila hrozba biologických zbraní či zavlečení vzácných onemocnění do Evropy.
Posílení biologické ochrany – a výstavba specializovaného zařízení – bylo jedním z úkolů, které Česká republika dostala na summitu NATO v Praze roku 2002. Teď ale žádný takový požadavek, který by opodstatnil stavbu velké nemocnice v Letňanech, ozbrojené síly nemají.
Podle aktuálně platných plánů Capability Targets 2025 musí česká armáda posílit pozemní síly, nabrat tisícovky nových vojáků, postavit další středně těžkou brigádu, vybudovat silnější logistiku, protivzdušnou obranu a moderní ženijní prapor. Je proto stále zřejmější, že nápad na další vojenskou nemocnici v Praze představuje pouze jeden z uvažovaných nástrojů současné vlády, jak zvýšit skomírající obranné výdaje.
Přestože Petr Pavel má jasno v tom, že NATO výdaje na nový armádní špitál neuzná, ministr Jaromír Zůna s ním nesouhlasí: „Nic nebrání tomu, aby to započítáváno bylo, je to přímý vojenský výdaj.“
Už tak má ovšem Praha s bruselskou centrálou aliance mnohaletý nesoulad v tom, že jí do obranných výdajů nezapočítává zdaleka všechno, co si do tabulky napíše. Dle metodiky NATO tak Česká republika dávala do své obrany v roce 2024 přesně 2,07 procenta HDP, o rok dřív 1,31 procenta. Loni to podle předběžných odhadů mělo být 2,01 procenta, jak vyplývá z výročního reportu generálního tajemníka aliance.
