Bavorští poslanci podpořili sudetský sjezd, odmítli výzvu ke zrušení dekretů

Sudetoněmecký sjezd začne v pátek a potrvá do pondělí, v Česku bude poprvé. Do Brna sudetské Němce pozvala iniciativa Meeting Brno, která organizuje stejnojmenný festival. Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. Česká Poslanecká sněmovna se hlasy vládních stran ANO, SPD a Motoristů minulý týden postavila proti konání sjezdu v Česku.

Většina sudetských Němců po válce našla útočiště právě v Bavorsku. Od roku 1954 jsou považováni vedle Švábů, Franků a Starobavorů za jeden z kmenů Bavorska. Bavorský premiér je tradičně patronem sudetských Němců a pravidelně se účastní jejich sjezdů. Současný předseda bavorské vlády a předseda Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder přijede i do Brna. Bavorská státní kancelář dnes ČTK sdělila, že se jako již tradičně Söder zúčastní nedělního hlavního dne sjezdu. Do moravské metropole dorazí také spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt, který v sobotu pronese projev u památníku odsunu v Pohořelicích a následně navštíví brněnské výstaviště, či předseda Svazu vyhnanců (BdV) Stephan Mayer (oba CSU).

Bavorští poslanci dnes debatovali o čtyřech návrzích rezolucí, které předložila pětice stran zastoupená v bavorském zemském sněmu. Schválili nakonec jednomyslně tři texty, a to ty navržené vládními stranami Křesťansko-sociální unie (CSU) a Svobodní voliči (FW), sociální demokracií (SPD) a stranou Zelených.

V rezoluci předložené bavorskému sněmu CSU a FW se o sjezdu v Brně píše jako o „historicky významné události“. „Bavorsko se hlásí k signálu smíření a bavorsko-českému partnerství,“ stojí v textu. Pozvání, které učinila iniciativa Meeting Brno, bylo podle schválené rezoluce „odvážným signálem“ ke smíření a vyrovnání se s minulostí. Velké části české společnosti si podle textu přejí pokračovat ve smiřování a v dobrých česko-německých vztazích. „Opačné snahy vynikající německo-české vztahy do budoucna neovlivní,“ dodává.

V doprovodné tiskové zprávě předseda frakce CSU Klaus Holetschek uvedl, že sjezd v Brně je jedním z nejnadějnějších momentů německo-českého porozumění za desítky let. „Jsou to radikální síly v české Poslanecké sněmovně, které chtějí procesu smíření zabránit, zatímco česká občanská společnost podává sudetským Němcům ruku,“ uvedl Holetschek.

Rezoluce předložená bavorskou sociální demokracií (SPD) rovněž označuje nadcházející sjezd za „historický krok k porozumění mezi Bavorskem a Českem“. Oceňuje práci SdL a iniciativy Meeting Brno. Německo podle schváleného textu „nese těžkou historickou vinu na zločinech nacistické diktatury, která rozpoutala druhou světovou válku“. Teror, pronásledování a vraždění po rozbití Československa v roce 1938 způsobilo podle textu „bezedné utrpění“. „Utrpení spojené s útěkem a vyhnáním Němců z jejich staleté vlasti zároveň zůstává částí evropských dějin paměti,“ dodává text. V rezoluci předložené stranou Zelených se píše o sjezdu jako o signálu „rostoucího německo-českého porozumění a silné evropské soudržnosti“.

Předseda frakce sociální demokracie Markus Rinderspacher v debatě uvedl, že na počátku stály „nepochopitelné zločiny nacistické diktatury“, dodal ale, že i sudetští Němci byli zbaveni práv, vyhnáni a poníženi. „Vyhnání zůstává bezprávím, i když mu předcházelo jiné bezpráví,“ dodal. Ocenil smíření s Čechy, kritizoval ale některé české politiky, kteří podle něj „aktivovali obraz nepřítele“, který ničí vzájemnou důvěru. Poslanec Svobodných voličů Bernhard Pohl kritizoval českého premiéra Andreje Babiše, který podle něj nejprve předákovi sudetských Němců Berndovi Posseltovi slíbil, že sjezd bude v Česku vítán, potom ale obrátil.

Rezoluce navržená stranou AfD, která nakonec nebyla schválena, vítá konání sjezdu sudetských Němců v Brně a označuje ho za „důležitý signál smíření a porozumění mezi národy“. „Česko musí jako člen Evropské unie takové akce podporovat a konečně zrušit Benešovy dekrety, které jsou v rozporu s mezinárodním právem,“ dodával návrh AfD, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Člen AfD Daniel Halemba v debatě označil takzvané Benešovy dekrety za „zločinné“. „Pokud opravdu chceme smíření, tak k němu patří to, že tyhle zločinné Benešovy dekrety budou zrušeny,“ uvedl. Josef Zellmeier z CSU v reakci na Halembův projev připomněl, že AfD sedí v Evropském parlamentu ve stejné frakci jako česká Svoboda a přímá demokracie (SPD), která je hlavním odpůrcem sjezdu v Brně. Jejího předsedu Tomia Okamuru označil Zellemeier za „hlavního štváče v Česku“.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}