Bezpečnostní rada jednala za účasti prezidenta o armádní koncepci

Babiš se v úvodu předávání ocenění omlouval za mírné zpoždění. „Od rána zasedala Bezpečnostní rada státu a těch věcí, které máme k řešení teď před summitem v Ankaře a z hlediska koncepce naší armády, tak jsme to ještě ani nedokončili,“ uvedl. V souvislosti s červencovým summitem NATO se vláda s prezidentem přou o to, kdo bude tvořit českou delegaci. Kabinet by o tom měl rozhodnout v pondělí. Babiš ČTK řekl, že je rád, že se Pavel dnes do diskuse zapojil. Zůna hodnotil účast prezidenta pozitivně, Pavel podle něj několikrát věcně vystoupil.

Aktualizaci koncepce výstavby české armády do roku 2040 zařadil Zůna mezi své hlavní úkoly po loňském nástupu do funkce. Současnou koncepci s výhledem do roku 2035 schválila koncem roku 2023 bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Podle Babiše se má dokument vrátit k původní koncepci budování armády, schválené za předchozí vlády ANO, se zaměřením na plnění aliančních závazků v těžké a střední brigádě.

Zůna ČTK řekl, že jednání bylo dnes dlouhé a rada se znovu sejde v termínu, který určí Babiš. Mělo by to být 2. července. „Cílem nebylo schválit, ale projednat záměr té koncepce a prodiskutovat směřování celkové výstavby armády na pozadí závazků, které máme vůči alianci a na pozadí přípravy státního rozpočtu,“ uvedl Zůna. Příprava koncepce je podle něj uspíšená o dva roky proti obvyklému pětiletému cyklu, takže je na schválení dost času. „Cílem je porozumět tomu, kde jsme. Tím, že nemáme žádný stanovený termín, dokdy to musí být, protože jsme v dvouletém předstihu, tak diskuse pokračuje a bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet tvorba státního rozpočtu a další výhledy,“ dodal.

Končící šéf generálního štábu Karel Řehka novinářům při odchodu ze Strakovy akademie řekl, že účelem dnešního jednání rady bylo prezentovat jejím členům hlavní směr koncepce a nastínit možné varianty předtím, než bude dokument dál zpracováván a postoupí do připomínkového řízení. S jakým rozpočtem bude moct armáda počítat, je podle něj věc politického rozhodnutí. „V tuhle chvíli nejsem schopen říct, jakými zdroji budeme v budoucnu disponovat,“ konstatoval. Základním principem obrany podle něj zůstává kolektivní obrana a odstrašení, takže v první řadě je třeba naplnit cíle výstavby schopností pro NATO a potom související národní schopnosti, jako je ochrana teritoria a protivzdušná obrana, protidronová obrana a další.

Zůnova předchůdkyně na ministerstvu a nynější opoziční poslankyně Jana Černochová (ODS) při odchodu z předávání cen novinářům řekla, že podle jejích informací koncepce počítá mimo jiné s protivzdušnou obranou. Pracuje se dvěma scénáři, kdy jeden cílí na výdaje dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) a druhý na 3,5 procent HDP, dodala. Není však členkou rady. Dvě procenta jsou však podle ní málo. Je potřeba rozvíjet nové projekty, nakupovat bezpilotní prostředky, antidronové systémy, ale i investovat do nemovitostí, řekla novinářům.

Mezi dnešními tématy rady mělo být podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) i možné zpřísnění režimu pro ruské diplomaty přijíždějící do ČR z jiných zemí v schengenském prostoru. Aktuálně Česko vyžaduje od ruských diplomatů předchozí oznámení, například opoziční hnutí STAN ale chce, aby stát dopředu uděloval souhlas. Ministr ČTK řekl, že z časových důvodů bod rada neprojednala.

Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti země. Členy jsou premiér a další členové kabinetu podle rozhodnutí vlády. Obvykle se zasedání účastní policejní prezident, generální ředitel hasičů, náčelník generálního štábu armády či šéfové tajných služeb.

Pavel: Koncepce armády musí být dlouhodobá a přesáhnout rozpočtové plány

Koncepce armády musí mít dlouhodobý charakter a přesahovat tříleté rozpočtové plánování, řekl dnes při návštěvě Vysočiny novinářům prezident Petr Pavel. O nové koncepci dnes ráno za přítomnosti prezidenta jednala na úřadu vlády Bezpečnostní rada státu (BRS), která však z časových důvodů jednání přerušila. Pavel věří, že se rada k materiálu vrátí, debata podle něj není ukončená.

Pavel uvedl, že nemůže mluvit o detailech dokumentů projednávaných bezpečnostní radou, protože jsou v různém stupni utajení. „Koncepce je natolik komplexní, že rada jednání přerušila a zřejmě se k němu v brzké době vrátí,“ uvedl. Podle dalších účastníků jednání by se tak mohlo stát 2. července.

Podle prezidenta musí mít koncepce dlouhodobý charakter. „Není možné, aby se měnila z roku na rok nebo v tříletém rozpočtovém horizontu, se kterým pracuje vláda,“ uvedl. Armáda musí mít přehled minimálně na deset let dopředu, s čím může počítat a jak má plánovat, podotkl. „Potřebuje jasné zadání od vlády včetně finančního rámce, k tomu zatím nedošlo,“ dodal Pavel.

Současná bezpečnostní situace podle něj vyžaduje, aby Česko plnilo své závazky vyplývající z kolektivní obrany. „Náš podíl nás stojí výrazně méně, než kdybychom měli zajišťovat svou bezpečnost mimo NATO, proto je potřeba, abychom své závazky plnili,“ uvedl. Kdyby to Česko nedělalo, mohlo by se stát černým pasažérem, řekl.

Cenu Bezpečnostní rady státu dostali vydavatelství či bývalý diplomat Voznica

Cenu Bezpečnostní rady státu dnes obdrželi vydavatelství MS Line, bývalý diplomat a voják Petr Voznica a dlouholetý úředník ministerstva vnitra Petr Habarta. Ocenění na úřadu vlády předal Babiš. Rada, která je pracovním orgánem vlády, cenu uděluje každoročně za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky.

„Jsme díky nim lépe připraveni a získali jsme díky nim zkušenosti, které nemůžeme promarnit,“ uvedl premiér.

Vydavatelství MS Line publikuje například čtvrtletník Review, který představuje český obranný a bezpečnostní průmysl a má sloužit k lepší komunikaci tohoto odvětví se státní správou. Obdobný titul v angličtině je pak určený pro zahraniční čtenáře a využívá se třeba při mezinárodních veletrzích. Cenu převzali společník Miloš Soukup a Eva Soukupová.

Voznica, který byl velvyslancem v Litvě, Iráku či ve Slovinsku, obdržel v roce 1997 od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy. Havel ho ocenil za řízení záchranných operací armády při tehdejších záplavách na Moravě a ve východních Čechách. Vojáci se tehdy podíleli na vyprošťování lidí, distribuci humanitární pomoci a likvidaci škod na majetku.

Habarta ocenění získal za celoživotní prospěšnou práci v oblasti bezpečnostní politiky, cenu dnes nepřevzal kvůli nemoci.

Ceny Bezpečnostní rady státu se udělují každoročně kolektivům i jednotlivcům za významná díla v oblasti bezpečnostní a obranné politiky nebo za aktivní činnost v bezpečnostní komunitě. Loni cenu v pražském Lichtenštejnském paláci převzali ředitel sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany Petr Šnajdárek, šéf Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci Aleš Vytečka a bývalý velvyslanec či náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Schneider.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}