Praha – Nejznámější kryptoměna bitcoin zvýšila za posledních deset let svou hodnotu o téměř 11.000 procent, tedy zhruba 110násobně, na současných zhruba 78.000 dolarů, což je asi 1,68 milionu korun. Vyplývá to z údajů webu Kurzy.cz. Dnes uplynulo 18 let od okamžiku, kdy jeho anonymní tvůrce Satoši Nakamoto zveřejnil tzv. Bitcoin Whitepaper, čímž vznikla kryptoměna bitcoin. Před deseti roky měla hodnotu přibližně 700 dolarů.

Osmnáct let existence bitcoinu podle ředitele směnárny Bit.plus Martina Stránského ukazuje, jak výrazně se proměnilo vnímání tohoto aktiva. Z původní alternativy k tradičnímu finančnímu systému se podle něj postupně stává součást institucionálního investování.

Bitcoin ale zůstává aktivem s výrazně kolísavou cenou. Loni na podzim dosáhl své dosud nejvyšší hodnoty přes 123.000 dolarů, v současnosti je to o 45.000 USD méně. Během letošního roku přitom cena klesla až pod 60.000 dolarů, tedy na méně než polovinu maxima.

„Vstup velkých finančních hráčů a rozvoj bitcoinových ETF zvyšují dostupnost bitcoinu, současně ale přinášejí i větší propojení s tradičními finančními trhy. To se projevuje také v cenovém vývoji, kdy bitcoin v některých obdobích reaguje na změny úrokových sazeb, likvidity a ochoty investorů podstupovat riziko podobně jako technologické akcie,“ sdělil Stránský. Je proto podle něj důležité rozlišovat dlouhodobou investiční tezi bitcoinu, která je založená na omezené nabídce a decentralizaci, od krátkodobého tržního chování.

Bitcoin je podle vedoucího kryptoměnové divize společnosti etoro Ouriela Ohayona uznáván jako důvěryhodné aktivum drobnými investory, institucemi i vládami. Za své postavení vděčí především svým základním vlastnostem, tedy decentralizaci, celosvětové dostupnosti a možnosti digitálního využití bez ohledu na státní hranice.

Další etapou jeho vývoje bude podle něj široké přijetí napříč společností a jeho využívání jako strategické rezervní měny vládami a centrálními bankami.

Upozornil, že ani po 18 letech se však nepodařilo vyřešit jednu z největších slabin bitcoinu, bezpečnou správu vlastních kryptoměnových prostředků. Důvodem jsou nedostatečně zabezpečené systémy, zastaralé metody uchovávání přístupových údajů, roztříštěné možnosti obnovení přístupu a špatné bezpečnostní návyky, řekl. „Budoucnost bitcoinu proto nezávisí pouze na jeho širším přijetí, ale také na vybudování infrastruktury odolné vůči zásadním bezpečnostním hrozbám,“ dodal.

Za velkou zkoušku pro bitcoin považuje ekonom investiční platformy Investona Vojtěch Olbrecht kvantové počítače. „Ty ohrožují veškerou dnešní kryptografii, a nejvíc tu, kterou jde nejhůř změnit. Zašifrování klíčů v bitcoin peněženkách, kde vzhledem k tomu, že u bitcoinu každá změna pravidel potřebuje shodu decentralizované sítě, mezi ně patří,“ uvedl.

Bitcoin nevydává žádný stát, funguje na decentralizované „účetní knize“ tzv. blockchainu, kde jsou pravidla jeho fungování pevně zapsaná. Patří mezi ně i to, že ho nikdy nebude víc než 21 milionů a k tomuto stropu se dostane někdy kolem roku 2140. Právě tento limit je klíčový. Bitcoin vznikl krátce po velké finanční krizi, kdy státy zachraňovaly banky obřími balíky peněz. Měl být alternativou k finančnímu systému a pojistkou proti manipulaci s měnou.

Vlastnosti bitcoinu v prostředí rostoucího zadlužení států a dlouhodobého znehodnocování kupní síly měn přitahují podle Rostislava Starého z Golden Gate investory, kteří hledají alternativu k tradičním finančním aktivům. „Nelze však automaticky předpokládat, že omezená nabídka povede k růstu ceny. Ten bude záviset také na vývoji poptávky, dostupnosti kapitálu, regulaci a důvěře investorů. Bitcoin se navíc zatím nechová jako stabilní bezpečný přístav, protože při tržních výprodejích může výrazně ztrácet na hodnotě,“ uzavřel.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.