Bolivijský prezident Rodrigo Paz podepsal zákon, který usnadňuje nasazení armády proti demonstracím a vyhlášení mimořádného stavu. Uvádí to agentury Reuters a EFE. Město La Paz, v němž sídlí část vládních institucí, již několik týdnů čelí blokádám a demonstracím proti ekonomickým opatřením vlády, protestující požadují odvolání Pazova kabinetu.
Podepsaný zákon fakticky ruší jinou normu z roku 2020, která zpřísňovala podmínky pro nasazení armády při domácích nepokojích a pro vyhlášení mimořádného stavu. Podle deníku El País se tak zvyšuje tlak na prezidenta, aby proti demonstrantům použil sílu. Samotná vláda uvedla, že schválení zákona neznamená, že k vyhlášení mimořádného stavu či k povolání armády do ulic skutečně dojde.
Demonstranti protestují proti škrtům a dalším ekonomickým opatřením, kterými chce vláda podle svého tvrzení zlepšit ekonomickou situaci v zemi. Podle provládních politiků jsou za demonstracemi odborů a zemědělských organizací osobní ambice exprezidenta Eva Moralese. Ten již podle ústavního soudu nemohl v loňských prezidentských volbách znovu kandidovat, protože dosáhl limitu počtu mandátů.
Demonstrace a blokády ve městě La Paz se konají 22 dnů po sobě. I ve středu do ulic vyšli členové zemědělských odborů a ve stávce pokračovali řidiči, píše agentura EFE. Vláda dala najevo, že chce se zástupci demonstrantů jednat. Paz ve středu předsedal zahájení činnosti poradního orgánu, v rámci kterého chce vláda jednat se sociálními organizacemi o svých plánech.
Paz začal uplatňovat svůj pravicový program po vstupu do úřadu loni v listopadu. Jeho zvolení prezidentem představovalo po dvaceti letech vlády levicového hnutí Mas výraznou politickou změnu.
